Hotel Zvíkov podeváté
04. 10. 2003
Při příležitosti setkání ZVVZ Milevsko s obchodními partnery
29. srpna v hotelu Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí jsem o rozhovor
požádal prezidenta Svazu průmyslu a dopravy České republiky Ing. Stanislava
Kázeckého, CSc. Pane inženýre, kromě tradiční firemní akce jde dnes
i o vaši rozlučku se ZVVZ. Odcházíte z funkce generálního ředitele,
v níž vás střídá Ing. Miroslav Knot.
V ZVVZ dělám jednatřicet let, z toho posledních téměř třináct let ve
funkci generálního ředitele a sedm ve funkci předsedy představenstva
akciové společnosti. Prakticky celý můj produktivní život je spojen
s touto firmou a s Milevskem. Jsem velice rád, že se mi dostalo té cti,
abych ji vedl v období, které zřejmě v její pětapadesátileté historii
patřilo k nejsložitějším. Prošli jsme privatizací. Změnili několikrát
majoritního vlastníka. Začali se střetávat s konkurencí, což do roku
1989 prakticky neexistovalo. Po roce 1990 jsme převrátili trend vývozu –
nejen proto, že před tímto rokem jsme vyváželi pouze asi patnáct procent
produkce, ale i orientaci z východních trhů na západní. ZVVZ dnes
vyváží 74 % ročního obratu. Spolupracujeme s americkými firmami, které
patří k našim největším odběratelům. To kdyby mi někdo v roce 1990,
kdy jsem přebíral funkci generálního ředitele, řekl, tak bych si myslel,
že je snílek. ZVVZ prošlo složitým, nicméně úspěšným obdobím. Nikdy,
ani jeden z těch roků, co jsem byl v čele podniku, jsme nebyli ve ztrátě.
Firma je v dobré kondici a já jsem s tím obdobím spokojený. Může
následovat otázka, proč tedy odcházím? V zásadě jsou dva důvody. Jeden,
že jsem přesvědčen, že třináct let na stejné pozici není dobré ani pro
firmu ani pro člověka, protože sklouzává do stereotypů. Trpí provozní
slepotou a nechce se mu jít do zásadnějších změn – pokud firma funguje.
(Samozřejmě, kdyby nefungovala, byl by k nim donucen.) To by mohl být prvek
stagnace, a to já bych nerad. ZVVZ sídlí ve městě o zhruba deseti
tisících obyvatel. Zaměstnává více než jedenáct set lidí. Jakýkoliv
otřes ZVVZ by byl otřesem i pro Milevsko. Druhý důvod je, že vykonávám
funkci prezidenta Svazu průmyslu a dopravy České republiky a že
v letošním roce mi k tomu přibyla funkce předsedy dozorčí rady ČEZ,
a.s. – prioritního podniku v tomto státě. Souběh těchto tří funkcí
nedává příležitost, abych se jim věnoval tak, jak jsem zvyklý.
Proč si akciová společnost ZVVZ již podeváté vybrala za místo
setkání s obchodními partnery hotel Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí?
První setkání jsme dělali, a všechna další pak také, právě zde. To,
že jsme v hotelu Zvíkov podeváté, je jednoznačným důkazem, že jsme
absolutně spokojeni. Já, mí kolegové i naši partneři se sem velice rádi
vracíme. Služby, které hotelový personál pod vedením pana ředitele Žydka
zajišťuje, jsou špičkové. Je zde příjemné, romantické prostředí.
Pokud bych si mohl dovolit i cosi ryze osobního, pak konstatování, že jsem
se v tomto hotelu před jednatřiceti lety ženil. To ale na to, že jsme tady,
nemělo rozhodující vliv.
Všudybyl i Liga pro cestovní ruch, jejíž mám být čest být
členem i mé aktivity při Hospodářské komoře hl.m. Prahy jsou zejména
o tom, jak dostávat díky dispozicím Česka peníze do české ekonomiky. Jak
ale vy vnímáte cestovní ruch?
Na cestovní ruch se dá dívat z několika pohledů. Jeden je pohled
uživatele jeho služeb. Ať v oblasti volného času, nebo ve sféře business
travel, protože díky aktivitám ZVVZ v zahraničí je nutné hodně cestovat.
Řekl bych, že dokáži posoudit úroveň hotelů od USA přes Evropu až po
asijské země. Co se týče dovolených, cestování patří mezi mé
koníčky. Preferuji poznávací cesty. Druhá věc je pohled ekonoma –
reprezentanta světa byznysu. Z pohledu České republiky je cestovní ruch
jedním z nejzajímavějších a nejefektivnějších odvětví. Rovněž
osobní konfrontace zejména zahraničních turistů s českou realitou –
její poznávání – je z hlediska všech ostatních odvětví pozitivní.
Pokud je zde někdo spokojen jako turista, jistě k nám rád pojede jako
byznysmen či investor. Cestovní ruch je proto oblast, kterou je třeba
podporovat v zájmu nás všech.