Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání je založeno na právu všech dětí, žáků a studentů (dále jen děti) být vzděláváni pohromadě se svými vrstevníky bez ohledu na jejich sociální situaci, vyznání, rodinnou konstelaci, postižení, rasu či příslušnost k menšině, a to individuálně podle jejich potřeb. Na základě priorit stanovených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen MŠMT) byla s účinností od 1. září 2016 schválena novela zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, jež garantuje právo dětí na tzv. podpůrná opatření, která představují podporu pro práci pedagoga s dítětem, jehož vzdělávání vyžaduje v různé míře upravit svůj průběh. Cílem úprav je přitom vyrovnat podmínky ke vzdělání dítěte, když nejčastější forma inkluze byla skloňována v souvislosti se zdravotním postižením dětí.
Podpůrnými opatřeními se rozumějí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. Podpůrná opatření jsou členěna do celkem pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti a je možné je vzájemně kombinovat. Vždy však platí, že podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, pouze pokud k naplňování vzdělávacích možností dítěte a k uplatnění jeho práva na vzdělávání nepostačují podpůrná opatření nižšího stupně.
Mezi podpůrná opatření prvního stupně patří například změna strategie učení dítěte či úprava metod výuky a škola nebo školské zařízení může tato opatření uplatňovat i bez doporučení školského poradenského zařízení. Pokud zvolené úpravy nevedou ve lhůtě tří měsíců k očekávané změně, obtíže dítěte přetrvávají či se dokonce prohlubují, pak je třeba zvolit podpůrná opatření druhého až pátého stupně, která lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení, které dítě vyšetří a vydá škole doporučení ke vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami.
Podmínkou poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně školou nebo školským zařízením je vždy předchozí písemný informovaný souhlas zletilého dítěte nebo zákonného zástupce nezletilého dítěte. Teprve v případě, že by podpůrná opatření nepostačovala, lze mentálně, tělesně, zrakově, sluchově či jinak závažně postižené dítě umístit do speciální školy, třídy či skupiny, které jsou zřizovány v rámci škol. Podmínkou je písemná žádost zletilého dítěte nebo zákonného zástupce nezletilého dítěte.
Podpůrná opatření se netýkají pouze samotného vzdělávání, ale rovněž přijímacího řízení na školy a jejich zakončení závěrečnými zkouškami (maturitou, výučním listem, absolutoriem apod.).
Co se týče financování podpůrných opatření, tato mají tzv. normovanou finanční náročnost, je tedy zřejmé, kolik finančních prostředků na konkrétní podpůrné opatření bude třeba vynaložit. Podpůrná opatření jsou tzv. nároková, tedy při splnění podmínek daných školským zákonem a vyhláškou MŠMT vzniká dítěti na jejich použití nárok.
Byť citovaná vyhláška nabyla účinnosti teprve ve druhé polovině roku 2016, lze konstatovat, že většina školských zařízení na novou úpravu již byla připravena a inkluzi v rámci vzdělávání zajišťovala, včetně inkluzí garantovaných podpůrných opatření.
JUDr. Lucie Kolářová, Advokátní kancelář Vácha & Kolář

• www.vacha-kolar.cz