Jihomoravské lázně Lázně Hodonín a Lázně Lednice
19. 06. 2005
Lázně Hodonín
V polovině minulého století hodonínští naftaři upozornili na
skutečnost, že voda, kterou při těžbě nafty odčerpávají, obsahuje
výrazné množství jódu. To byl pro lékaře hodonínské nemocnice impuls
k empirickému výzkumu jejích léčebných účinků. S úspěchem ji
začali aplikovat lidem, kteří utrpěli těžká zranění kostí. Zaměřili
se i na pacienty s poruchami pohybového ústrojí. V sedmdesátých letech
výzkum převzal Výzkumný ústav balneologický Mariánské Lázně. Bylo
odléčeno několik tisíc pacientů a doporučeno zřídit lázně.
1. července 1979 byla slavnostně otevřena lázeňská léčebna Hodonín.
V roce 1992 ji získalo město Hodonín a vznikly „Lázně Hodonín“. Dnes
disponují kapacitou 200 lůžek, malebným lázeňským parkem, moderním
vodoléčebným pavilonem s rehabilitačním bazénem a whirlpoolem. Ubytovací
část je integrálně propojena s léčebnou. Podstatnou část procedur
tvoří jodobromové koupele a zábaly, ruční klasické masáže, podvodní a
reflexní masáže, perličkové, přísadové, bylinné a vířivé koupele,
elektroléčba, magnetoterapie, parafínové a peloidní zábaly, plynové
injekce, myostimulátor, individuální a skupinové cvičení a další.
Indikace
II / 7 – hypertenzní choroba I. – III. stupně dle SZO. Juvenilní
hypertenze;
II / 8 – onemocnění tepen končetin na podkladě arteriosklerotickém nebo
zánětlivém ve stadiu I. až II. b;
II / 9 – stavy po trombózách a tromboflebitidách s přetrvávajícími
následky, nejdříve za 3 měsíce po odeznění akutního stádia, stavy po
operaci varixů, chronický lymfatický;
VI / 3 – kořenové syndromy vertebrogenního původu;
VII / 1 – revmatoidní artritis st. I. – IV. (vč. juvenilní
artritidy);
VII/2 – Bechtěrevova choroba (ankylozující spondylitis );
VII / 3 – ostatní séronegativní spondartritidy (psoriatická artritis,
Reiterův syndrom, enteropatické artritidy) a reaktivní (parainfekční) a
druhotné artritidy;
VII / 8 – bolestivé syndromy šlach, úponů, burz, podkožní tkáně, tuku
a kosterních svalů, včetně postižení způsobených prací s vibrujícími
nástroji a nadměrným jednostranným přetížením, mimokloubní revmatismus
celkový a lokalizovaný;
VII / 9 – koxartróza v soustavném léčení;
VII / 10 – gonartróza v soustavném léčení;
artrózy v ostatních lokalizacích (včetně Heberdenovy polyartrózy
s postižením ručních a nožních kloubů);
VII / 12 – vertebrogenní syndrom algický funkčního nebo degenerativního
původu, soustavně léčený;
VII / 14 – stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortoped. operacích
včetně stavů po operacích meziobratlových plotének a stenóz kanálu
páteřního.
VII/15 – stavy po ortopedických operacích s použitím náhrady
kloubní
V zahraničí k sobě míváme podstatně blíž. Snad proto, že
nás Slezany, Moravany a Čechy proslulé slovanskou nevzájemností už od dob
našich keltských předchůdců zpravidla nestmeluje společný jazyk, zájmy
ani území. To, co nás čas od času dokáže dát dohromady, je společný
nepřítel (byť jen hokejový) a zahraniční konkurence. Ale to pouze
v případě, nejsou-li naše firmy její součástí, jako u některých
politiků, což je evidentní z jejich direktivně destrukturalizačních
kroků nejenom v českém zbrojním průmyslu, ale jak se zdá i v českém
léčebném lázeňství. A protože, obklopen cizím prostředím, si čas od
času našinec rád popovídá s našincem, dostalo se mi (mnoho měsíců
zpátky) na jednom ze zahraničních veletrhů neoficiální informace, že
u Lednicko-Valtického areálu mají vzniknout zbrusu nové lázně. Rozhovor
s ředitelem nedalekých sousedních lázní, Lázní Hodonín, Ing. Milanem
Sýkorou jsem proto zahájil otázkou: „Víte o tom?“
Vím, ale začal bych konstatováním, že Lázně Hodonín velmi dobře
fungují. To uznalo i naše okolí, a tak jsme se mohli společně zabývat
myšlenkou, co dalšího udělat pro rozvoj lázeňství v regionu. Vycházeli
jsme při tom z možností využití zdejšího jedinečného přírodního
léčivého zdroje – juvenilní vody – jodobromové solanky (jak jste loni
napsal – vody někdejšího třetihorního moře), odbornosti a umu
zdejších lidí a fantasticky barvitého jihomoravského prostředí.
