Hodně si slibujeme od upgradu KCP
29. 11. 2016
S obchodní ředitelkou Kongresového centra Praha (KCP) Lenkou
Žlebkovou hovořím 18. října, vzápětí po interview s generálním
ředitelem KCP Romanem Ray Straubem.
Paní ředitelko, naše poslední interview se odehrálo
v Olomouci v listopadu 2015. V té době jste se věnovala autorské a
konzultační činnosti pro Perfect Hotel Concept. Předtím jste ale (jak
generální ředitel Roman Straub zmínil) pracovala jako ředitelka Prague
Convention Bureau (PCB). Teď jste obchodní ředitelkou KCP, bez kterého by
Česko přicházelo o pro své veřejné rozpočty nejpřínosnější
kongresy, protože tak velkou kapacitu jako KCP nemá žádné jiné kongresové
centrum v České republice. V jednom z mých rozhovorů předchozí ředitel
KCP konstatoval: „Studie, kterou s naším přispěním zpracoval
CzechTourism, uváděla, kolik za rok Kongresovým centrem projde zahraničních
a tuzemských delegátů a návštěvníků, kolik peněz v té souvislosti
v České republice utratí a jaký je z toho prostřednictvím daňových
odvodů přínos pro veřejné rozpočty: 400 až 500 milionů korun! Každý
rok! Studii jsme průběžně aktualizovali podle statistických údajů a
daňového zatížení. Výsledek zůstával přibližně stejný: 450 až
500 milionů korun ročně. Upozorňuji, že nejde o obrat, ale o peníze
odvedené do veřejných rozpočtů.“ (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek: „KCP, rok co
rok na půl miliardy korun do veřejných rozpočtů“) To, že bez
existence KCP by kongresoví turisté (jejichž průměrná útrata bývá
200 až 400 USD na hlavu a den) své peníze vozili utrácet do jiných zemí
než do Česka, je jistě pro obchodní ředitelku KCP velká
výzva.
Jeden z důvodů, proč jsem pozici obchodní ředitelky KCP přijala, bylo
změnit něco, co v době, kdy jsem byla ředitelkou PCB, změnit nešlo. Když
jsme si stanovili cíl dostat Prahu mezi pět nejlepších kongresových
destinací na žebříčku International Congress and Convention Association
(ICCA), byla jsem si vědoma, že stěžejní veličinou je Kongresové centrum
Praha. KCP se v mezidobí díky hlavnímu městu Praze a Ministerstvu financí
ČR podařilo oddlužit, zároveň naši akcionáři odsouhlasili investici ve
výši 800 milionů Kč do rekonstrukce a postavení výstavní haly. Ráda
bych v této souvislosti podotkla, že rozvoj KCP zaznamenává v současnosti
velkou podporu našich akcionářů. Jak hlavního města Prahy, jehož
primátorka se stala v nedávné době členkou dozorčí rady KCP, tak
Ministerstva financí ČR.
Ano, KCP, které koncem minulého tisíciletí ti, co tenkrát
rozhodovali, zadlužili stylem „po nás potopa“, už netíží dluhový
hendikep. Jak toho využijete?
To kromě samotného managementu KCP záleží hlavně na akcionářích. Na
představenstvu a dozorčí radě. Hodně si slibujeme od renovace, upgradu KCP,
protože z důvodu splácení dluhu z dob konání MMF se tu šestnáct let
neinvestovalo do sanace fyzické a morální amortizace KCP. A už vůbec ne do
stavby výstavní haly, která by České republice z hlediska růstu odvodů
do státní kasy z velkých akcí konaných v Kongresovém centru Praha
výrazně pomohla. Bez výstavní haly přibližně o šesti tisíci metrech
čtverečních se obrat KCP nedá zdvojnásobit, protože do Česka nejsme s to
dostat ekonomicky nejlukrativnější velké prestižní kongresy, a to
i navzdory tomu, že by je jejich organizátoři rádi realizovali v Praze.
Zkrátka díky tomto hendikepu Praha není v ranku kongresových destinací,
které organizátoři takovýchto mezinárodních velkých asociačních
kongresů oslovují. Pokud KCP bude mít dostatečné výstavní plochy,
dostaneme se do jejich hledáčku. Těch kongresů, kdy podmínkou pro jejich
získání jsou výstavní prostory, je pětadvacet až třicet. V momentě,
kdy se KCP změní na moderní kongresové centrum s výstavní plochou, se
kongresová destinace Praha může posunout o řád výš. V současné době
největší u nás konané kongresy (dvanáct až patnáct ročně) generují
sedmdesát procent veškerých příjmů KCP a do státní kasy formou odvodů
do veřejných rozpočtů (jak ve své studii konstatoval i profesor
Mejstřík) z nich od nás plyne nějakých 380 milionů korun ročně a
sekundárně další stamiliony korun, které kongresoví turisté utratí na
území České republiky (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek: „KCP, rok co
rok na půl miliardy korun do veřejných rozpočtů“).
K obchodní úspěšnosti KCP přispívají i další u vás
realizované akce.
Ano, i pronájmy, muzikály, společenská setkání, plesy, akce
korporátního charakteru. Přes Nuselské údolí máme nádherný
panoramatický výhled na Pražský hrad. Takže kde ještě vidím velký
potenciál v případě, že KCP projde revitalizací, to jsou velké
reprezentativní korporátní akce mezinárodního charakteru pro tisíc a víc
účastníků. Třetí segment, který tu sice je, ale je radno jej rozvíjet,
jsou zasedání a další akce státních, krajských a municipálních
institucí a jejich asociací.
Kam bude kongresový byznys směřovat?
Bezesporu do bezpečných kongresových destinací. Z tohoto pohledu je na tom
Praha velmi dobře. Také proto její význam roste. Například
oproti takovým kongresovým destinacím, jako je třeba Istanbul, který byl
donedávna v první pětce žebříčku ICCA, teď však kvůli bezpečnostním
rizikům padá dolů. Významný český kongresový ambasador, profesor Pačes,
který je v předsednictvu jedné z celosvětových odborných asociací, jež
měla mít v Istanbulu velký kongres, konstatoval, že ho tam zrušili a
zvažovali jeho přesun do Prahy. Bezpečnostní situace v řadě zemí Evropy
je pro Českou republiku velkou šancí. Měli bychom se jí chopit!