Evropský svaz lázní před volbami

S prezidentem Evropského svazu lázní – European Spas Association (ESPA) – Ing. Martinem Plachým se potkáváme v Praze 16. května 2016.
Pane prezidente, teď v květnu končí vaše čtyřleté volební období. Budete znovu kandidovat na post prezidenta ESPA?
Nebudu. Na volebním sjezdu ve francouzském Vichy si Evropský svaz lázní zcela jistě zvolí jiného prezidenta. Vysoce pravděpodobně jím bude šéf francouzského svazu lázní.

Takže můžete bilancovat…
Na bilancování bude určitě ještě čas, ale momentálně „čistím stůl“ a připravuji, aby to můj nástupce měl jednodušší a nemusel dělat to, co já, kdy jsem ztratil celý rok tím, že jsem dával do pořádku věci, které měly dávno fungovat. To nejpodstatnější je, že jsme za tři roky personálně stabilizovali výkonný aparát ESPA, připravili jsme novou organizační strukturu svazu, která by měla zlepšit schopnosti ESPA obsáhnout mnohem více činností. Současně se změnou prezidenta dochází i ke změně na pozici generálního sekretáře Evropského svazu lázní. Po jedenadvaceti letech funkčního období dosavadního generálního sekretáře bude do této funkce jmenována jeho nástupkyně, která už tři roky pracuje v sekretariátu ESPA.
V polovině desátých let tohoto století Evropský svaz lázní inicioval certifikaci EuropeSpa med. Od roku 2006 až téměř doteď na ni měla monopol jediná soukromá firma. Dva roky jsme hledali řešení, jak vytvořit otevřenou platformu, která by do procesu certifikace kvality zapojila různé subjekty napříč Evropou a co nejvíce ho zpopularizovala. Řešení vyvrcholilo tím, že Evropský svaz lázní 11. května 2016 založil podle německého práva neziskovou organizaci, do níž byla vložena všechna práva a nároky vyplývající z certifikace. Tato organizace je otevřena i dalším zainteresovaným subjektům včetně zdravotních pojišťoven. Rozhodující podíl pětadvaceti procent v ní drží Evropský svaz lázní. Jejími zakládajícími členy se spolu se stávajícím certifikátorem, firmou EuropeSpa med & wellness GmbH se sídlem ve Wiesbadenu, stali i dva významní němečtí touroperátoři zabývající se lázeňstvím, FIT Gesellschaft für gesundes Reisen mbH a HS Medicur GmbH Steuerberatun­gsgesellschaf­t, a několik dalších subjektů z různých evropských zemí. Jejími členy mohou být i všechna certifikovaná zařízení. Certifikace tak bude otevřena většímu počtu certifikačních firem. Věříme, že prostřednictvím zapojení dalších organizací, včetně například univerzit, se certifikaci EuropeSpa med podaří rychleji rozšířit nejen po Evropě, ale i na dalších kontinentech.
Další z aktivit, která byla v mém prezidentském období započata, je ESPA Inovation Awards. Na nadcházejícím kongresu Evropského svazu lázní ve Vichy se bude konat jeho třetí ročník.
Současně dobíhá v témže období zahájený projekt Římské lázně v Evropě. Přispěly na něj evropské fondy. Sdružil patnáct subjektů osmi zemí, na jejichž území římské legie založily lázně. Přestože to je malý projekt, byl vůbec prvním, v němž se Evropský svaz lázní angažoval a prokázal, že umí udělat evropské projekty, v čemž by měl pokračovat.

Pane prezidente, jak si stojí slezské, moravské a české lázně ve srovnání se zbytkem Evropy?
Na jejich postavení se nic zásadního nezměnilo. Rozhodně jsme se nezhoršili. V Česku nevzniklo tak velké kvantum nových projektů, které by mohly cosi posunout. Ani v rámci Evropy se vývoj lázeňství nezměnil. Samozřejmě, že s tím, jak se zlepšila hospodářská situace v některých zemích, třeba ve Španělsku a Portugalsku, je v nich o lázeňství víc slyšet. Tamní lázně jsou aktivnější. Na evropský trh se čím dál víc tlačí i rádoby nové lázeňské země – jako Bulharsko, Srbsko či Chorvatsko, které se stalo novým členem Evropského svazu lázní a chce posílit své vyhlídky na západoevropském trhu, především pak na německém.
To, co se teď hodně řeší a k čemu směřuje nový projekt ESPA, který byl v mém volebním období nastartován, je posílení medicínské stránky léčebného lázeňství. Proto jsme asi před třemi měsíci spustili Evropskou elektronickou knihovnu balneologického výzkumu, aby si experti mohli vyměňovat výsledky bádání a studií a samozřejmě aby se dál pokračovalo ve vědeckovýzkumné práci. Lze cítit daleko větší snahu lázní orientovat se na léčebné prvky lázeňství, než tomu bylo před časem, kdy to bylo spíš odcházení k wellness. Teď se v rámci Evropy medicínské aspekty lázeňství daleko víc zdůrazňují.

Co evropské lázně očekávají od čínských hostů?
O čínské klientele jsme se v posledním roce na evropské úrovni nijak zásadně nebavili. Země, které jsou na lázeňském trhu prozahraničně orientované, sondují, kde by se dali získávat noví hosté. Zvláště po výpadku ruské klientely, která zmizela nejen z českých lázní, ale i z bulharských a pobaltských. Naopak v Maďarsku si pochvalují, že se jim počet ruských hostů navýšil. Samozřejmě všichni hledají, kde by získali novou klientelu, avšak od čínské toho nemůžeme z pohledu lázeňství moc očekávat, protože lázeňský produkt téměř neznají. Nevědí, co by v lázních dělali. Když lázeňská místa navštěvují, tak proto, aby se tam krátce porozhlédli. Nemyslím, že je to klientela, která by v Česku a v dalších klasických lázeňských zemích Evropy v dohledné době mohla nahradit obvyklé lázeňské hosty.

• www.espa-ehv.eu