Elektronická evidence tržeb

Zákon o elektronické evidenci tržeb začal platit po dlouhé diskusi v zákonodárném sboru v dubnu letošního roku. Jako první se do elektronické evidence tržeb (dále jen EET) zapojují hotely a restaurace, a to od 1. prosince 2016. Testovací režim pro tato zařízení byl spuštěn již k 1. listopadu 2016, kdy bylo možné si bez jakýchkoli sankcí systém vyzkoušet, případně najít a odstranit jeho vady. Spolu se zavedením EET dochází sice ke snížení DPH u služeb v restauracích na 15 % (vyjma alkoholu a tabákových výrobků), přesto je třeba poznamenat, že EET s sebou přináší pro běžný provoz podnikatelů řadu povinností a přísnějších podmínek, s nimiž se budou muset v nejbližší době vypořádat.
Zatímco veškeré bezhotovostní platby již nyní evidovány jsou, v případě hotovostních plateb vzniká nová povinnost podnikatele vydat zákazníkovi účtenku, která musí obsahovat tzv. fiskální identifikační kód zaslaný podnikateli speciálně k této transakci finančním úřadem. Tento unikátní kód získá podnikatel obratem po zaslání údaje o platbě finančnímu úřadu, když je povinen hlásit každou hotovostní platbu. Nestane-li se tak, podnikatel se dopouští správního deliktu, za který lze uložit podle jeho povahy pokutu ve výši až půl milionu korun, v krajním případě může dojít i k uzavření provozovny podnikatele. Příslušnými orgány k projednání správního deliktu jsou orgány finanční a celní správy. Zákon o EET umožňuje těmto orgánům provádět kontrolní nákup, který je specifickou formou místního šetření, a na základě něho – v případě porušení povinností podnikatele – vyvolat správní řízení pro spáchání správního deliktu.
Vzhledem k tomu, že veškeré transakce probíhají v rámci EET online, je rovněž pamatováno na případ výpadku či nefunkčního připojení. V tomto případě je podnikatel povinen zaslat údaje finančnímu úřadu datovou zprávou bezodkladně po pominutí příčiny, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Zákazníkovi v tomto případě vydává účtenku bez unikátního kódu. Vzhledem k současnému poměrně širokému pokrytí sítí internetu by takové výpadky měly být spíše výjimečné.
Určité výjimky byly přiznány tržbám evidovaným ve zjednodušeném režimu, který se vztahuje na prodej zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě, ale rovněž na tržby, jejichž evidování běžných způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti. Povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu vydává příslušný finanční úřad, a to na základě žádosti podnikatele.
V rámci běžného provozu restauračního zařízení přichází v úvahu storno platby, například za omylem napočítanou položku, kterou zákazník nekonzumoval. Byly-li již údaje o takové položce zaslány na server finančního úřadu, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná. Provedené storno není vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku). Diskuse byla vedena rovněž o tzv. spropitném, které je nepovinnou platbou a není v současné době výslovně upraveno žádnými právními předpisy. U spropitného z pohledu EET záleží na zavedené praxi zařízení, zda si je rozdělí zaměstnanci, nebo zůstane podnikateli. Zůstane-li spropitné zaměstnanci, evidenci EET podléhat nebude. Pokud by však byl příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který EET podléhá, a je třeba informaci o něm zaslat spolu s přijatou platbou za poskytnuté služby.
Nejen výše uvedené otázky budou zřejmě ještě přehodnoceny samotným fungováním EET, lze tedy očekávat změny, které systém EET zjednoduší dalším skupinám podnikatelů, kteří se do něj postupem času zapojí.
JUDr. Lucie Kolářová, Advokátní kancelář Vácha & Kolář

• www.vacha-kolar.cz