Firma SANEX s.r.o. je výrobcem sympatických hasicích sprejů, které často bývají nejrychlejším účinným prostředkem proti začínajícím požárům. Sprej od SANEXu díky náplni vyvinuté společností DuPont patří ve své kategorii mezi nejžádanější. Je rozšířen po celém světě. Hasební schopnost potvrdila nezávislá zkušebna MPA Dresden, obdržel certifikát německé zkušebny TÜV i certifikát Česká kvalita. SANEX s.r.o. založil
Hasičina se musí dělat pořádně, říká Václav Mečíř
21. 03. 2007
Ing. Václav Mečíř v roce 1994 a díky filosofii permanentní inovace
z něho vybudoval silnou společnost, která nabízí nejmodernější produkty
a technologie pro boj s požárem. Spolupracuje se společnostmi TYCO FIRE
& SECURITY, MSA, PELI, POK, EURAMCO SAFETY, DELANNOY a dalšími předními
výrobci.
V devátém vydání Všudybylu 2005 jsem interview s ředitelem
TÜV International Ing. Janem Weinfurtem zahájil slovy obchodního ředitele
Anenských slatinných lázní Dr. Theodora Štofiry, že " osobní kontakty
škodí tomu, kdo je nemá." S Ing. Václavem Mečířem mě seznámil náš
společný kamarád Honza Joza. Pane inženýre, jak moc doporučení a osobní
kontakty způsobily, že jste se pustil do podnikání s protipožárním
zbožím?
Řekl bych, že podstatně, a to i v rámci expanze na zahraniční trhy. Mám
těsné vazby na Francii, kde jsem žil a pracoval řadu let. Tam jsem se
v roce 1992 setkal s Američany z firmy PYROCOOL, kteří vymysleli
převratnou hasební technologii a hledali partnera, který by ji dokázal
prodávat v Evropě. Takže ač novinář, jsem se díky osobním kontaktům
dostal k hasičským technologiím. Pak přibývaly nové produkty. Např.
hasicí sprej PYROCOOL. Potom BLIZZARD a nové typy chemikálií. Na spolupráci
s Američany navázala další, s chemickou společností DuPont. Je to
zajímavá práce. Velmi mne na ní baví, že ji neděláme pouze v rámci
České republiky. Za podstatný úspěch považuji, že jsme se
s technologiemi, které jsme vyvinuli a vyrábíme, prosadili na americkém
trhu. Lidé si totiž uvědomují, že na kvalitě námi nabízených produktů
závisí životy, a proto na trh dodáváme pouze takové výrobky, na které je
možné se vždy a v každé situaci spolehnout. Hasičina se musí dělat
pořádně.
Na jakém principu fungují vaše hasební média?
Všichni vědí cosi o povrchovém napětí kapalin. Povrchové napětí je
efekt, při kterém se povrch tekutin chová jako elastická fólie a snaží se
dosáhnout co nejhladšího stavu s minimálním rozpětím a nejmenší
energií. Čím větší je povrchové napětí, tím „kulatější“ je
kapička kapaliny. Povrchové napětí má i obyčejná voda. Tím, že do ní
přidáme látky, které povrchové napětí snižují – tenzidy, se začne
chovat jinak. Díky přítomnosti tenzidu se voda rozptýlí do desetkrát až
dvacetkrát větší plochy. Hašení čistou vodou bych mohl přirovnat
k účinku zásahu jakéhosi vodního míče, který váže poměrně velký
objem vody, avšak dopadne na malou plochu a zanechá malou stopu. Po přidání
tenzidů má to samé množství vody ve formě jakési deky neskonale větší
hasební účinek. V tom je smysl aplikace tenzidů.
Vyvážíte i do arabsky hovořících zemí.
Tomu rovněž výrazně napomohly osobní kontakty a doporučení. Obchodní
partner mne loni pozval na setkání s jordánskou delegací. Rád jsem se
zúčastnil, v delegaci byli přítomni i lidé z jordánského ministerstva
civilní obrany, jež má, co se resortu protipožární ochrany týče,
obdobné postavení jako Ministerstvo vnitra ČR u nás. Byl tam i náměstek
ministra a byl velmi potěšen, že si na téma protipožární prevence,
technologií a techniky mohl kvalifikovaně popovídat.