Samozřejmě, v neposlední řadě jsme kalkulovali i s tím, jak vyjít
vstříc požadavkům pacientů, které kapacitně převyšují stávající
možnosti hodonínských léčebných lázní. Přišli jsme proto s myšlenkou
rozšířit Lázně Hodonín o zhruba padesát procent jejich momentální
lůžkové kapacity. V první fázi, začátkem roku 2004, jsme si na to
nechali zpracovat studii. Líbila se nejen nám, ale i našemu vlastníku –
Městu Hodonín. Řekli jsme ano: zkusíme dál pracovat s projektovou
dokumentací. Podařilo se nám na ni získat dotaci z ESROPu. V té době se
podobnou myšlenkou zabývali i v Lednici, kde byl uznán přírodní
léčivý zdroj, jehož složení je prakticky totožné s tím, které
k léčbě využívají Lázně Hodonín. Města Lednice a Hodonín daly hlavy
dohromady a vznikl Dobrovolný svazek obcí Hodonín – Lednice
„Jihomoravské lázně“. Svazek bude realizovat dvoje lázně: v Hodoníně
a v Lednici. Výstavbou lázní v Lednici tak dojde ke skloubení účinků
jedinečného přírodního léčivého zdroje s prostředím a atmosférou
Lednicko-Valtického areálu, zapsaného na Seznam světového kulturního
dědictví UNESCO. Nově vzniknuvší lázně se totiž budou nacházet na
samém prahu lednického parku. Budou to malé lázně s kapacitou osmdesáti
lůžek a s balneoprovozem pro půldruhého sta pacientů. Studie počítá
s využitím externích ubytovacích kapacit soukromých ubytovatelů
v okolí. Lednice je známa tím, že po hlavní turistickou sezonu je četně
navštěvovaná nejen občany České republiky, ale zejména Rakouské
spolkové republiky.
V úvodu jsem si dovolil naznačit možná víc, než je v našem,
byť již drahně let netotalitním, „Království dánském“ zdrávo.
Přesto mi dovolte otázku: Jaké jsou tendence ve vytváření prostoru
českému léčebnému lázeňství? Řada vašich kolegů má obavy ze snah
(zřejmě i lidí hájících zájmy „svých cizích“ firem) vytlačit
léčebné lázeňství ze systému bezplatné zdravotní péče.
Strach je vždy na čemsi postavený. A v případě léčebného lázeňství
jsou obavy na místě. Nesmíme však být přespříliš ustrašení. Jsem
přesvědčen, že i v Česku může zdravý rozum, resp. seriózní
ekonomická rozvaha, zvítězit nad krátkodobě rádobyprogresivním nápadem.
Z hlediska objemu financí, které do českého léčebného lázeňství
jdou – cca 2 % – by to, co se úspor týče, byla prkotina. Avšak
primární, natož sekundární ztráty by byly nedozírné. Pokud si uděláme
analýzu „má dáti – dal“ a uvědomíme-li si, co to způsobí, jaké
objemy finančních prostředků vysoce efektivní lázeňská léčebná péče
státu momentálně šetří, zřejmě každý jen trochu soudný člověk se
dobere obdobného výsledku. Vidíme to i u nás v Lázních Hodonín,
v jakém stavu k nám pacienti přicházejí, a v jaké kondici po
absolvování léčby lázně opouštějí. Z národohospodářského
hlediska je výsostně rentabilnější směrovat ta dvě procenta do
lázeňské léčby, než dopustit progresivní zvýšení výdajů na
kompenzaci její neexistence. Vzdor marginálnímu dvouprocentnímu čerpání
z celkového objemu finančních prostředků šetří léčebné lázeňství
zbývajícímu osmadevadesátiprocentnímu nelázeňskému zdravotnímu
systému mnohonásobně větší objem prostředků. Pacient po absolvování
léčebné kúry nemívá tak velkou potřebu aplikace léčiv, návštěv
lékařů, setrvávání v pracovní neschopnosti atd. Ekonomické přínosy
léčebného lázeňství, dá-li se v případě zdraví hovořit
v ekonomických dimenzích (a ono se dá), dalece převyšují vstupy. České
léčebné lázeňství je na vysoké odborné úrovni a má světově
uznávané léčebné výsledky. Mělo-li by být postaveno výhradně na
samoplátcích, určitě ztratí velkou část klientely. Stane se
záležitostí pro vyvolené. Jsem stoprocentně pro to, aby léčebné
lázeňství figurovalo i nadále v rámci systému zdravotního pojištění.
