V Olympijském parku Rio–Lipno si návštěvníci budou moci
vyzkoušet letní olympijské sporty. Uvidí ukázky plážových variant
tradičních sportovních odvětví a atraktivních neolympijských disciplín,
a navíc dostanou doporučení, kde se v okolí svého bydliště mohou
vybranému sportu věnovat dlouhodobě.
Vstupné bude symbolické, aby bylo možné regulovat návštěvnost. Děti
a mládež do 15 let, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P, senioři a místní
obyvatelé budou mít vstup zdarma.
Na velkoplošných obrazovkách poběží přímé přenosy sportovních
klání a telemosty s českými olympioniky v Riu, z nichž mnozí se po
návratu do Česka objeví v Olympijském parku Rio–Lipno 2016. Přítomni
budou i olympionici, kteří nás reprezentovali v minulosti.
Sazka Olympijský víceboj dětem nabídne sportování s olympijskými
vzory. Jednou z odměn za jejich aktivitu bude pobyt na táboře
v Olympijském parku Rio–Lipno 2016 s renomovanými trenéry.
Lipenská přehrada je největší vodní plochou v Česku. V Lipně nad
Vltavou a blízkých obcích je víc než kilometrová vybavená pláž,
pobřežní promenáda, marina, trať na divokou vodu i rychlostní kanoistiku,
běžecké, cyklo a in-line stezky, bike park, fotbalová hřiště, atletický
ovál s doskočišti, sportovní střelnice. Jachting, surfing a kiting se
budou odehrávat v Černé v Pošumaví. Vodácké sporty spojené s divokou
vodou (kanoistika a rafting) se představí na kanálu v Loučovicích pod
Lipenskou přehradou. Sportovat se bude i ve Frymburku, Přední Výtoni nebo
v Kobylnici. Projekt Olympijský park Rio–Lipno v maximální míře
využije stávající zmodernizovanou sportovní infrastrukturu.
Jižní Čechy olympijské
06. 05. 2016
Rozhovor s hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou jsem
15. února 2016 začal návratem na Mezinárodní veletrh turistických
možností v regionech Regiontour 2016, kterému dominovala mohutná vysoká
věž olympijského stánku Jihočeského kraje. U ní jsem s předsedou
Sdružení cestovního ruchu Jihočeské hospodářské komory Ladislavem Havlem
hovořil o projektu „Jižní Čechy olympijské“, který se těší velké
podpoře podnikatelů. A nejen jich.
Jsem hrdý na to, že se nám v tvrdé konkurenci dalších krajských
samosprávných celků – a zejména Hlavního města Prahy – podařilo
uspět a stát se partnerem Českého olympijského výboru v rámci
Olympijského parku Rio–Lipno. Ve spolupráci s Českou televizí a Českým
olympijským výborem bude vytvořen televizní most mezi Lipnem a Českým
domem v brazilském Rio de Janeiru. Se sportovci, kteří budou Česko
reprezentovat na olympijských hrách, se budou návštěvníci našeho
olympijského parku potkávat nejen na velkoplošných obrazovkách. Naši
reprezentanti, kteří se budou vracet z olympiády, budou zajíždět na
Lipno. Věřím, že mnozí i s olympijskými medailemi.
Můj starší syn Martin, který vesluje a trénuje na pražské
Slávii, mi na předsedu ČOV Jiřího Kejvala prozradil, že se téměř
každé ráno jde projet na skifu, což pan Kejval potvrdil slovy: „Jsem
přesvědčen, že není možné ‚kázat vodu a pít víno‘. Ale není to
tak, že bych se k veslování nutil, jsem tak naučený. Dělám to nějakých
třicet let, že si vždycky ráno jdu zaveslovat. Odpoledne bych se k tomu asi
nedostal. Mám povinnosti a těžko by se mi mezi ně veslařský trénink
vešel. Ráno si můžu daleko snáze zorganizovat tak, abych stihl trénink a
v osm už byl v práci. Mám to jako součást svého životního stylu.“
(Viz www.e-Vsudybyl.cz, článek
„Lázně a sportovci, to jde dohromady“.)
