Konstantinovy Lázně
Jediné v Plzeňském kraji a jedinečné
21. 03. 2007
leží uprostřed romantických lesů v nadmořské výšce 520 m v jedné
z ekologicky nejčistších oblastí České republiky. Pro první zmínku
o výskytu minerální vody na jejich území, o sirnatém prameni nazývaném
obecně „smraďoch“, bychom museli jít do pozemkových knih ze začátku
16. století. Po třicetileté válce se v kraji usadili Löwensteinové a na
jejich panství byla u pramene sedláky z jejich poddanské vsi roku
1803 postavena první dřevěná budova s pěti lázeňskými kabinami a
dvaadvaceti pokoji. V roce 1837 lázně kupuje majitel okolního panství
kníže Konstantin z Löwensteinu, po kterém Konstantinovy Lázně nesou
jméno (do roku 1900 se nazývaly Nová Ves – lázně). V té době se zde
úspěšně léčila padoucnice pomocí slatinných zábalů z místních
zdrojů. Roku 1872 Löwensteinové lázně prodávají plzeňské společnosti
vedené JUDr. Pankrazem. V roce 1901 jsou napojeny na železniční síť
navazující na železniční trať Plzeň – Cheb. Jsou tu vybudovány hotely
a vily, koupaliště s písečnou pláží ve Starých Lázních, vodovod,
elektrické vedení a kino. Od roku 1955 jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a
rekonvalescenci při kardiovaskulárních chorobách. Mezi vedlejší indikace
patří choroby pohybového systému, výměny látkové a dýchacího
ústrojí. Roku 1956 jsou správně zařazeny pod Mariánské Lázně a jejich
rozhodující indikací se stávají nemoci oběhového systému. Hlavní
léčebné metody jsou založeny na využití přírodních léčivých
zdrojů – minerální uhličité vody. Pramen přírodní železnaté
hydrogenuhličitanové sodnohořečnaté hypotonické kyselky z hloubky 40 m
má vydatnost 120 až 150 l za minutu při teplotě 9,1 °C, pH
5,25 o hustotě 0,9993 kg/l. Pramen i nejstarší lázeňská budova jsou
pojmenovány po kardiologovi a velkém příznivci Konstantinových Lázní
profesoru MUDr. Bohumilu Prusíkovi.
Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a.s.
Nejnovější historie Konstantinových Lázní se datuje od 1. května
1992. Je spojena se vznikem samostatné akciové společnosti Léčebné
lázně Konstantinovy Lázně a.s. Účinná léčba vedená zkušenými
lékaři je založena na využívání bohatých přírodních léčebných
zdrojů. Léčebné lázně jsou zaměřeny na rehabilitaci stavů po infarktech
myokardu, po operacích kardiovaskulárního systému, na léčbu a prevenci
kardiovaskulárních onemocnění. Dalšími léčenými nemocemi jsou choroby
pohybového ústrojí, výměny látkové, dýchacího ústrojí a civilizační
choroby. Lázně celoročně nabízejí regenerační a relaxační programy
i trávení dovolených a úspěšně prohlubují svoji pověst menších
tradičních lázní v nádherném a tichém prostředí s vysokou lékařskou
odborností a výbornými léčebnými výsledky.
Rozhovor s generálním ředitelem Léčebných lázní Konstantinovy
Lázně a.s. Ing. Petrem Kroupou jsem začal konstatováním, že nejen
léčivé přírodní zdroje, ale i sama příroda, čisté životní
prostředí a malebné, historií protkané okolí jsou obrovskou devizou
Konstantinových Lázní. Už sám příjezd v mé duši rozrezonoval řadu
libých pocitů, že se ocitám v místě, kde mi vždycky bývalo dobře –
v lázních. Konstantinovy Lázně jsou ideálním pobytovým místem nejen pro
lidi akutně potřebující léčebnou péči, ale i pro ty, kteří chtějí
relaxovat nebo se jen na pár dní vymanit z každodenního shonu.
To je pravda. Konstantinovy Lázně patří k lázním, které se vyznačují
klidem a neporušenou přírodou. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně
chtějí být centrem životního stylu lidí jak v oblasti primární
prevence, zamezující předpokladům vzniku onemocnění srdce a oběhového
systému, tak sekundární, zaměřené na pozitivní ovlivnění celkové
zdravotní kondice. Děláme vše pro to, aby tu hosté byli co nejvíce spjati
s přírodou, mohli ji poznávat a denně si jí užívat. Příroda a
přírodní léčivé zdroje jsou totiž v léčebném lázeňství
rozhodujícím faktorem. Do lázní, na rozdíl od nemocnic, se totiž lidé
nejezdí léčit, ale uzdravovat, a to přes veškerý pokrok v medicíně umí
pouze příroda, a člověk jí v tom může asistovat.
Lázeňské vycházky zvou nejen k cestám za zdravím, ale i za
zajímavými cíli, jako jsou: ojediněle dochovaný středověký monolitický
kříž; lurdská jeskyně – zázračné poutní místo Panenky Marie ve
skalnatém úbočí Hradišťského vrchu; vývěr minerální vody „Studánka
lásky“; zřícenina hradu Krasíkova; Ovčí vrch; bezdružický zámek;
romantická zřícenina hradu Gutštejn; v hlubokém kaňonu zlatonosného
Úterského potoka ukryté městečko Úterý ze 13. století – rodiště
zakladatele Mariánských Lázní premonstrátského opata Karla Kašpara
Reitenbergera či pravěké sídliště Šipín.
