Izolovaná úspora nemůže nahradit mnohonásobný převis ztrát
20. 06. 2011
Ing. Petr Kulhánek
Při diskuzích s partnery, ať už z Ministerstva zdravotnictví ČR nebo z Ministerstva financí ČR nebo dalšími státními úředníky, neustále zdůrazňujeme, že problematiku léčebného lázeňství nelze posuzovat izolovaně. Ekonomický dopad restrikce – „úspor“ vzniklých jeho ořezáním v sektoru zdravotnictví je třeba spočítat v rámci všech rezortů. Výsledek je jednoznačný: škoda, která tím vznikne sekundárními a terciálními dopady, mnohonásobně převýší úsporu. Proto se snažíme apelovat, aby veškeré tyto záměry byly konzultovány s profesní obcí a posuzovány mezirezortně. Tj., jaký dopad budou mít na celkové veřejné příjmy a výdaje, protože izolovaná úspora nemůže nahradit mnohonásobný převis ztrát, které způsobí dominový efekt v podobě snížení kupní síly lokálních trhů, a s tím spojená ztráta pracovních míst a podnikatelských příležitostí ve výrobě a službách, útlum kulturního a společenského života atd. Pokud dostane jeden ministr úkol uspořit ve svém rezortu a vytrhne svoji oblast z kontextu ostatních, může to být ve výsledku velmi kontraproduktivní.
S primátorem Karlových Varů Ing. Petrem Kulhánkem se potkáváme
17. května 2011.
Pane primátore, nedávno jsem se vrátil ze Světového fóra
v Ázerbájdžánu. Při té příležitosti jsem se dozvěděl, že se chystá
přímé letecké spojení Baku – Karlovy Vary. Ostatně společně
s německou klientelou jsou hosté ze zemí Společenství nezávislých
států v Karlových Varech těmi nejčetnějšími. Jen ta naše, česká, na
Karlovy Vary tak trochu zapomíná.
Nezapomíná, byť je pro české pacienty lázní zlá doba. Zejména
v souvislosti s pravidly, která jsou nastavena veřejným zdravotním
systémem. V Karlových Varech sice Češi netvoří většinu, avšak české
klientely si vážíme a hledáme cesty, jak ji do Varů dostávat v daleko
větším množství. To, že orientace léčebných lázní v Karlových
Varech směřuje v řadě případů na Východ, má kořeny v tradici.
Karlovy Vary jsou u ruské klientely oblíbené odnepaměti a zdrojové
incomingové trhy na Východě velmi silné. To ovšem neznamená, že naše
orientace je pouze na Východ. Snažíme se udržet a získávat tradiční
německou klientelu, která u nás (ve svém Karlsbadu) ještě před deseti
patnácti lety figurovala v daleko větší míře. Návštěvnický potenciál
v západní Evropě je velmi silný. Karlovy Vary sice primárně prezentujeme
jako lázeňskou destinaci, ale nejen tak. Vedle lázeňství akcentujeme tři
další oblasti, jež tu mají velký potenciál. Jsme nejen lázněmi, ale
i kulturně historicky poznávací, sportovní a MICE destinací. Ke každému
tomuto oddílu se vážou specifické zdrojové trhy. Coby sportovní destinace,
orientovaná zejména na golf, vidíme velký potenciál na severu Evropy ve
Skandinávii. Coby kongresová jdeme napříč geografickými teritorii,
protože potenciál MICE je v Evropě a ve světě obrovský. Náš potenciál
kulturně historické destinace je rovněž veliký, a ne vždy využívaný.
Snažíme se proto najít cesty, abychom pozdvihli povědomí o Karlových
Varech a našem regionu, jako klenotu, i co se týče historických
památek.
Pro mne jste, pane primátore, díky Svatošským skalám a Ohři,
také atraktivní výletní, lezeckou, vodáckou a cykloturistickou destinací.
Rád bych se ale vrátil k našemu setkání na zasedání Rady Sdružení
lázeňských míst ČR v Třeboni 4. května 2011 a tématu, jak způsobit,
aby stát přehodnotil svůj vztah k lázeňské medicíně a přestal
léčebnou prevenci vytěsňovat ze systému zdravotní péče hrazené
z veřejných zdrojů.
Argumentace, proč je léčebné lázeňství jedním z fungujících segmentů
veřejného zdravotního systému České republiky, je zcela zřejmý. Jde ale
i o to, že není možné izolovaně vydělovat léčebné lázeňství (byť
je to medicínský obor) pouze ve vztahu ke zdravotní oblasti. Zásahy, které
oslabují pozice léčebného lázeňství, mají sekundární a terciální
dopady. Nejen v tom, že eliminují léčebné lázeňství jako takové, ale
oslabují celkovou ekonomiku míst, kde hraje lázeňství nějakou roli.