Hospodářská strategie státu, v níž je zahrnut cestovní ruch

Rozhovor s prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky Janem Wiesnerem 17. června 2014 začínám poukázáním na jev, kterého se dotýká úvodník tohoto vydání Všudybylu – totiž na to, jak si hodně lidí zvyklo, že se peníze fasují, a ne že se především trží. Nicméně navzdory tomu a navzdory zadlužování příštích generací dochází v českém hospodářství k oživení.
Pane prezidente, jak se v současné době daří českému průmyslu a obchodu včetně cestovního ruchu?
To je značně rozdílné podle oboru činnosti. Oživení, jak vyplývá z průzkumu v rámci členské základny Konfederace, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR, se týká zejména některých strojírenských podniků, které získaly zakázky, a automobilového průmyslu. To je dobře, ale nevíme, jak dlouho bude tento trend trvat. Na automobilový průmysl je přitom navázána řada středních a malých podniků. Jakákoliv odchylka tak má obrovské dopady. Pokud jde o ostatní malé a střední podniky, u nich je zase rozdíl mezi těmi, které podnikají v rámci regionu nebo působí ve službách, a těmi, které zajišťují subdodávky, ať už pro velké podniky nebo do zahraničí. To je problém zejména ve stavebnictví. Když nejede velké stavebnictví a nejsou zakázky investičního charakteru především v dopravní infrastruktuře, bytové výstavbě a dalších stavbách, má to podstatný dopad na malé a střední podniky, které jsou výraznými subdodavateli velkých stavebních podniků. Celkově lze říci, že se hospodářská situace v Česku stabilizovala a že v některých případech jde mírně nahoru. Ale nelze to považovat za trend, na který bychom se mohli dlouhodobě spolehnout.

Na jaké úkoly se teď Konfederace zaměřuje?
Především na zpracovávání a prosazení hospodářské strategie státu. Návrhy projednáváme s vládou. Jsme toho názoru, že pouze vládní prohlášení nestačí, ale že by vláda v duchu svého prohlášení měla zpracovat základní rysy hospodářské strategie, které budou závazné pro jednotlivá ministerstva. Víme z minulosti, poněvadž o to usilujeme posledních deset let, že k tomu žádná vláda nikdy nedospěla. A podle toho to vypadalo! Jednotlivá ministerstva si zpracovávala vlastní strategie, které na sebe nenavazovaly. Celkem jich bylo 134. Z toho vznikaly nesmírné problémy, protože strategie šly v řadě případů proti sobě. Je třeba je sladit, a pan premiér by měl ohlídat, aby vláda pracovala jako tým. Aby se všechna ministerstva podřídila hlavním směrům, které vláda vytyčí. To je to, o co momentálně usilujeme – vedle řešení dalších dlouhodobě zanedbávaných věcí, jako je například zjednodušení daňových systémů, reforma zdravotnictví, energetická strategie včetně surovinové politiky, zaměření na prorůstová opatření, která budou mít vliv na podporu ekonomického růstu a zaměstnanosti a na dopravní infrastrukturu. U té v současné době není (a ani v minulosti nebyl) problém s penězi. Evropské peníze jsme totiž nechali propadnout. A i kdyby se bylo peněz nedostávalo, Evropská investiční banka poskytovala úvěry za velmi výhodných podmínek, na 1,5% úrok. Bohužel, liniové stavby nejsou v Česku připraveny, a opět to vypadá, že se nestačí vyčerpat ani ty peníze, které jsou k dispozici. To má samozřejmě neblahý dopad na tvorbu a udržení pracovních míst u velkých stavebních podniků a jejich subdodavatelů. Rozjet velké stavby není otázka měsíců, ale jednoho dvou let. Konfederace tlačí na přijetí zákona o liniových stavbách. Pak by legislativa umožnila vykupovat pozemky pro strategicky významné páteřní dopravní koridory, dálniční i železniční, a realizovat je v co nejkratší době. Zlepšila by se dopravní dostupnost, která je podmínkou pro umísťování investic, podnikání a hospodářský rozvoj. Další problematikou, které se nevěnuje dostatečná pozornost, je cestovní ruch. Přitom jeho rozvoj výrazně přispívá k růstu zaměstnanosti. Poptávka po službách a zboží a kupní síla, kterou cestovní ruch transferuje, vytváří stovkám a tisícům lidí možnost najít pracovní uplatnění. Jsou to nejsnáze vydělané peníze pro stát jako takový. Cestovní ruch by neměl být jen věcí Prahy, ale všech regionů. Podpora rozvoje cestovního ruchu by se měla projevovat jak na zahraničních zdrojových trzích, tak na tom domácím. Úspěšně lákat lidi k pobytům na území Čech, Moravy a Slezska. Zatím to v některých místech vypadá, že účelem zřízení lokální organizace destinačního managementu není tolik budovat destinaci jako spíš čerpat evropské peníze. Je zde spousta rezerv, jejichž využití by mohlo výrazně přispět k místnímu rozvoji. Právě připravujeme zasedání tripartity. Dohodli jsme se s panem premiérem, že tripartita bude každý měsíc tak, aby bylo možné projednávat nejaktuálnější témata. Aby se problémy, které tu jsou, začaly řešit v co nejkratší době. To se týká i hospodářské strategie státu, v níž bude zahrnut cestovní ruch a další oblasti hospodářských činností. Samostatnou, nesmírně důležitou kapitolou je oblast rozvoje vědy, výzkumu a inovací. Ta by vydala na samostatný článek, neboť pro další stabilitu průmyslu a podnikání, konkurenceschopnost firem a jejich další rozvoj je naprosto rozhodující. Dále je nezbytně nutné podpořit aplikovaný výzkum a inovace užším propojením činností výzkumných organizací, vysokých škol a dalších výzkumných pracovišť s podnikatelskou sférou na úkor výzkumů, které pro posílení naší ekonomiky nic nepřinášejí. Velice nás mrzí, jak strašně pomalu se tvoří legislativa, navzdory tomu, že u řady věcí se ví, jak zákony novelizovat. Když se vrátím ke zmíněným liniovým stavbám, podle původních plánů měl zákon nabýt účinnosti od roku 2015. Nyní už někteří vládní činitelé říkají, že to bude nejdřív během dvou let. To je nemyslitelné! Příprava staveb se nehne dopředu, a tím pádem se opět zpozdí jejich realizace. V tomto by vláda měla postupovat daleko razantněji a jednat s opozicí, aby jejímu úsilí „neházela klacky pod nohy“.
Politici by si měli uvědomit, že jejich hlavním posláním by mělo být vytvoření předpokladů pro výrazné zlepšování podnikatelského prostředí a dalších aspektů potřebných k hospodářskému růstu. Jen tak vzroste zaměstnanost, což povede ke zvýšení kupní síly obyvatelstva a jeho spokojenosti a tím k celkové stabilitě.

• www.kzps.cz