Fitness na tisíci čtverečních metrech

Druhý říjnový týden jsem navštívil Brno a Mezinárodní veletrh informačních a komunikačních technologií Invex 2002. Při té příležitosti, v souvislosti s hlavním tématem Všudybylu, jsem o rozhovor požádal Pavla Brdičku, ředitele hotelu International, jehož Kongresové centrum v pondělí 7. října hostilo účastníky zahajovací recepce Invexu 2002.
Pane řediteli, jak jste se dostal k hoteliérské profesi?
Kdyby nebylo jedenapadesátého roku a nezavřeli mému otci živnost, asi by ze mne hoteliér nikdy nebyl. Jenomže jako bývalý živnostník otec ve městě, kde jsem se narodil, nemohl sehnat práci. Náš známý, k němuž jsme jezdili na nedělní obědy, mu jednou řekl: „Pepíku, pojď dělat ke mně.“ Od té doby jsem žil v Krkonoších na horské boudě, kde otec pracoval jako údržbář a maminka jako servírka. To byl vlastně počátek mé kariéry. Naučil jsem se tam pohybovat po chatách a menších hotelích, které naši vedli a kde pracovali. Coby sedmadvacetiletý mladík jsem se přistěhoval do Brna a Brno mne dobře přijalo. To, že jsem přišel z Čech, už prakticky delší dobu neslyším.

Pobyt v hotelích, snad vyjma vašeho fantastického Fitness centra, zpravidla nebývá hlavním důvodem, proč turisté někam jezdí.
Je to tak. Hosté hotelu International do našeho města přijíždějí kvůli Brnu, byznysu, kongresům, veletrhům, za poznáním či relaxací. V této věci se hotel International snaží dělat maximum, aby napomáhal tyto cíle propagovat a získávat tak nové klienty. Jsem přesvědčen, že dosahujeme dobrých výsledků. Nakonec to, že jsme loni otevřeli vámi zmiňované Fitness centrum na téměř jednom tisíci čtverečních metrů, je opravdu součástí naší strategie. Spadá do ní nejen celková modernizace hotelu, ale i úprava kongresového sálu a jeho vybavení nejmodernější technikou. Jsme přesvědčeni, že pro náročné hosty, kterými obchodní klientela nebo účastníci kongresových záležitostí bezesporu jsou, není noční podnik tím nejdůležitějším. Že chtějí poznat cosi víc a dělat něco pro své zdraví. Rozhodli jsme se proto investovat do velkorysého zázemí pro poskytování doplňkových služeb.

Brno se na světové mapě turismu zviditelnilo zapsáním vily Tugendhat do seznamu památek UNESO. Mně, jako pozorovateli zvenku, se dnes při sebeprosazování coby turistické destinace Brno jeví daleko kompaktnější.
Pochopitelně nás těší, že Brno dělá a koordinuje společnou propagaci sama sebe. Že to není pouze záležitostí jednotlivých podnikatelských subjektů. Dokonce, že to není ani pouze záležitostí města Brna, ale že se dává dohromady celý Jihomoravský kraj. Samozřejmě, kvalita hotelových služeb je důležitá, ale není samospasitelná, protože host nejede do Brna kvůli hotelu. Ten je součástí celkové nabídky. Host k nám jede kvůli Špilberku, Tugendhatově vile nebo Velké ceně. Nebo kvůli Macoše a dalším památkám v okolí, protože jsme nedaleko Kroměříže či Pernštejna. Bez komplexně pojaté strategie, kterou Jihomoravský kraj prosazuje, bychom se dál nedostali.

Kam směřuje hotelnictví?
K dalším perspektivám. Samozřejmě, není to tak snadné, protože ne všichni v naší republice si uvědomují, že služba hostu je posláním. Že na takovéto věci můžeme být hrdí. Přeci jenom to ještě ve všech momentech nebývá služba s úsměvem. Ale věřím, že doba, kdy stoprocentně bude platit: „Náš zákazník, náš pán“, není daleko. Bude-li ve světě pokračovat pozitivní ekonomický vývoj, lidé budou mít více peněz, více času a budou více cestovat. Budou vyžadovat lepší – kvalitnější služby za rozumnou cenu. To je podmínka, aby se setkávali. Své volné chvíle chtějí trávit v pěkném prostředí, kde je o ně postaráno, kde se cítí jako doma. Po celém světě se stále staví nové hotely. Ty, které nejsou součástí řetězců nebo nemají nějakou formu franšízy, se v určitých fázích dostávají do těžších situací při prosazování se na trhu už proto, že jméno dobrého řetězce dává záruku, že tam zákazník najde očekávané.

www.hotelinternational.cz