» komfortní ubytování – 169 pokojů různých typů až pro 300 osob (BTV a SAT, telefon, minibar) » kongresové centrum – sály s technickým vybavením pro 90 – 400 osob » restaurant Atrium – stylové salónky pro 10 – 80 osob » rodinné oslavy – svatební hostiny, narozeniny » kvalitní kuchyně – mezinárodní, české a moravské speciality » vinotéka – jakostní značková vína » relaxační centrum – bazén, sauna, posilovna, masáže » nepřetržitě hlídané parkoviště » party servis – pro pět a dva tisíce osob, komplexní zajištění společenských rautů a banketů při akcích v hotelu i mimo něj »
Hotel Atom, kvalitní týmovou práci
23. 02. 2006
Poslední interview s ředitelem ostravského hotelu Atom panem
Lubomírem Bártou jsme dělali zhruba před třemi lety. Takže než jsem se
jej zeptal na loňský (a podle mně dostupných informací úspěšný) rok,
vrátil jsem se k hokejovému mistrovství světa v roce 2004. Tehdy totiž
Atom sehrál klíčovou roli poskytovatele zázemí hokejovým reprezentacím a
jejich doprovodům.
Hokejový šampionát byl pro nás první velkou zatěžkávací zkouškou po
generální rekonstrukci hotelu. Jsem rád a hrdý, že během celého
mistrovství světa, pobytu mužstev a organizačního štábu v Atomu i při
zajišťování cateringu v ČEZ aréně, byla s naším servisem velká
spokojenost. Dík za to patří zejména zaměstnancům a pochopitelně
statutárnímu městu Ostravě, které nám k tomu, coby vlastník hotelu,
vytvořilo základní a nejen základní předpoklady. A rok 2005? Jak už jste
naznačil, byl úspěšný. Hotel je v samých černých číslech. Překročil
očekávaný obrat o třináct milionů a plánovaný zisk o tři
miliony korun.
První vydání Všudybylu roku 2006 zdobí obrázek otců
zakladatelů Národní federace hotelů a restaurací České republiky a jejich
rodinných příslušníků, v jejichž týmu figurujete i vy. Jaké to bylo
tenkrát, když jste se rozhodli…
Na tu dobu vzpomínám velice rád. Otcem myšlenky, a jemu všechna čest, byl
JUDr. Vladimír Štětina, jehož si obrovsky vážím. On byl ten, kdo nás dal
z celé republiky dohromady. Národní federace hotelů a restaurací ČR je
dnes silnou profesní organizací, jejíž snahou je všechny profesní
svazy – Unihost, Spolhost i Horeka – spojit v jednu společnou silnou
instituci, která bude ještě účinněji hájit zájmy průmyslu cestovního
ruchu, zejména pak hotelnictví a pohostinství. Která se bude vahou své
autority přičiňovat o příznivé legislativní a podnikatelské prostředí
a o dosahování patřičné úrovně těchto služeb v České republice.
Vedoucí provozního oddělení a F&B manažerka hotelu Atom paní
Radka Kolniaková se mne ptala, jak se mi líbí váš hotel. Odpověděl jsem
jí, že hodně. Ale to, proč, jsem jí nezdůvodnil jeho architektonickou
koncepcí či vybaveností, jež si sama o sobě zaslouží uznání. To, proč
se mi u vás líbí, je dáno lidmi – kultivovaným přístupem personálu.
Od vstupu do hotelu a přijetí na recepci. A tak bych mohl pokračovat dál a
dál.
To mne těší. Už proto, že jsem k personálu hodně kritický. Jsem rád,
když odvádíme kvalitní týmovou práci. Zejména na mediálně sledovaných
a dalších důležitých akcích, na nichž firma Hotel Atom Ostrava spol.
s r.o. zajišťuje catering, má personál výraznou snahu se vytáhnout.
Důležité jsou pro nás ale všechny akce. I v době, kdy je slabší
provoz. Zaměstnancům je proto denně dáváno do vínku, že pokud si
dokážeme získat hosta, je to obrovská zásluha, a neskutečná škoda, pokud
bychom jej měli díky nekvalitním službám ztratit. Nevytváříme proto
z hotelu Atom neosobní kolos, i když co se týče pokojů a kapacity
gastronomických středisek, jsme v Ostravě největší. Ctíme
profesionalitu, která rozhodně nevylučuje lidský přístup, a rodinnou
atmosféru.
Potkávám zde spoustu hotelového dorostu…
Učňovské středisko tu ale nemáme. Praktikují u nás studenti a učni ze
středních učilišť a hotelových škol. Rozhodli jsme se zde proto
zaměstnat jednoho pracovníka, který má jejich výchovu na starosti.
V ledasčem totiž nejsme s odborným školstvím v jedné rovině. Mám
pocit, že poslední dobou u řady učňů a studentů chybí zdravá profesní
ctižádost. Jakoby si neuvědomovali, že se dali na obor, který ctí
zásadní pravidlo – sloužit lidem. Že jsou tu kvůli hostům a že se nad
ně nemohou nadnášet. Že je to určitá zátěž v podobě nestandardní
pracovní doby – soboty neděle, svátky nesvátky… Mládež tady na
Ostravsku, v procentu, které hotelový průmysl potřebuje, snad ani nemá
vizi profesního růstu. Zdá se, že jí chybí dravost. Že se brání tomu,
co nazýváme kariérou. Jakoby to bylo cosi špatného, a to chceme změnit.
