Islámská bankovní konference

V Kongresovém centru České národní banky v Praze se 29. května 2012 uskutečnila mezinárodní konference pořádaná pražskými velvyslanectvími členských zemí Organizace islámské spolupráce.

Islámské bankovnictví
zahrnuje systém bankovnictví a bankovních činností, které jsou v souladu s principy šaría, a jejich praktického používání prostřednictvím rozvoje islámské ekonomie. Působí v souladu s islámskými pravidly pro transakce a má stejný účel jako klasické bankovnictví. Vykazuje znaky trvalého budoucího růstu, roste tempem 10 až 15 % ročně. Islámské banky mají více než tři sta institucí v jednapadesáti zemích, a to prostřednictvím známých bank, stejně jako dalších dvě stě padesát podílových fondů, které jsou v souladu s islámskými principy. The Economist odhaduje, že více než 822 miliard USD aktiv po celém světě je obhospodařováno dle principu šaría. To představuje přibližně 0,5 % celkových světových aktiv (odhad z roku 2005). Podle CIMB Group Holdings jsou islámské finance nejrychleji rostoucím segmentem světového finančního systému a prodej islámských dluhopisů vzrostl o 24 % na 25 miliard v roce 2011. Islámské bankovnictví se stává stále důležitějším i v evropských zemích, zejména s nárůstem muslimské populace na tomto kontinentu. Pro tyto rostoucí a stále bohatší komunity je islámské bankovnictví důvěryhodným systémem k přesměrování svých úspor a investic, u některých členských zemí Organizace islámské spolupráce (OIS) zase k vytvoření integrovanější hospodářské, obchodní a finanční spolupráce s evropskými partnery. Konference prostřednictvím výměny poznatků odborníků představila islámské bankovnictví českému veřejnému a soukromému sektoru. Stalo se tak v rámci iniciativ zastupitelských úřadů členských zemí Organizace islámské spolupráce (OIS) v Praze, na podporu rozvoje silnějších hospodářských vztahů s hostitelskou Českou republikou.

Jeho Excelence pan Cihad Erginay,
velvyslanec Turecké republiky a předseda pražské skupiny Organizace islámské spolupráce konferenci zahájil. Hlavními řečníky úvodu byli guvernér České národní banky Ing. Miroslav Singer, Ph.D., náměstek ministra zahraničních věcí ČR Ing. Tomáš Dub, předseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Milan Urban a generální ředitel ankarského Institutu pro ekonomický a sociální výzkum v islámských zemích pan Savaş Alpy.

Islámské banky, finanční trhy a finanční krize
byl název prvního panelu. Islámské bankovnictví, alternativní forma bankovnictví v souladu s principy islámského práva šaría, pokračovalo v růstu navzdory dopadům globální ekonomické krize. Tento silný růst bude pokračovat i v dohledné budoucnosti. Panel se zabýval otázkou, čím to je, že se islámské bankovnictví izolovalo od krize, zda je reálné, že nebude postiženo případnou budoucí krizí, a jak může přispět ke zlepšení stability globálních finančních trhů. V roli moderátora vystupoval doc. RNDr. Jiří Witzany, Ph.D. z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. V roli panelistů viceguvernér Bank Indonesia Dr. Dian Ediana Rae, náměstek generálního tajemníka Islámské finanční služby Board-Malajsie pan Abdullah Haron, vedoucí ekonom Islámského výzkumného, vývojového a vzdělávacího institutu (IRTI) Islámské rozvojové banky Dr. Salman Sayd Ali, náměstek guvernéra Bank Negara Malajsie pan Bakarudin Ishak a generální ředitel Liquidity House – Kuwait pan Emad Yousuf Al Monayea.

Jak se islámské bankovnictví liší od běžného bankovnictví,
vztah mezi centrálními bankami a islámským bankovnictvím – to byl název druhého panelu. Na mnoha trzích se islámské bankovnictví vyvinulo z okrajové nabídky v součást hlavního proudu finančních služeb země. Panel se zabýval nejen tím, jak se islámské bankovnictví liší od většinového bankovnictví, ale zda s ním má společnou bankovní platformu. Zabýval se také otázkou, proč si některé evropské banky založily islámské bankovní sekce. Centrální banky v zainteresovaných zemích uplatňují pravomoci a dohlíží na islámské banky stejně jako na tradiční banky podle zákonů a předpisů, a to jak na mikro, tak makro úrovni. Druhý panel se zabýval i tím, jaká jsou pravidla, jimiž se řídí islámské bankovnictví v podání hlavních bank v Evropě. V roli moderátora byl tentokrát předseda představenstva Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Praha pan Tomáš Jelínek. Panelisty byli zvláštní poradce guvernéra pro nestátní neziskové zájmové bankovnictví Centrální banky Nigérie pan Bashir Aliyu Umar, hlavní bankovní expert Agentury pro bankovní regulaci a dohled pan Harun Ergüneş, marketingový ředitel islámské banky v Abú Dhabí (Spojené arabské emiráty) pan Petr Klimeš, generální tajemník a náměstek generálního ředitele Al-Baraka Bank (Alžírsko) pan Nasseur Hideur a první viceguvernér Banque du Liban, Bejrút (Libanon) pan Raed H. Charafeddine.

Může islámské bankovnictví podpořit český export?
byl název třetího panelu. Tržby z vývozu jsou podstatnou součástí české ekonomiky. Český export každým rokem roste a začal razit novou Exportní strategii. Ta má za cíl snížit závislost českého vývozu na odbytištích Evropské unie, diverzifikovat trhy a zapojit větší počet malých a středních podniků do režimu vývozu. Panel se zabýval tím, co mohou islámské bankovnictví a jeho instituce nabídnout českým exportérům, a zda v případě zapojení islámského bankovnictví budou cílovými trhy pouze muslimské země. Třetí panel moderoval profesor ekonomie Univerzity Karlovy v Praze a předseda Mezinárodní obchodní komory České republiky prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. Hlavním řečníkem byl náměstek ministra průmyslu a obchodu České republiky Ing. Milan Hovorka. Panelisty byli prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Ing. Jaroslav Hanák, právní expertka Rady Evropy a
členka Mezinárodní asociace ženských soudkyň JUDr. Ivana Hrdličková a náměstek generálního ředitele Al Baraka Turk (Turecko) pan Melikşah Utku.

 

• www.oic-oic.org