Základním přírodním léčivým zdrojem v Lázních Hodonín je jodobromová solanka, která patří mezi nejúčinnější léčivé vody v Evropě. Má vysoký obsah jodových solí s nízkou mineralizací. Bývá přirovnávána k vodě z Mrtvého moře. Má jedinečné léčebné, preventivní a regenerační účinky. Těží se z vrtů téměř 2 km hlubokých, nejhlubších v České republice.
Hodonínská solanka má zázračné léčebné účinky
20. 06. 2011
PhDr.
Jiří Mráka
Pro mne je Hodonín především městem, kde jsem se narodil. A i když jsem po vysoké škole pracoval a bydlel na dalších místech, vždycky jsem se sem rád vracel. Hodonín je moje srdcová záležitost. To zaprvé. Zadruhé, tím že si mne hodonínští občané zvolili starostou, se můj vztah k rodnému městu ještě umocnil. Jako vystudovanému historikovi se mi líbí sídla, která mají památky. Mají totiž obrovskou duši. Hodonín však mnoho historických památek nemá. Není tomu proto, že by jeho obyvatelé byli nešikovní a v průběhu předchozích staletí tu nezbudovali malebné objekty. Zbudovali. Avšak Hodonín se nacházel na hranici mezi zeměmi Koruny české a Východní uherské marky a neustále zažíval nájezdy. Tatarů, Turků, Bočkajovců, Kuruců a dalších a dalších. Hodonín hodně trpěl i tím, že po každém nájezdu vyhořel. Naposledy v roce 1802, kdy zde po požáru zbylo několik domů ve středu města. Proto tu máme jen pár renesančních a barokních staveb. Stavby předchozího data se nedochovaly. Přesto je pro mne Hodonín nádherným městem. Dnes i úspěšným lázeňským. Tedy upraveným, čistým a plným zeleně.
Se starostou jihomoravského Hodonína PhDr. Jiřím Mrákou se
potkáváme v tomto lázeňském městě 18. května 2011. Pane starosto,
Hodonín je malebným městem, a nejen jeho lázeňská část. Je místem, kde
se narodil náš první československý prezident Tomáš Masaryk. Jeho otec
byl Slovák a některé prameny uvádějí, že maminka Němka…
Doktore, to není pravda! Jeho maminka byla Češka. Bydlela v Hustopečích.
Dělala služebnou u majitele hodonínského cukrovaru. Měla německé
vzdělání a v rodině mluvili německy. Tatínek T. G. Masaryka byl
záhorácký Slovák z Kopčan. Sloužil na Hodonínském panství. Původně
jako kočí a potom jako správce statku migroval po celém panství svého
zaměstnavatele. Náš první prezident se tak narodil v Hodoníně, byť si
jej chtějí přivlastnit Čejč, Čejkovice nebo i Kopčany. Coby historik
jsem psal o Masarykovi pojednání a samozřejmě jsem bádal v matrikách a
dalších pramenech. T. G. M. se narodil v Hodoníně v malém domku ve dvoře
na Dobrovolského ulici. Na druhý den byl pokřtěn na hodonínské faře.
Nicméně, na oslavách 160. výročí narození T. G. Masaryka, se jakýsi
řečník, obhajující jako místo jeho narození Kopčany, tak rozohnil, že
použil klišé: „Jak si ještě někteří pamětníci v Kopčanech
pamatují…“ a prý, že by je mohl dovést. Začal jsem se smát. Psal se
totiž rok 2010. Kolik by takový svědek musel mít let? Tomáš Masaryk je
skutečně z Hodonína!
Hospodářský rozvoj je velmi úzce spjat s dopravní
infrastrukturou. Uvědomoval si to i Tomáš Baťa. A nejen uvědomoval. Jeho
vodní cesta „Baťův kanál“ už sice neslouží nákladní lodní dopravě
ratíškovického lignitu, zato je hojně vyhledávanou turistickou dopravní
tepnou a atrakcí přinášející vašemu kraji mezinárodní uznání a
slávu, a spolu s tím i hospodářskou prosperitu.
Podaří-li se nám zprovoznit náš úsek Baťova kanálu, jenž by byl
přiveden až do středu města, kde by zhruba dvě stě metrů od náměstí
měl být přístav, bude to unikát, který podstatnou měrou zvýší
návštěvnost Hodonína i tržby místních podnikatelů.
Pane starosto, vaše městské léčebné lázně, Lázně
Hodonín, ale nemají s návštěvností problém. A to díky až zázračně
hojivé a léčebné účinnosti vašeho přírodního léčivého zdroje a
vysoké profesionalitě zaměstnanců.
