Historie města Hlinsko, ležícího v malebné krajině rozhraní
Železných hor a Žďárských vrchů, sahá do 14. století. Za nejstarší
hlineckou stavbu je považována zdejší tvrz. První dochované písemné
zmínky o ní pocházejí z roku 1413. V roce 1874 zde bylo nalezeno
čtyři sta českých grošů z období Václava III. Památková rezervace
roubených řemeslnických domků Betlém z druhé poloviny 18. století
v centru města celoročně nabízí zajímavé umělecké a edukační
programy. Velmi populární jsou např. Adámkovy folklorní slavnosti.
Židovský hřbitov z roku 1904 patří k nejmenším v Česku. Synagoga
z roku 1907 v novorománském stylu pak byla adaptována na městské
muzeum.
Městské muzeum a galerie z roku 1874 patří mezi nejstarší
v Čechách. Každoročně se zde koná výstava Výtvarné Hlinecko.
K dalším dominantám města patří barokní radnice, kostel Narození Panny
Marie, Ježdíkův dům a Husův sbor.
V Hlinsku jsou městská sportoviště s fotbalovými hřišti,
volejbalovými a tenisovými kurty, hřiště s umělými povrchy a
zastřešenou plochou pro in-line bruslení. Krytý plavecký bazén nabízí
kromě plavání služby fitness, sauny, squashe a solária. V letním období
mohou jeho návštěvníci využít přilehlé travnaté plochy ke slunění.
Hlinskem prochází značené turistické a cykloturistické trasy
k přírodním atraktivitám a kulturním památkám. V zimním období
Hlinsko hojně využívá zázemí lyžařského areálu s půjčovnou lyží a
snowboardů a umělým zasněžováním. Díky osvětlení bývá v provozu
i pro večerní lyžování. Rovněž běžkařské tratě v okolí města
bývají pravidelně upravovány.
Po řadu generací se na Hlinecku udržuje obyčej, při němž ožívají
tradiční masky a rituály. Pro svou jedinečnost byly vesnické masopustní
obchůzky a masky na Hlinecku v roce 2010 zapsány na reprezentativní seznam
nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Obchůzek se lze
zúčastnit v obcích Studnice, Vortová, Hlinsko – Blatno, Hamry, na
Veselém Kopci nebo v hlineckém Betlémě. V říjnu roku 2012 pak byla
v památkové rezervaci Betlém, v domku č.p. 362, otevřena stálá expozice
masopustních masek a obchůzek z Hlinecka.
Hlinsko, malebné město Železných hor, Žďárských vrchů a zápisu UNESCO
20. 03. 2014
Rozhovor se starostkou města Hlinsko PhDr. Magdou Křivanovou
jsem v masopustním období 24. února 2014 zahájil konstatováním, že
právě díky svým tradicím je Hlinsko od roku 2010 dalším z míst
České republiky figurujících na seznamu světového kulturního dědictví
lidstva UNESCO.
Jsem moc ráda, že se podařilo docílit zápisu masopustních obchůzek na
reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Je to fenomén, který nás, kdo v tomto regionu žijeme, provází od
dětství. I já v tom vyrůstala, sice ne přímo v Hlinsku, ale na
Dřevíkově. Tato tradice se na Hlinecku drží z generace na generaci. Pro
rodiny je věcí prestiže. Děti dědí masopustní role svých rodičů. Pokud
byl v masopustním průvodu dědeček za „Žida“, byl za „Žida“
i jeho syn a bude jeho vnuk. Rodiny se pečlivě starají o tradiční masky a
kostýmy, pro řadu z nich je to svátost. Tyto tradice se udržují nejen na
území Hlinska, ale i v okolních obcích. I na školách. Ukončení
masopustního období letos vychází na 4. březen. Na tento den město
předáváme masopustnímu reji. Dopoledne si jej mohou užívat děti
z mateřských a základních škol i studenti gymnázia. Vyrábějí si na to
klasické masky, v kterých se vydají na průvod městem. Odpoledne pak je
tradiční masopustní obchůzka v památkové rezervaci, která končí
„porážkou kobyly“. Jsme rádi, že děti tuto tradici berou jako
samozřejmost a že se na maškarní masopustní rej rok co rok
hodně těší.
To, že tu žijete tradicemi, je jedna věc. Docílit zápisu
masopustních obchůzek na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního
dědictví lidstva UNESCO je věc druhá.
Zápis? To je obrovský osobní vklad paní doktorky Ilony Vojancové,
ředitelky Souboru lidových staveb Vysočina. Ta je autorkou nominačního
návrhu. Po grafické stránce se na něm podílel zdejší student, dnes
posluchač Akademie výtvarných umění Vojta Trocha, který mu vtělil
vizuální podobu. My, starostové dotčených obcí, jsme jejich nominační
návrh doporučili a zavázali se masopustní obchůzky podporovat. Nejen
morálně, i materiálně. V rámci rekonstrukce památkové rezervace Betlém
se tak podařilo v jednom revitalizovaném objektu, který je v majetku
Národního památkového ústavu, instalovat stálou multimediální expozici
masopustu. Masopustní období je totiž poměrně krátké a díky výstavě se
s našimi tradicemi mohou seznámit všichni návštěvníci, kteří na
Hlinecko během roku přijíždějí.