Cestovní ruch, coby byznys, se rozvíjí či upadá s bezpečností.
V rámci oslav 150. výročí založení pražského hasičského sboru, jsem
psal o konferenci a hasičském cvičení v hotelu Holiday Inn Prague Congress
Centre. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky
generálmajor Ing. Miroslav Štěpán i ředitel Hasičského záchranného
sboru hl. m. Prahy plukovník Bc. Dalibor Gosman tehdy vyzdvihli preventivní
tréninky zaměstnanců hotelu, používání vlastní profesionální
požární jednotky, ideální koncept budovy a v neposlední řadě její
technické vybavení.
Pro většinu procesů týkajících se poskytování služeb cestovního
ruchu – transferů, stravování i ubytování – platí přísné a
v rámci Evropské unie poměrně jednotné normy. Týkají se i vybavení
budov. Obzvláště hotelů a rekreačních zařízení. Řada turistů ale
cestuje individuálně. Rozdělávají ohně v přírodě, používají
plynové a další vařiče, kempinková zařízení apod. Ve všech těchto
případech existuje nebezpečí vzniku požáru. Staly se i extrémní
případy. Např. v rámci pouti do Mekky poutníkům explodovaly plynové
vařiče, na nichž si připravovali jídlo, a při následné panice zahynula
spousta z nich. Co se týče individuální turistiky, určitě bych
doporučil, aby každé auto i karavan byly vybaveny hasicím sprejem nebo
přístrojem. Rozhodně se to vyplatí. Není to až tak velká položka.
Hasicí sprej špičkové úrovně uhasí podobný oheň jako kilový
práškový přístroj. Přístroj se dá pořídit kolem šesti set korun a
hasicí sprej prodáváme do tří set korun. Čím více lidí má tuto věc ve
voze, tím lépe. Bohužel jenom několik procent automobilů v Česku je
vybaveno nějakým prostředkem k hašení. V Německu, kde jsou lidé
disciplinovanější (hasicí přístroje rovněž nejsou v osobních vozech
povinné), je jimi vybaveno dvacet procent vozů. Ostatně nejen auta, také
málokterá česká domácnost je vybavena tzv. „home safety“ produkty,
které v případě vzniku požáru výrazně zvyšují šanci na přežití.
Když už nemohou začínající požár zlikvidovat, tak umožní bezpečně
opustit zplodinami zamořený prostor po varování např. malého kouřového
hlásiče.
A co se týče vybavování ostatních veřejných prostor a objektů
protipožární technikou?
Aby mohl být nějaký objekt zkolaudován, musí být posouzen osobou odborně
způsobilou na protipožární ochranu. Sleduje se řada aspektů. Větrání,
protipožární nátěry a nástřiky, elektroinstalace, rozvody vody, počet
hasicích přístrojů, hořlavost aplikovaných materiálů atd.
Protipožární ochrana je nedílnou součástí stavebního řízení. Tato
věc se bedlivě sleduje už od projektu. Ačkoliv to řeší zákon, neustále
se naráží na problémy. Na diskotékové kluby, kde jsou špatné únikové
cesty. Slyšíme o tragédiích ve Velké Británii, ve Švédsku i jinde.
V každé zemi je jiná úroveň, ale dovolím si tvrdit, že u nás ve
střední Evropě je požární ochrana staveb na dobré úrovni.
Když už jsme zabrousili do stavebnictví, jedním
z nejvýznamnějších hráčů je Bovis Lend Lease, za jehož úspěchem
stojí obrovský přínos českého inženýra pana Františka Lampla
z Mikulova. Pro druhé vydání Všudybylu roku 2005 jsem s generálním
ředitelem a předsedou představenstva české filiálky Bovis Lend Lease Ing.
Petrem Paličkou dělal interview nazvané „Bovis Lend Lease – společnost
sira Franka“. No, a vy jste se potkal s jeho synem.
Ano s Tomem Lamplem to bylo poprvé v roce 1990 v rámci československé
účasti na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Vyprávěl mi příběh
svého táty, kterého právě v tom roce Alžběta II., královna Spojeného
království, povýšila do šlechtického stavu. Bylo to milé setkání.
Naposledy jsem se s Tomem potkal loni v Praze. Takovéto osudy Čechů mne
naplňují hrdostí i inspirací.