Tehdy vede mne Všudybud po schodech na jakés pavlače, kdež hromady uzřím lidí žebříky dělajících a k obloze přistavujících: pak lezoucích zhůru a lapajících hvězdy a roztahujících přes ně šňůry, pravidla, závaží, kružidla, a cesty běhů jejich měřících. O čemž někteří usadíc se regule psali, kdy, kde a jak se které scházeti neb rozcházeti mají, vyměřujíce. I podivil sem se opovážlivosti lidské, že až do nebe se zpínati a hvězdám regule dávati smějí: a zachutnav sobě to tak slavné umění, živě sem se ho i sám také chápati počal. Ale poobírav se s tím, čistě sem spatřil, že hvězdy jinák, než jim tito houdli, tancovaly.

I podivil sem se opovážlivosti lidské, že až do nebe se zpínati a hvězdám regule dávati smějí

Vstupem do Evropské unie se podnikatelským subjektům registrovaným v Česku ani ne tak otevřely trhy původní patnáctky, jako se Česko stalo místem vyskladňování superdotovaného zboží firem z těchto zemí a náš stát donátorem laciné pracovní síly. Je tedy namístě ptát se, kam budou letos turisté jezdit. Přejme si, aby co nejvíc do České republiky a po České republice. Jejich trajdání, kochání se a utrácení peněz je totiž nevyčerpatelným zdrojem příjmů. Tedy na rozdíl od vápence, zlata, stříbra, uranu, uhlí, ropy atd., u nichž přemnohé z našich nalezišť se už podařilo vytěžit předchozím generacím nebo, jako např. v případě cukru, zakázat Evropské unii. Podnikatelské aktivity cestovního ruchu a na ně navazující hospodářský rozvoj země jsou pro stát daleko dlouhodobějším zdrojem a stabilnějším generátorem pracovních míst než dotované záměry investorů pobízených čerpat v Česku daňové prázdniny. Čípak asi regule k udílení investičních pobídek motivují? A ve jménu čeho? Lepších zítřků? Čích?