Hornické muzeum Příbram opět rekordní

Hornický skanzen Březové Hory – Muzeum obětí komunismu a dějin uranového hornictví Památník Vojna Lešetice – Muzeum vesnických staveb středního Povltaví Vysoký Chlumec – Muzeum života venkovského obyvatelstva středního Povltaví Špýchar Prostřední Lhota – Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku a historie města Nový Knín

Hornické muzeum Příbram v první dekádě prosince 2013 přivítalo stotisícího platícího návštěvníka. Jeho ředitele Dr. Josefa Velfla jsem se při té příležitosti zeptal, jaký bude rok 2014.
Bude ve znamení stého výročí parního těžního stroje na dole Anna, vyrobeného firmou Breitfeld & Daněk (pozdější Kolben & Daněk). Je to úžasná technická kulturní památka chráněná státem! Je vizitkou invence a umu českých inženýrů, techniků a dělníků, včetně těch, kteří pečovali o jeho obsluhu. Instalovali jej v předvečer první světové války. Březohorský stříbrorudní revír tehdy získal nadčasový unikát. Ačkoli v dvacátých a třicátých letech minulého století byl celý náš revír elektrifikován, v případě tohoto těžního stroje a jeho staršího souputníka na dole Vojtěch z roku 1888/9 nedošlo k výměně. Oba pracovaly až do úplného ukončení zdejší těžby roku 1978. A nebylo to proto, že by Československo nemělo finanční prostředky na moderní elektrické těžní stroje pro důl, který byl rozsahem těžby jedním z nejvýznamnějších na jeho území i v mezinárodním kontextu. Ostatně, do padesátých let minulého století byl i nejhlubším dolem v Evropě, než byl překonán jinou naší příbramskou těžní jámou, ale v uranovém ložisku. Parní těžní stroj Breitfeld & Daněk k nám byl transportován po železnici v březnu 1914 z továrny z Prahy-Karlína. A jak dokumentují dobové fotografie, z příbramského nádraží ho pak na Březové Hory po částech dovezly zasněženou krajinou koňské potahy. Fantastické je, že po celou dobu pracoval bez závad. Úžasný je i z hlediska designu. Proto je vyhledáván nejen odborníky z oblasti báňské techniky, ale i filmaři, uměleckými fotografy a dokonce též metalovými hudebníky. Ti se u něho fotí na přebaly svých CD a využívají ho při natáčení klipů. Stoletému výročí těžního stroje se budeme dozajista věnovat i v rámci Prokopské pouti, nejvýznamnější společenské a kulturní události roku na Příbramsku spjaté s hornickými tradicemi, která se uskuteční 6. července 2014.

Stotisícovou hranici platících návštěvníků jste překonali už v roce 2007.
Víc než třetinu z nich tvoří děti v rámci školních nebo rodinných výletů. Abychom jim vyšli ještě více vstříc, rozhodli jsme se, že kromě „Velikonoc v hornickém domku“, které jsou rok co rok po dva týdny dlouho dopředu beznadějně vyprodány, rozšíříme nabídku o podobnou akci ve Skanzenu Vysoký Chlumec, kde máme v malebném prostředí středního Povltaví patnáct zajímavých historických objektů. Další novinkou bude interaktivní „Dětský den s permoníky“ v Hornickém skanzenu na Březových Horách, při kterém se děti formou hry vžijí do rolí horníků v dávných dobách. Seznámí se s tím, jak vypadá ruda, jak se havíři oblékali, s čím v podzemí pracovali a jak se tam dopravovali. Mj. tam bude k dispozici replika úpadnice, po které budou děti sjíždět jako po skluzavce. Budou se učit rozeznávat minerály a určovat jednotlivé historické pracovní nástroje – želízko, mlátek, ruční vrták. Dozvědí se, co byl flek atd. V podzemí se setkají s našimi lektory, kteří jim v rámci scénických ukázek předvedou, jak se na Příbramsku v dolech po řadu generací pracovalo. Chceme připomenout, že již od dob Přemyslovců, přes Lucemburky, Jagellonce, Habsburky až po Československou republiku, se báňské podnikání opíralo o úspěchy březohorského hornictví. V industriální epoše 19. století představovala místní těžba olova a stříbra takřka stoprocentní produkci těchto kovů v rámci celého státu. Ukazujeme, jaký to mělo dopad na životní prostředí, postavení obyvatelstva, osídlení regionu, na architekturu. Mimo jiné se dochovala řada nádherných báňských staveb, nejen na povrchu, ale i v podzemí. Projevilo se to též na změně reliéfu krajiny. Existují hmatatelné příklady potvrzující, že pokud se montánní činnost provádí šetrně a společnost investuje do zahlazování následků po hornictví, vznikají malebné scenérie, což reprezentuje například rekultivační činnost státního podniku DIAMO. Díky jeho úsilí vznikl na historických odvalech lesopark situovaný od dolu Vojtěch až do údolí řeky Litavky nebo v okolí Jamek směrem k Bohutínu atd., kde chystáme rovněž naučnou stezku. Dneska si v těchto místech málokdo uvědomí, že se tam kdysi těžilo.

Návštěvníci by si určitě neměli nechat ujít „Den řemesel“, který se bude ve skanzenu konat v sobotu 16. srpna 2014.
Ano, v ten den Vysoký Chlumec ožije řemesly a profesemi po staletí spjatými s životem ve středním Povltaví, v krajině dotčené rovněž báňským podnikáním zejména při těžbě kamene. Budou si moci vyzkoušet práci povltavského kameníka, který opracovával zdejší povltavskou žulu, tesaře nebo sekerníka vyrábějícího mlýnská kola. Ta slouží i ve zdejším funkčním vodním mlýně a na vodní pile. Bude tam též ukázka práce kováře a podkováře, pekaře, cukráře. Zdobení korálků pro růžence, šití rukavic atd., které se v tomto regionu provádělo faktorským způsobem. A k tomu budou vyhrávat folkové kapely.
Na závěr roku, pokud zůstaneme u tradic, s novou choreografií a prezentačními prvky, připravíme „Vánoce v hornickém domku“ a „Štědrovečerní šichtu v Prokopské štole“ či výstavu nádherných hornických betlémů. To vše by nebylo možné uskutečnit bez příkladné spolupráce s městem Příbram a za všestranné podpory našeho zřizovatele, Středočeského kra­je.

• www.muzeum-pribram.cz