Na co ještě byste, paní starostko, čtenáře Všudybylu
pozvala do vašeho města?
Hlinsko leží v úžasně krásné krajině. Máme tu zdravé životní
prostředí. Reliéf Železných hor a Žďárských vrchů je malebný a
rozmanitý. Navíc prý tady v regionu Hlinecka a Svratecka máme nejvíc
slunečných dní v Česku. Počasí na Českomoravské vrchovině je sice
drsnější, ale vesměs příjemné. Přijdou si u nás na své jak pěší
turisté, tak cykloturisté i hipoturisté – koňáci (v okolí města je
řada jezdeckých oddílů), a v průběhu zde obvyklých zim i vyznavači
běžek a sjezdaři. Ski areál v Hlinsku je příjemným místem pro rodiny
s dětmi. V Hlinsku i v jeho nejbližším okolí je spousta zajímavostí,
památek, krásné architektury včetně lidové.
Ačkoli jsme na samém okraji Pardubického kraje, resp. na rozhraní
Pardubického kraje a Kraje Vysočina, žijeme tu bohatým kulturním životem.
Velkým přínosem v této oblasti byla rekonstrukce památkové rezervace
Betlém, v jejímž rámci máme technické zázemí, které je dnes u akcí
pod širým nebem nezbytností. I zde stavíme na tradici. Na tradičních
řemeslech, zvycích. Alternativám se však rozhodně nebráníme. V loňském
roce jsme tu tak měli první ročník mezinárodního studentského festivalu,
jehož se zúčastnili středoškoláci nejen z Evropy, ale i ze zámoří.
Hlinsko celý týden žilo alternativní kulturou. Na letošek je připraven
další ročník s ještě větší mezinárodní účastí. Díky oblíbeným
hudebním festivalům „Léto s Rychtářem“, za které vděčíme
hlineckému pivovaru, je Hlinsko spojováno s moderní hudbou včetně
rockové. Na akcích, které každoročně navštěvují tisícovky lidí se už
představila celá plejáda nejvýznamnějších českých a slovenských
hudebních uskupení. Také folková hudba si u nás našla pevné zázemí. Co
se týče „kamenné kultury“, jsem ráda, že se nám podařilo vybudovat
Multifunkční centrum, kde je divadlo, 3D kino, zázemí pro soubory
rozmanitých oborů – zkušební sály, výstavní prostor ve foyer, takže
jsme do něho soustředili téměř veškerou amatérskou i profesionální
tvůrčí a interpretační uměleckou činnost. Těší mě, že si do něho
rychle našli cestu Hlinečtí i návštěvníci města. Že se tam chodí
bavit, tvořit a vzdělávat se, neboť se tam odehrávají i různé
vzdělávací kurzy a přednášky věnované i tak závažným tématům, jako
je válka či holocaust. Mám radost, že se Multifunkční centrum využívá
naplno. Že zdejší obyvatelé konečně mají důstojné prostředí, kam
mohou jít na ples či za kulturou.
Ano, už od antického Říma ti, kdo chtějí úspěšně vést
lidi, vědí, že je třeba dát jim „chléb a hry“. V největších
mocnostech světa je to dokonce „hry a chléb“. Ale jsme v Česku. Takže
jak je to v Hlinsku s „chlebem“, se spoluprací podnikatelů a
města?
Hlinsko spolupracuje s podnikateli jak individuálně, tak s jejich
asociacemi. Zejména pak s Chrudimskou oblastní kanceláří Hospodářské
komory Pardubického kraje. Velikou radost nám udělalo to, že zdejší firma
Příhoda, s. r. o., Ing. Zdeňka Příhody byla zvolena nejen Firmou roku
Pardubického kraje, ale umístila se v první pětce celostátního finále
soutěže Firma roku České republiky. Společnost Příhoda začínala ve
skromných podmínkách. Dnes vyváží do šedesáti zemí světa. Ve svém
oboru vzduchotechniky je jedničkou na německém trhu. Pan Příhoda je
úžasně vstřícný a uznalý člověk. Spolu se svými zaměstnanci tvoří
vynikající tým. Podporuje řadu charitativních projektů, dětské aktivity
i mladé sportovce. Rovněž tak ostatní podnikatelé se k podpoře dětí a
mládeže, aktivit volného času i cestovního ruchu staví pozitivně. Ti
podnikající ve službách jsou už vesměs ve fázi, kdy vzájemně
spolupracují, doporučují si hosty a klienty a vytvářejí společné
nabídky, což je ku prospěchu celé destinace. S tím, jak k nám hosté,
turisté a návštěvníci do Hlinska postupně nacházejí cestu, čím dál
víc pociťujeme synergické přínosy pro hospodářský a společenský rozvoj
města a jeho okolí. Je to i díky mým kolegům zde na radnici, kteří
nemají práci jenom jako práci, ale jsou velice tvořiví. Takže díky nim a
hlineckým patriotům se daří naše město hodně pozitivně posunout, což se
projevuje v návštěvnosti a kladném hodnocení Hlinska. Je příjemné
slyšet, že se v tomto směru dostáváme široko daleko do povědomí.
*Prezentaci podpořila Krajská hospodářská komora Pardubického Kraje –
Oblastní kancelář Chrudim.*\