Konstantinovy Lázně leží v dávné historické krajině. Přímo nad námi
na Hradišťském vrchu je šedesátihektarové hradiště
z halštatsko-laténské doby. Rovněž nedaleko se nachází staroslovanské
bezemínské hradiště ze sedmého až osmého století našeho letopočtu a ve
vzdálenosti deseti kilometrů byly ve středověku čtyři hrady, z nichž dva
patřily významným českým panským rodům Švamberků a Gutštejnů. Pro
hosty jsme připravili několik tras (jak pro pěší, tak pro cyklisty) pro
výlety a ke zlepšování fyzické kondice. Vydali jsme řadu historicko
turistických průvodců po lázních a okolí se stanovením a plněním
časového termínu trasy i s uvedením převýšení a podélného profilu.
Informace o trasách jsou připraveny v mutacích pro domácí i zahraniční
hosty. Novinkou v letošním roce je právě otevřené nordic walking centrum
v Konstantinových Lázních.
Váš Prusíkův pramen má v Česku prvenství – nejvyšší
obsah volného oxidu uhličitého.
Prusíkův pramen obsahuje minerální vodu pětice někdejších složením
velmi si blízkých pramenů známých pod jmény Skalní, Františkův,
Žofiin, Giselin a Karlův. Vyvěraly v místě, kde stál původní pavilon,
který byl v roce 1970 zbourán a dva roky poté nahrazen novým. Vedle
pramene je do svahu zapuštěn vrt, z něhož je minerální uhličitá voda
čerpána. Obsah volného oxidu uhličitého ve zdejší vodě je skutečně
vůbec nejvyšší v celé České republice (3638,0 mg/l). My tento
přírodní léčivý zdroj jímáme a používáme dvojím způsobem –
k uhličitým koupelím a k aplikaci podkožních plynových injekcí.
Konstantinky jsou vhodným místem nejen pro konání velkých
kongresů a sympozií, jako byl letošní X. sjezd pracovní skupiny
Kardiovaskulární rehabilitace České kardiologické společnosti a XVI.
lázeňské kardiovaskulární dny v Konstantinových Lázních, ale
i menších firemních a společenských akcí.
Tyto speciální akce se u nás konají ponejvíce v závěru a začátkem
kalendářního roku. S jejich zajišťováním máme bohaté zkušenosti a
také s poskytováním s nimi souvisejících služeb. Zpravidla v oblasti
relaxačních programů, přesto, že prioritou Konstantinových Lázní je, a
do budoucnosti zůstane, léčebná lázeňská péče. Samotný léčebný
plán, sestavený z léčebných procedur, které zabírají zhruba třetinu
dne, dává prostor nabídnout ve zbývajícím čase hostům ještě pestrý
program. Vzhledem k převažujícímu věku hostů jim v letním období
nabízíme turnaje či zkoušení si hry petank. V zimním období se pak
petankové hřiště mění na hřiště na lední metanou. Hrajeme zde turnaje
v lední metané i za umělého osvětlení a s občerstvením pro toto
roční období příznačným. Říká se, že červené víno srdci propívá,
a v zimě jeho horká verze přijde velice vhod. Vůně svařeného vína
zkrátka k lední metané patří. V letním období klademe důraz na
aktivní pohyb v přírodě na čerstvém vzduchu. Máme půjčovnu kol,
zprostředkováváme jízdu na koni, do popředí se dostává nordic walking.
Minimálně dvakrát týdně pořádáme vycházky do okolí na cílová místa
s průvodcem a výkladem.
Konstantinovy Lázně jsou součástí Plzeňského kraje – místa,
kde na Zemi vznikl život (viz Všudybyl 2/2007 str. 33). Jsou nejenom místem,
které navrací zdraví, ale i chuť do života, a to i lidem, kteří
podnikají do úmoru.
Jedno české přísloví praví, že nepostradatelných jsou plné hřbitovy.
Ale i takovým nabízíme více možností – od klasických léčebných
lázeňských pobytů přes relaxační a rekondiční až po aktivní pobyty
v přírodě, po týdny nabité cykloturistikou, tenisem, jízdou na koni,
lovem, rybolovem, trhákem je nordic walkingový program. Naše společnost je
vlastníkem řady pozemků v okolí Konstantinových Lázní. Na přelomu
dvacátého a jednadvacátého století byla zdejší krajina poněkud
zdevastovaná a opuštěná. Dali jsme si za cíl revitalizovat alespoň
nejbližší okolí lázní, vrátit mu původní podobu, kterou mělo po stovky
let. To znamená., aby zase bylo příjemnou zemědělskou krajinou
s políčky, loukami, mezemi, remízky, lesy, což je určitě cosi jiného
než stotřicetihektarové lány, které tu zůstaly po socialistickém
zemědělství. Naše mateřská společnost obhospodařuje na čtyři tisíce
hektarů honiteb. Hostům tak můžeme nabídnout velmi atraktivní
příležitost lovu. I díky tomu všemu jsou dnes Konstantinovy Lázně opět
centrem cestovního ruchu Plzeňského kraje. Jakýmsi protipólem Šumavy.
Turistům je totiž třeba nabídnout ucelený produkt tak, aby se rádi
zdrželi nějakou dobu na místě. A to není samo sebou, ani tím, že jsme
jedinými lázněmi v Plzeňském kraji, o nichž se ve svém posledním
interview pro Všudybyl pozitivně vyjádřil hejtman Plzeňského kraje MUDr.
Petr Zimmermann. Nicméně i já bych rád využil této příležitosti a
i prostřednictvím Všudybylu poděkoval Plzeňskému kraji, panu hejtmanovi,
jeho náměstkyni paní Olze Kalčíkové, krajským radním i pracovníkům
krajského úřadu za podporu, které se jejich jedinečným Konstantinovým
Lázním ze strany kraje dostává.