Hornické muzeum Příbram
02. 03. 2003
je největším hornickým muzeem Česka. Je situováno v areálu
Ševčinské šachty, zaražené roku 1813 na místě středověkého dolu ze
16. století, v původních báňských budovách dolu Vojtěch, založeného
roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Svými expozicemi
vybudovanými v originálních hornických provozních a správních objektech
přibližuje bohatou montánní minulost regionu.
Můj děda František fáral v Příbrami na Březových Horách.
Také bráška maminky Václav pracoval u Rudných dolů Příbram. Nedávno se
mi ozval ředitel Hornického muzea Příbram pan doktor Josef Velfl, abych
napsal o muzeu. A tak jsem se opět ocitl v někdejším strejdově bytě,
v němž je nyní kancelář ředitele muzea, abych jej požádal o kratičké
úvodní slovo.
Rakousko-Uhersko byla prakticky střední Evropa, a tak lze říci, že téměř
sto procent produkce stříbra a olova střední Evropy pocházelo koncem
19. století z tohoto relativně malého teritoria. S tím je přímo spjata
existence našich nádherných technických památek. Dokonalé stavby
z hlediska estetického, ale i funkčního nám závidí kolegové ze všech
zahraničních hornických muzeí. O technické dokonalosti svědčí fakt, že
tyto budovy a strojní zařízení zde fungovaly od 19. století do
sedmdesátých let století dvacátého, přičemž nádherný parní stroj na
dole Vojtěch z provenience Breitfeld – Daněk je tou nejlepší vizitkou
práce českých inženýrů, techniků a dělníků, kteří stroj vyrobili, a
který pak bez poruchy pracoval od roku 1889 do roku 1978.
Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku
je expozice instalovaná v objektu bývalé třídírny spolu s výstavou
Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických
fotografiích. Seznamuje s hospodářsko-společenským a kulturním
vývojem od středověku do 20. století, ovlivněným dominantní
hornicko-hutnickou činností, tradičními řemesly (voskařstvím,
řezbářstvím, betlémářstvím, rozárnictvím, prstýnkářstvím atd.)
i drobným průmyslem (výrobou poutního zboží), které přímo souvisely
s existencí nedalekého chrámu na Svaté Hoře. Tento architektonický klenot
českého baroka patří mezi přední poutní místa v Evropě a je zasvěcen
mariánskému kultu, což ilustruje řada exponátů ve vstupní
expozici muzea.
Z dějin příbramského hornictví
je název expozice umístěné v tzv. hornické cáchovně z roku
1880. Zachycuje zdejší báňskou a hutnickou činnost od pravěku až do
ukončení těžebních prací. Dokumentuje exploataci historického
stříbrorudného revíru i dobývání uranového ložiska po roce 1948. Mezi
nejcennější exponáty patří pravěké doklady o počátcích montánní
činnosti, bronzové předměty z keltské doby, nejstarší dochovaná listina
potvrzující existenci Příbrami z r. 1216, první písemný dokument
o zdejší huti a dolech z r. 1311, doplněné ukázkami středověkých
i novodobých hornických pracovních nástrojů, báňských uniforem apod.
Nechybí ani informace o slavném montánním učilišti z roku 1849, později
báňské akademii a Vysoké škole báňské. Pozoruhodné jsou materiály
k největší důlní katastrofě do té doby ve světě v roce 1892 na
šachtě Marii. Stranou nezůstala ani fakta týkající se úspěchů Rudných
dolů Příbram a Uranových dolů Příbram. Návštěvníci zde vidí
exponáty z oblasti dobývací, měřičské a záchranářské techniky
i vzorky stříbrné, olověné a uranové rudy. Muzeum zde také připomíná
část historie uranového hornictví, spojenou s protiprávním nasazením
politických vězňů po převratu v roce 1948.
Vývoj svislé důlní dopravy na Příbramsku
je tématem další z výstav, na niž tematicky navazují Vrtací
technika příbramských dolů a Panorama březohorského rudního
revíru, instalované v atraktivním autentickém prostředí
Ševčinského dolu. Návštěvník zde uvidí i ústí jámy s těžní
klecí. Šachetní věž z roku 1879 (Malakov) byla navržena do seznamu
technických památek UNESCO. Z ochozu ševčinské věže (37 metrů) se
nabízí jedinečný pohled do okolí. Do vedlejší strojovny byl umístěn
vzácný důlní kompresor tuzemské výroby z roku 1928.
Unikátní mineralogicko-geologické vzorky
V někdejším správním objektu Ševčinské šachty z roku 1885 jsou
tematicky členěné expoziční celky s unikátními
mineralogicko-geologickými vzorky z březohorského stříbrorudného revíru,
uranového ložiska i z podbrdské železářské oblasti, kterým dominuje
kolekce stříbrných minerálů. Jsou doplněny ukázkou starých hornických
pracovních nástrojů, lojových a olejových kahanů, parádních hornických
holí zvaných švancary a podomácku vyráběnými modely šachet, tzv.
štufnverky. Vše doplňuje výstava o paleontologii Příbramska.
Světové prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky
Na odvalu Ševčinské šachty, na více než 180 m kolejí, byla instalována
důlní technika používaná ve druhé polovině 20. století. Je zde ale
i historický žentour. Je možné odtud zavítat do původní hornické
chalupy, přibližující život havířské rodiny na přelomu 19. a
20. století a na výstavu lidového hračkářství a loutkářství,
malovaného nábytku a historických pracovních nástrojů.
K nejvzácnějším exponátům se řadí parní těžní stroj z roku
1914 ve strojovně dolu Anna zaraženého v roce 1789 a šachetní budova
dolu Vojtěch z roku 1870 na místě jámy hloubené od roku 1779. Prohlídka
objektu je doplněna stálou výstavou věnovanou světovému prvenství
v dosažení 1000 m svislé hloubky v březohorské jámě Vojtěch roku
1875. V nedaleké strojovně se nachází další unikátní parní těžní
stroj z roku 1889. Z dolu Anna na důl Vojtěch mohou návštěvníci dojít
330 m dlouhou podzemní chodbou z 18. století.
Projet se důlním vláčkem
Z cáchovny nebo z nádvoří dolu Anna lze vstoupit do podzemí a projít
nebo projet důlním vláčkem 260 m dlouhou Prokopskou štolou, která
směřuje k ústí jámy Prokop z roku 1832 (1600m), jedné z nejhlubších
ve střední Evropě. Prohlídka končí nedaleko původní hornické hospůdky
„Na Vršíčku“. Ta nabízí v příjemném stylovém prostředí
restaurační služby. Návštěvníci Hornického muzea na Březových Horách
mají možnost zakoupit si upomínkové předměty, minerály, šperky
z drahých i ozdobných kamenů, pohlednice a publikace s hornickou a
regionální tematikou apod. Pro geology (amatéry i profesionály) pořádá
muzeum na odvalu Ševčinské šachty za úplatu sběr
mineralogicko-geologických vzorků z části deponovaného historického
odvalu dolu Lill z roku 1857.
ZDAŘ BŮH!
Hornické muzeum Příbram
náměstí Hynka Kličky 293
261 02 Příbram VI
tel.: 318626307
fax: 318622566
e-mail:
muzeum_pribram@volny.cz
www.pb.cz/muzeum.htm
Otevírací doba:
(duben až říjen ) úterý až neděle 9 –17
(listopad až březen) úterý až neděle 9 –16