Dovolil bych si oponovat. Lázně Hodonín mají problém. A to takový, že
nemohou uspokojit všechny, kdo v Hodoníně žádají o léčbu. Obzvláště
ve špičkových termínech. A to navzdory úzké spolupráci se sousedními
Lázněmi Lednice. Potřebovali bychom postavit alespoň ještě jeden
léčebný lázeňský dům s kapacitou zhruba sto pokojů. Doufám, že se
nám to v brzkém budoucnu podaří. Chceme zvětšit lázeňský park.
Bohužel, letos se nám na rozšíření lázní zatím nepodařilo zajistit
peníze z dotačních titulů, avšak zůstaly slíbené. Rádi bychom
v příštím roce v Hodoníně postavili Bliss Days Spa, které umožní
rozšíření našich služeb. Projektová dokumentace je hotova. Věřím, že
se nám podaří sehnat peníze a že začneme stavět.
4. května 2011 jsme se potkali na Radě Sdružení
lázeňských míst v Třeboni. Hlavním tématem bylo, jak udržet léčebné
lázeňství v lázeňských sídlech České republiky. Jak nenechat tento
medicínský obor vystrnadit ze systému širokým vrstvám dostupné zdravotní
péče hrazené z veřejných zdrojů.
Jestliže někdo tvrdí, že léčebné lázeňství je produktem cestovního
ruchu, krutě se mýlí. Už jen z historického hlediska je tomu obráceně.
Právě velký rozmach lázeňství na přelomu 18. a 19. století v Evropě
inicioval vznik odvětví cestovního ruchu – tedy v současné době
největšího zaměstnavatele v rámci Evropské unie (prosím, neplést si
cestovní ruch s cestováním). Pobuřují mne proto názory, že léčebné
lázeňství je pouze turistický a zábavní byznys. Samozřejmě, že
s lázeňstvím, které dalo prvotní iniciační impulz cestovnímu ruchu,
cestovní ruch a společenský život historicky souvisí. To ano. Ale
v případě lázeňství jde především o léčbu, rekonvalescenci, popř.
léčebnou prevenci za pomoci dlouhodobého působení přírodních léčivých
zdrojů. Primární aspekt léčebného lázeňství je aspekt medicínský!
A odhlédneme-li od aspektu péče o zdraví národa, jsem přesvědčen, že
i pro veřejné finance je rentabilnější léčebné lázeňství podporovat,
než ho likvidovat. Už proto, že léčebná prevence je efektivnější a
méně nákladná než řešení ztrát zdraví, a s tím spojené výdaje
státu v sociální oblasti, a ne tak drahé, jako hospitalizace a invazivní
zákroky v klasických nemocnicích, dlouhodobá pracovní neschopnost,
užívání utišujících a dalších léků atd.
Ale i nemocnice, zvláště ty velké, generují spousty přímých
a nepřímých pracovních míst. I ony jsou městy ve městech, hojně
navštěvovanými místy, a to i lidmi z řad nepacientů.
Zájem obdobně motivovaných hostů léčebné lázně přitahují také.
Avšak nejen z řad příbuzných a známých léčících se pacientů.
Kultivované lázeňské prostředí a věhlas lázeňských sídel láká také
další návštěvníky. A navíc, léčebné lázně jsou, oproti nemocnicím,
daleko jedinečnější. Nejen kvůli zpravidla zajímavé historii, ale
i kvůli specializaci na léčbu určitých onemocnění, podle toho, jaké se
kde vyskytují přírodní léčivé zdroje. V našem případě jodobromová
solanka někdejšího třetihorního moře, jejíž zázračně hojivé účinky
a blahodárné působení vůbec bývají přirovnávány k účinnosti vody
Mrtvého moře. Obojí, nemocniční turistika i lázeňská, přináší
posilování kupní síly trhů v místech, kde se tyto léčebny vyskytují.
Generuje tržby za zboží – služby a výrobky – které tam kupují
návštěvníci a pacienti. V případě lázní se často jedná
o objevování zajímavých a svým způsobem proslulých míst, které
navštěvovanému regionu hospodářsky pomáhá, neboť tam hosté nakupují
v obchůdcích a obchodních centrech, navštěvují restaurace, muzea,
galerie, kulturní a sportovní události atd. U nás v Hodoníně mezi
taková místa bezesporu patří Muzeum Tomáše Garrigue Masaryka nebo
městská galerie, která patří do špičky galerií České republiky,
zoologická zahrada nebo koupaliště, jež má evropské parametry. Hodonín,
vzhledem ke své poloze, je ideálním východištěm pro hvězdicové zájezdy
po okolních moravských a slovenských pamětihodnostech, folklorních
slavnostech a vinařstvích. V odpovídajícím ročním období lze i přímo
u nás navštívit veřejná vinobraní. Např. Vavřinecké slavnosti nebo
Královský košt vína, Vodní slavnosti aj. Je tu spousta a spousta akcí, a
já s potěšením sleduji, jak Hodonín díky těmto událostem získává na
renomé, takže návštěvníků je každým rokem víc a víc.