Inspirace vybudovat Rio–Lipno skutečně přišla od předsedy Českého
olympijského výboru Jiřího Kejvala, protože to byl on, kdo inicioval
vytvoření zimního olympijského parku v Praze na Letné v době konání
zimních olympijských her v Soči. Jeho myšlenka zaujala nejen nás, ale
také další, včetně představitelů Mezinárodního olympijského výboru,
takže bylo rozhodnuto v tom pokračovat. Český olympijský výbor proto
začal hledat lokaci pro vytvoření letního olympijského parku. Jak mi Jiří
Kejval řekl, základním požadavkem bylo, aby tam už existovala základní
infrastruktura a aby to bylo místo vyhledávané turisty, návštěvníky a
sportovci. A samozřejmě aby tam byla pozitivní odezva z hlediska vedení
místní a krajské samosprávy. To vše se mu dostalo u nás na Lipně. Pan
předseda Kejval si prohlédl obec Lipno nad Vltavou a to, co se tam za
posledních několik let podařilo uskutečnit. Nicméně, to by asi bylo málo
na to, abychom zvítězili. Nám se totiž Český olympijský výbor podařilo
přesvědčit, že projekt „Rio–Lipno“ bude fungovat déle než jen tři
srpnové týdny, že sportem budeme žít po celý rok. Proto jsme přišli
s projektem podporovaným Jihočeskou hospodářskou komorou „Jižní Čechy
olympijské“. Chceme, aby se lidé dotkli sportu a myšlenky olympismu i na
dalších místech Jihočeského kraje. Aby žili duchem olympismu po celý rok.
Už v lednu jsme začali zimními sporty, kempem malých dětí na Kramolíně
na Lipně. Na zimní sportování navazuje jarní a letní a projekt bude
pokračovat až do podzimních měsíců. A ta „třešinka na dortu“, ta se
uskuteční v srpnu na Lipně.
Díky úspěšné propagaci na sebe Olympijský park Rio–Lipno
už teď strhává nebývalou pozornost, a tak lze s jistotou očekávat, že
na území Lipenska přivede velkou kupní sílu nejen domácích, ale
i zahraničních spotřebitelů. Zejména pak z Rakouska a
Bavorska.
Ano, oslovili jsme i své jižní sousedy, ať již hornorakouské, nebo
bavorské, aby přijeli a využili možnosti dotknout se v blízkosti svých
domovů Letních olympijských her v Rio de Janeiru, aniž by museli letět
devět tisíc kilometrů za oceán. Rio–Lipno si nehraje na to, že je
místem, kde je možné fandit pouze českým sportovcům, i když je logické,
že většina návštěvníků bude podporovat především ty naše.
Teď před hlavní turistickou sezonou si dovolím konstatovat, že
i před projektem „Jižní Čechy olympijské“ byl můj rodný kraj rájem
rekreačních sportů. Pane hejtmane, začněme cykloturistikou.
Síť jihočeských cyklotras a cyklostezek je v Česku jednou
z nejbohatších. Máme jich tu pět a půl tisíce kilometrů. Já jako
člověk, který když má chvilku, se rád vydá po značených i méně
značených trasách, jsem na to hrdý. Myslím, že jediný, kdo nám v tomto
může trochu konkurovat, je jižní Morava. Věřím, že se díky projektu
„Jižní Čechy olympijské“ podaří jižním Čechám ujet všem
pronásledovatelům.
Jižní Čechy jsou atraktivní i z vodáckého hlediska.
Lužnice, Nežárka, Otava, Vltava…
Už jen Vltava z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny! Od mnoha vodáků jsem
slyšel, že se sem rádi opakovaně vracejí, protože díky lipenské
přehradě je Vltava sjízdná i v době, kdy jiné řeky nemají dost vody.
Hodně oblíbené jsou i Lužnice a Otava.
Pane hejtmane, proč máte ve svém portfoliu cestovní
ruch?
Protože cestovní ruch je pro Jihočeský kraj strategickou oblastí. A navíc
mám pocit, že je u řady lidí včetně českých politiků doteď popelkou.
Nepochopenou a neuchopenou šancí hospodářského rozvoje země. Že se jejich
vztah k němu odvíjí od toho, kde kdo z nich byl na dovolené. Tedy že pro
řadu z nich je cestováním spojeným s utrácením peněz v zahraničí.
