Hledání rovnováhy mezi honbou za ziskem a rizikem podnikání
25. 05. 2010
S předsedou představenstva a generálním ředitelem
společnosti G4S Security Services (CZ), a.s. Ing. Jiřím Krejčou se
potkáváme 28. dubna 2010 v souvislosti s hlavním tématem tohoto vydání
už proto, že ochrana civilního letectví před protiprávními činy je
prioritním kritériem posuzování konkurenceschopnosti v letecké
dopravě.
Pane řediteli, v Národním integrovaném středisku řízení
letového provozu v Jenči a na letištích, která jsem doposud v souvislosti
s přípravou tohoto vydání navštívil, mne prověřovali vaši
zaměstnanci.
Letiště jsou jedním z celosvětově strategických obchodních cílů naší
mateřské společnosti, G4S plc, která je největším poskytovatelem
bezpečnostních řešení na světě. Jsme na významných letištích v USA,
Asii a v Austrálii. Jako jedna z prvních civilních nestátních
bezpečnostních služeb jsme založili specializovanou divizi Sea Ports and
Airports, která tyto vysoce sofistikované služby poskytuje rentabilněji,
než je dlouhodobě schopna většina provozovatelů letišť a letecké
dopravy. Této konkurenční výhody (obzvlášť za současné situace, kdy
v rámci civilní letecké dopravy probíhá takřka permanentní cenová
válka) jsme dosáhli angažováním a celosvětovým propojením špičkových
specialistů, disponujících rozsáhlým know-how a značnou mobilitou.
Bezpečnostní kontroly osob, zavazadel a zboží včetně ostrahy letišť
naši školení zaměstnanci uskutečňují za pomoci špičkových
technologií. Navíc, v rámci globálního programu pojištění, G4S kryje
své služby vysokou pojistkou, kterou si řada provozovatelů letišť a
leteckých dopravců těžko může dovolit. Na letiště v Praze-Ruzyni jsme
dodali systém kontroly vstupů Multimax, což je výrobek naší britské
sesterské společnosti G4S Technologies. Multimax je řídící software,
který integruje jednotlivé prvky bezpečnosti ve vstupních prostorách
včetně dveří, čteček karet atd. Tento systém jsme dodali i do poboček
České národní banky, ale také například do amerického Pentagonu. Mezi
naše zákazníky se rovněž řadí nejvýznamnější evropská letiště,
jako např. Heathrow v Londýně, Schiphol v Amsterdamu, Atény atd.
Samozřejmě, že naším cílem je uplatnit se i na dalších letištích
České republiky; na Letišti Pardubice naši zaměstnanci provádějí
bezpečnostní kontrolu zavazedel a cestujících a v Karlových Varech jsme
nainstalovali a servisujeme kamerový systém. Na všech těchto letištích
působí náš specialista, uznávaný expert na letištní bezpečnost, JUDr.
Josef Turecký. Pomáhá zdokonalovat bezpečnostní metodiku letišť, postupy
pro zvyšování jejich bezpečnosti a školí personál.
Pane předsedo, stojíte v čele úspěšné firmy, jež
v České republice střeží řadu strategických objektů, úřadů a firem.
Co se známe, vždycky jste dokázal jít do složitých situací a ustát
nástup do již tzv. rozjetého vlaku, a poté už coby jeho pomyslný
mašinfíra ho úspěšně řídit. Ostatně ilustruje to i událost, kdy vám
22. dubna 2010 byl předán diplom pro Manažera odvětví roku
2009.
Je fakt, že toto ocenění je pro naši firmu velkým zadostiučiněním.
U G4S Security Services (CZ), a.s. působím teprve dva roky. Vážím si toho,
že když bylo představenstvo naší společnosti osloveno Českou manažerskou
asociací, zdali by chtělo někoho nominovat do soutěže „Manažer roku“
(mj. proto, že se jí G4S už v minulosti několikrát úspěšně
zúčastnila), že se rozhodlo pro mne. Absolvoval jsem řadu pohovorů a
vyplňování dotazníků. 22. dubna 2010 jsem pak byl jako jeden ze tří
finalistů pozván na Slovanský ostrov, kde mne vyhlásili Manažerem odvětví
bezpečnostních služeb roku 2009. Když jsem svým šéfům na ústředí
o této události posílal report, uvedl jsem (a myslel jsem to smrtelně
vážně), že to je úspěch celé naší firmy a mých kolegů, protože jeden
člověk nemůže zajistit úspěch firmy o dvou tisících zaměstnancích. To
je zkrátka týmová práce a její mantinely jsou dány pravidly, která ve
firmě panují. Takže ocenění Manažer odvětví roku 2009 beru hlavně jako
ocenění společnosti G4S Security Services (CZ), byť experti České
manažerské asociace možná brali do úvahy i mé počiny z minulých let.
To víte, sedmadvacet let praxe, to už člověka hodně omlátí. To, o co se
vždycky mohu opřít, je poměrně silná konzistence v názorech na dělání
byznysu. Zásadní důraz kladu na velkou spolehlivost ve prospěch zákazníka
a maximální tah na branku ve prospěch zaměstnavatele.
Zejména v servisních branžích je to hlavně o lidech. Jsou ale dva
momenty, s nimiž se v plné síle potkávám poprvé až nyní. Za prvé
hledání meze, za kterou při získávání zakázek jako společnost
nepůjdeme. Za druhé, kde je zdravý balanc mezi potenciálním ziskem a
rizikem plynoucím z cesty k tomuto zisku. Správný obchodník chce za
každou cenu získávat nové zakázky a ne vždy dokáže, či chce vidět
i potenciální rizika. To je velká výzva pro top managery. Věřte, že
hledání rovnováhy v procesu maximalizace zisku a zároveň eliminace rizik
považuji za jeden ze svých hlavních úkolů.
Oba jsme vyrůstali na Baťově, jenomže já v Sezimově Ústí II
a vy v druhdy přejmenovaném Zlíně.
Baťův duch na Zlínsku pořád žije. A žil tam i za minulého režimu.
Jestliže jsme měli nařízeno naší čtvrti, kde jsme chodili do školy,
říkat „Bahňák“, stejně jsme jí všichni říkali Baťov, protože tak
to bylo. Ale nejen z toho důvodu mne výrazně zaujalo vyjádření Tomáše
Bati z roku 1932, které jste použil pro úvodník pátého vydání
Všudybylu 2010. Bohužel jsem se s ním potkat nemohl, až s jeho vnukem
Tomášem Baťou, s nímž jsem v Praze slavil jeho devadesáté narozeniny.
Jeho děda je pro mě obrovským vzorem a inspirací. Mimochodem, můj strýc
v roce 1948 Baťově rodině pomáhal dostat se z Československa. Byl za to
odsouzen v nepřítomnosti a omilostněn až v roce 1991. Když čtu Baťův
úvodník, jsem fascinován, jak stručně a srozumitelně lze pojmenovat
situaci, v níž se nyní nacházíme. On to sice psal v roce
1932 o Světové hospodářské krizi, avšak jeho slova jsou naprosto
trefná.