Hotely a restaurace v roce 2006

Reforma z roku 2004 pokračuje a direktivy Evropské unie jsou českou vládou uplatňovány dle zásady „papežštější, než papež“. Restauratér-hoteliér J.N. zešedivěl, a to tak, že úplně. Války, nemoci a teroristické útoky ve světě ho připravily o část hostů, tím i příjmů, takže mu starostmi zešedivěly vlasy. Stejně jako vlasy je dnes, v roce 2006, šedá i fasáda jeho podniku. Peníze investoval do sladění provozu svého podniku s novými hygienickými normami, o jejich zbytek ho připravilo zvýšení DPH v roce 2004, a na fasádu nezbylo. Jako fasáda podniku je šedý i jeho jídelní lístek. Tradiční česká jídla – oblíbené „hotovky“ díky hygienickým předpisům vytlačil eurořízek s hranolky na 100 způsobů. Jako jídelní lístek zešedivěli i dva zaměstnanci, protože jsou již bývalí zaměstnanci, přesněji nezaměstnanci. A tak náš hrdina přemýšlí, jestli jeho černé myšlenky nezaplaší přesun do šedé ekonomiky, kam se již část jeho podniku, alespoň vzhledem – fasáda, jídelní lístek a částečně i zaměstnanci – odebrala. Večer to musí u černého piva probrat s těmi, jejichž práci již nenakupuje on, ani jeho hosté – pekařem J.P., majitelkou prádelny A.D., prodavačem suvenýrů K.D. a dalšími, kteří stejně jako on dnes řeší otázku, zda a jak žít jako ekonomicky bílí, přežít jako šedí, nebo vidět svět černě jako nezaměstnaní. Je to jen zlý sen pana J.N., nebo v roce 2004 zvítězil zdravý rozum nad potřebou krátkodobě naplnit státní kasu, aby bylo co rozdávat?

-VŠ-