Pro české národní hospodářství je ale cestovní ruch důležitý
z hlediska tržeb v českém hospodářském prostoru. O cestovním ruchu se
tvrdí, že je největším zaměstnavatelem světa. Avšak to, co v tržních
ekonomikách umožňuje, ba dokonce si vynucuje vytvářet nová pracovní
místa a generovat zisk podnikatelským subjektům a plnit veřejné rozpočty,
jsou poptávka, kupní síla a útraty spotřebitelů. V případě cestovního
ruchu (který nevozí zboží za spotřebiteli, ale přiváží spotřebitele za
zbožím) útraty lidí odjinud – spotřebitelů z vnějších ekonomických
systémů. Avšak nejen zahraničních turistů či účastníků pracovních
cest, ale i tuzemců v rámci domácího cestovního ruchu. Turista je
otevřená peněženka! Proto chci dát příležitost jihočeským
podnikatelům ve službách cestovního ruchu a v navázaných odvětvích,
například dopravě. Pomoci by nám měl i připravovaný průzkum
návštěvnosti Jihočeského kraje z pohledu turistů a dopravy, který by
využila veřejná správa i firmy. Uvědomuji si, že jižní Čechy coby
převážně zemědělský a rybniční region, kde není mnoho průmyslu, by
měly na tržní platformu cestovního ruchu hodně sázet. Koneckonců, když
se řekne jižní Čechy, téměř každému naskočí letní dovolená,
rybníky, chalupa, pohoda a volný čas – a to vše musí náš region umět
v tom nejlepší smyslu zhodnocovat. Cestovní ruch dokáže zvyšovat
výkonnost mikroekonomik. Umožňuje fungování řady nevýrobních
i výrobních odvětví. Tedy nejen primárně ubytovacích nebo stravovacích
služeb apod. Obrovské množství pracovních příležitostí vytváří
sekundárně. Stačí ho jen (zejména činnost nazývanou destinační
management) správně uchopit. Proto Krajský úřad Jihočeského kraje
zaštiťuje Jihočeskou centrálu cestovního ruchu jako námi přímo řízenou
organizaci. I proto jsme, svým způsobem, přinutili města, obce a
turistické oblasti spolupracovat a společně se produktově představovat.
Pokud bychom si totiž měli každý hrát na tom svém písečku a být
atomizovaní, výsledný efekt by byl takový, jaký si jižní Čechy
nezaslouží. Připraven máme velký průzkum návštěvnosti jižních Čech,
jehož srovnávací studie pomůže nejen turismu, ale i dopravní
infrastruktuře.
Jižní Čechy jsou zajímavé svými produktovými
řadami.
Nabízíme putování po jihočeských lázních, doporučujeme navštívit
řadu domácích pivovarů. Nabízíme cestu po UNESCO památkách, po
sakrální architektuře, proslulé trasy vedou kolem jihočeských rybníků,
máme lákavé přírodní poklady v podobě řady chráněných území a
národního parku Šumava. Zkrátka, u nás si najde každý to své a já mám
za to, že se to donedávna neumělo uchopit. Všichni věděli, že se do
jižních Čech jezdí na dovolenou. Řada mých známých říká: „Ale my
jsme v jižních Čechách vyrůstali. My jsme tam trávili dětství
u babičky…“ Avšak nedokázalo se to „prodat“. Jsem strašně rád,
že se nám podařilo sjednotit produktovou nabídku a že všichni společně
vystupujeme jako Jihočeský kraj. Jako jižní Čechy – společná cílová
destinace s tím, že když návštěvník přijede, tak není důležité,
jestli přijede zrovna na Toulavu, nebo do České Kanady, protože dokážou-li
si ho turistické oblasti mezi sebou předávat a nabízet mu to nejlepší, tak
tu cestovatel stráví víc dní a dá vydělat podnikatelům, kteří tvoří
jihočeský turistický průmysl. To je také cílem mého snažení v oblasti
cestovního ruchu jižních Čech. Podtržením toho, co říkám, je
například i to, že na našem území máme nejen objevy planetek světově
proslulou hvězdárnu na Kleti, ale i další hvězdárny včetně té
v Zájezku u Chlumu u Třeboně, kde se návštěvníkům věnují
astronomové z týmu doktora Grygara (viz www.e-Vsudybyl.cz článek „Školicí a
rekreační středisko Zájezek v Chlumu u Třeboně“, pozn. red.).
V jižních Čechách i díky relativně nízké úrovni světelného smogu si
totiž můžete vybrat řadu lokalit i na pozorování nebeských těles. Jsou
tu zkrátka úžasná místa nejen pro relaxaci a vyčištění hlavy, ale
především pro život. Přijeďte se podívat!
