Dobrou vstupenkou do 21. století
01. 04. 2004
Velký ohlas na expozici hl.m. Prahy na veletrhu cestovního ruchu SMT
Paříž byl jedním z důvodů, proč jsem oslovil radního zodpovědného
v Praze za cestovní ruch RNDr. Igora Němce. Pane radní, na ITB Berlin letos
absentoval oficiální stánek České republiky, a to 47 dní před vstupem
Česka do Evropské unie. Nebýt Karlových Varů, nebylo by Česko na
berlínském výstavišti vůbec. Proč jste se nezúčastnili Berlína?
Česká republika má jen jeden stánek, který po celém světě získává
vavříny, a ten nemůže být současně na dvou místech. Když je
v Paříži, nemůže být v Berlíně. To, jak připravujeme účasti hl.m.
Prahy na veletrzích cestovního ruchu ve světě, je poměrně složitý
proces. Rozhodujeme se i podle toho, ve kterých destinacích je aktuálně
třeba posilovat zájem o Prahu. Z toho důvodu jsme volili Paříž. Výstava
v Paříži byla velkolepá. Během čtyř dnů ji navštívilo sto padesát
tisíc lidí. O tom, že byl o veletrh veliký zájem, svědčí skutečnost,
že jeho výstavní doba byla prodloužena do 21. hodiny. Veletrh byl pro nás
významný i proto, že jsme se jej zúčastnili s inovovaným stánkem. Jeho
základem byl náš loňský, který posbíral řadu světových ocenění.
Stánek byl (mimo jiné) obohacen o repliku slavné Brokoffovy sochy sv. Jana
Nepomuckého z Karlova mostu včetně reliéfu, o kterém se traduje, že kdo
se ho dotkne, tak se do Prahy určitě vrátí. To expozici vtisklo ještě
patetičtější ráz. Podle bezprostředních reakcí návštěvníků stánku
(zejména toho, jak se houfně u sochy fotili) i další odezvy, to lze
hodnotit jako dobrý tah.
Stánek hl.m. Prahy, který už loni sklízel úspěch za úspěchem, je
vaším dítětem…
Ne tak zcela, vymysleli jsme jej společně s mým asistentem panem doktorem
Karlem Novákem. K jeho zadání nás inspiroval stánek, jenž jsme viděli na
veletrhu pojatém jako výstava regionů, který probíhal zhruba před dvěma
lety ve Španělsku. Jeden z regionů se tam prezentoval zajímavou
multimediální expozicí. A my si uvědomili, že takováto koncepce by mohla
být pro hl.m. Prahu dobrou vstupenkou do 21. století.
Jako předseda Sekce cestovního ruchu Hospodářské komory hl.m.
Prahy jsem se záhy po loňském vyhlášení stánku hl.m. Prahy nejlepší
expozicí World Travel Market v Londýně zúčastnil jednání s polskou
delegací. Poláky ze všeho nejvíce zajímalo, co děláme pro to, že je
Praha stále plná turistů. Že do Prahy létá čím dál více
nízkonákladových leteckých dopravců. A ačkoliv jsem se zmínil
i o vašem tehdy právě čerstvém úspěchu v Londýně, aktivitách
podnikatelské sféry i města, má odpověď stejně vyzněla ve smyslu, že
je to dáno podstatou Prahy. Jak je tomu, pane radní, podle vás, člověka,
který má na starosti rozvoj cestovního ruchu v Praze?
S jistou dávkou nadhledu bych řekl, že to ani není zásluha moje nebo Rady
hlavního města, ale o to, že zde máme tolik návštěvníků, se postaral
Karel VI., řada umělců – stavitelů, kteří Praze vtiskli genius loci,
který je přitahuje. Co může být zásluhou dnešní reprezentace, a řada
turistů to i uvádí, je to že do Prahy přijíždí nejenom za památkami,
ale také za pivem apod., což už bude platit asi jenom chvíli, protože
zvýšení DPH bude tuto výhodu výrazně eliminovat.
Jaké akce se budou v rámci vstupu Česka do Evropské unie konat
v Praze?
V Praze jich bude mnoho. Budou na Vltavě, na Letenské pláni, na Pražském
hradě, na Výstavišti, ale ty hl.m. Praha přímo neorganizuje a většinou na
ně ani nepřispívá. Přispíváme pouze na jazzový most mezi Prahou a
Mnichovem. Jedinou akcí, kterou bude Praha organizovat, bude 1. května
koncert Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK na Staroměstském
náměstí.
Co je mezinárodní hudební festival Pražské jaro Pražským jarem,
vždy byl končen Beethovenovou 9. symfonií d-moll s Ódou na radost, jejíž
citace je hymnou Evropské unie. Letos, v čase vstupu Česka do Evropské
unie, přišel tento festival s inovací, že bude zakončen 9. symfonií
e-moll „Z nového světa“. Toto skvostné dílo Antonína Dvořáka, kromě
toho, že je zřejmě nejhranější symfonií světa, je pozoruhodné i tím,
že znělo i na Měsíci, kam si jej s sebou vzali američtí kosmonauti, už
proto, že Američané jsou bytostně přesvědčeni, že Dvořákova
„Devátá“ je jejich, americká. Není to poněkud nešťastná konstelace,
když jedním z nepsaných atributů Evropské unie je být rovnocenným
partnerem, resp. protiváhou Spojeným státům americkým?
Dvořákova Novosvětská k České republice určitě patří. Ta volba, já
ji teda nečinil, vyplynula také z toho, že Česko letos slaví rok hudby.
Rok 2004 je mj. i stým výročím úmrtí Antonína Dvořáka. V tu dobu
budou tedy zároveň probíhat jeho dny – festival koncertů, a myslím si,
že právě proto pořadatelé festivalu učinili tuto volbu. Hledat v tom
něco jiného, je nesmysl.