Chceme jim vštěpovat hrdost na povolání, které děláme, a od ní se
odvíjející fakt, že se musíme celý život vzdělávat. A že i když
tady na Ostravsku nejsme v oblasti všeobecně vnímané jako zaslíbené
cestovnímu ruchu, že se tu naše řemeslo dá dělat dobře a slaví
úspěchy. Mám dojem, že právě v tomto aspektu české odborné školství
pokulhává. V nedostatku vizí a motivace. Jsem toho mínění, že je ještě
čas to řešit.
To, co téměř každé rodiče těší, jsou úspěchy jejich dětí.
Toto téma otevírám proto, protože Lubomír Bárta junior (řečeno
básnickým příměrem) kráčí v šlépějích svého otce.
Syn už svého otce předešel. Téměř všichni novináři otvírají toto
téma, protože se někde dozvěděli, že můj syn pracuje ve vysokých
pozicích ve špičkových hotelích pro světové hotelové řetězce.
V současné době na pozici F&B managera ve Four Seasons Hotel v Bankoku
v Thajsku. On ale hotelnictví vidí z trochu jiného pohledu. Když si někdy
spolu sedneme a rozebíráme situace, dochází mezi námi k určitým
názorovým střetům, protože přístup, myšlení lidí i pozice
vrcholového managera tam a tady jsou značně odlišné. To je dáno sociálně
ekonomickými podmínkami, a zejména trhem práce tady, kde já, a tam, kde on
hoteliérské řemeslo provozujeme.
Hotel Atom, jak ostatně ilustruje fotoreportáž z dnešní hojně
navštívené společensko gastronomické události pod názvem „Domácí
zabijačkové speciality slezské kuchyně“, je častým místem setkáváni
se lidí.
Hosty hotelu Atom do značné míry tvoří přijedší návštěvníci
Ostravy – obchodní cestující, účastníci konferencí a kongresů,
sportovci, umělci, diplomaté atd. Naším nemenším cílem, jako městského
hotelu, je získávat domácí ostravskou klientelu. Moc nás těší, že se to
daří, a to zejména proto, že se město Ostrava rozvíjí a že pořádáme
akce, jako je ta dnešní – slezská zabijačka. Zaměstnanci hotelu se na
ně vždy velmi těší. Vymýšlíme jídelní lístky, scénáře, hledáme
spolupartnery. Dnes jimi jsou likérka Jarošek z Mutěnic, Plzeňský Prazdroj
a s ním spřízněné pivovary Radegast a Velkopopovický kozel, Moravan
Petřvald, MontyCon a v neposlední řadě cestovní kancelář Čedok.
Takovýchto akcí děláme v roce dvanáct. Hosté si na ně zvykli chodit.
Kvitují vítanou společnost, výbornou kvalitu kuchyně a nacházejí k nám
cestu i mimo tyto gastronomické akce. Vidíme to jako dobrý marketingový tah
a nejrentabilnější reklamu. Hotel Atom, troufám si tvrdit, v Ostravě
disponuje nejširším sortimentem vín. Nabízíme jich na sto osmdesát
druhů. Část klientely tak dnes už tvoří hosté, kteří se naučili chodit
právě kvůli vínům, a to i pro svoji domácí spotřebu. Když chtějí
koupit víno, nechodí po supermarketech, ale objednají si jej u nás,
protože vědí, že máme perfektní kvalitu, že naši sommeliéři vínu
rozumí a že jim poradí.
Nevím, jak se má další otázka bude srovnávat s hoteliérskou
etikou, jež chrání soukromí hostů. Hotel Atom, a to i dneska, navštěvuje
spousta významných a populárních osobností, jako např. Jeho Excelence
velvyslanec s generálním konzulem Ruské federace. Je možné některé
z nich zmínit?
V obecné rovině ano. Náš hotel často navštěvují ti, v jejichž rukou
je prosperita této země, průmyslníci nejvýznamnějších závodů, které
působí v tomto regionu, i další podnikatelé – majitelé a top
management. Díky tomu, že Atom sousedí s ČEZ arénou, u nás často bydlí
hvězdy show businessu, a i když nevystupují zrovna v Ostravě, rádi se
k nám vrací, protože si na nás zvykli. Ví, že máme kvalitní kuchyň a
že si vážíme jejich návštěv. Jako potvrzení úrovně a prestižní věc
pochopitelně bereme to, že v hotelu Atom bydleli např. Madelene
Albrightová, John Major, a že i představitelé vlády České republiky,
když jedou do Ostravy, volí hotel Atom. Věřím, že i proto, že jsme
městským hotelem. Nebýt toho, že statutární město Ostrava Atom před
mistrovstvím světa v ledním hokeji koupilo, asi by se tenkrát těžko
našel někdo, kdo by do něj vložil peníze a měl odhodlání jej v tak
krátké době přeměnit ve špičkové zařízení. Ale aby nám to někdo moc
nezáviděl. Jsme sice stoprocentně vlastněni městem, ale rozhodně ne jím
dotovanou organizací. Musíme na sebe vydělat, platit městu nájem a
generovat finanční prostředky na rozvoj a další zvelebování hotelu.