Lázně České republiky jsou v tomto dnes jednotné a jsou schopné
kvalifikovaně diskutovat s odbornou veřejností.
No, nějaké méně hororové téma. Lázně Hodonín opět
zkrásněly…
Dlouhodobě si ceníme a vážíme spolupráce mezi lázněmi a naším
majitelem – Městem Hodonín. Symbióza města a lázní je nejen potřebná,
ale, jak jste naznačil, i viditelná. Zejména nyní, kdy se z Hodonína
stává město neprůmyslové. Lázně tak nabývají na významu jedné
z výrazných priorit. Městu patříme od roku 1992 a velice dobrá
spolupráce se datuje od roku 1999, kdy bylo rozhodnuto, že lázně městu
zůstanou. Veškeré kroky a investice jsou vázány na město, přes městský
rozpočet pak na krajský rozpočet a na rozpočet státní. Motto, které mi
utkvělo, když jsem šel do lázeňství, jsem poprvé slyšel v Třeboni:
„Lázně a město jedno jsou.“ Dnes to už neplatí pouze v Třeboni, ale
i v Hodoníně.
Co říkáte na přetrvávající trendy upírat tradičním
lázeňským místům a přírodním léčivým zdrojům navracení
lázeňských statutů? Ostatně, vy jste se vydali opačným směrem. Jedny
z nejmladších lázní na území České republiky podporují úplně
nejmladší lázně Česka…
Ano Lázně Lednice budou pravděpodobně nejmladšími lázněmi. Co se týče
někdejších lázní, je to věc konkrétních případů. Pokud bych se měl
k danému tématu vyjádřit takto paušálně, pak tam, kde lázně
desetiletí nebo po staletí fungovaly, by měly fungovat i nadále. Existence
lázní je věcí dobrou, a nejen z léčebného hlediska, ale i ekonomiky
daného místa. Rozšířením hodonínských lázní a výstavbou nových
lednických dáváme šanci občanům z Hodonína, Lednice a okolí, co se
týká jejich celoroční zaměstnatelnosti. Nejen přímé zaměstnanosti
v lázních. Předpokládáme, že obě investice vytvoří sto jedenáct
nových pracovních míst přímo v lázních. Na rozšíření a vznik lázní
se ale budou vázat další pracovní místa mimo lázně. Na jedno pracovní
místo v lázních totiž obvykle připadá iniciace tří až sedmi
pracovních míst v dalších sférách. I kdyby to byla pouze tři místa,
přinese to našemu regionu, silně postiženému restrukturalizací průmyslu,
na pět set nových pracovních míst.
Zatím hovoříme o léčebných aspektech českého lázeňství.
Neméně důležitý je ale i aspekt společenský. Právě v lázních se
v rámci stávajícího území Česka velmi často tvořily dějiny světa.
Scházeli se zde vládci říší. I v Hodoníně jsou městské léčebné
lázně významným místem setkávání.
Co je svět světem, lidé takovéto výjimečné lokality vyhledávali.
Přijede-li do Hodonína nějaká z významných návštěv, lázeňský park
je místem, kde se zpravidla zastaví. Před časem tu např. byl v rámci své
návštěvy Jihomoravského kraje prezident republiky pan Václav Klaus. Velmi
často se zde konají společenská setkání při téměř každé
významnější události ve městě. Máme tady proto často příležitost
hovořit s hejtmanem Jihomoravského kraje, jeho náměstky, s ministry,
poslanci či senátory. Určitě to oběma stranám, městu Hodonín i jeho
hostům, prospívá.