Deset minut na rozmyšlenou

Důvtipný muž musí být tak chytrý,
aby rozestavil na vhodná místa lidi,
kteří jsou mnohem chytřejší než on.
John Fitzgerald Kennedy 1917 – 1963

Společnost OREA je provozovatelem 17 vlastních a 6 franšízových hotelů. Všechny dohromady tvoří největší hotelový řetězec v České republice s více než 6 tisíci lůžky a 5800 místy u stolů, který poskytuje pracovní příležitost téměř 1500 zaměstnancům. Roční tržby řetězce přesahují 1 miliardu korun. Zisk v roce 1999 byl 5 milionů korun, v roce 2000 již 285 milionů korun. Průměrná obsazenost všech hotelů je více než 50 %, přičemž 60 % hostů je ze zahraničí.

Hotely jsou rozděleny podle úrovně vybavení a určení dle segmentů poptávky do tří kategorií:
OREA HOTELS EXCLUSIVE: Voroněž I s restaurací Moravská chalupa v Brně; Pyramida v Praze; Excelsior, Monty , Bohemia a Zvon v Mariánských Lázních; restaurace Poštovní dvůr v Karlových Varech.
OREA HOTELS CLASIC: Voroněž II a Santon v Brně; Arnika a Horal ve Špindlerově Mlýně; Sklář v Harrachově; Horizont I a II v Železné Rudě; Devět Skal na Českomoravské vysočině; Fontána I a II v Luhačovicích.
OREA HOTELS TOURIST: Zámek Hrubá Skála a Lázně Sedmihorky v Českém Ráji; Centrál ve Špindlerově Mlýně; Kossuth, Polonia a Evropa v Mariánských Lázních; Saint Michael v Karlových Varech.

• OREA spol. s r.o. se v roce 2000 umístila v „Czech TOP 100“ na čtyřicátém devátém místě • obrat OREA HOTELS v roce 2000 šel o pětapadesát procent nahoru a náklady o třicet procent dolů oproti roku 1999 • OREA aplikuje bezpečností normy Evropské unie • osobní motivace lidí je nejlepší způsob, jak zvýšit výkonnost hotelů • vlastní informační a rezervační on-line systém umožňuje v reálném čase nahlédnout do kterékoliv části administrativy kteréhokoliv z hotelů • velký zájem o frančízovou spolupráci s OREA HOTELS • veškerá naše činnost směřuje k tomu, aby si každý z nás byl vědom toho, že pověst OREA HOTELS je v jeho rukou •

Nedávno jsem byl přítomen rozhovoru dvou hoteliérů, kteří se bavili o tom, že prý jsou snahy převést cestovní ruch z Ministerstva pro místní rozvoj ČR pod kompetence Ministerstva životního prostředí České republiky, přičemž údajně hlavní prioritou v oblasti hotelnictví tamních pro podporu v zaměstnanosti docházejících militantních zelených je vyhlásit svatou válku všem hotelovým řetězcům. Ihned mne napadlo, že ještě není tak zle, aby nemohlo být hůř.
Tak jako ve všech oborech cestovního ruchu, v hotelnictví obzvláště, se pozitivní synergií zúročuje kooperace samostatně podnikajících subjektů i umění správně nasměrovat a motivovat lidi tak, aby jim práce s lidmi působila radost. Pro příklad jsem nemusel chodit daleko. Že to platí i v rámci jediné (naší) země dokládá skutečnost, že se OREA spol. s r.o. v roce 2000 umístila na 49. místě soutěže „Czech TOP 100“ (Českých 100 nejlepších). Tyto dva aspekty plus hlavní téma devátého vydání Všudybylu – „hotelnictví“ mi byly záminkou požádat generálního ředitele největšího českého hotelového řetězce pana Zdeňka Šafaříka o rozhovor.
Umístění v první padesátce nejúspěšnějších českých firem je pro nás jakousi dílčí pomyslnou metou na cestě, po níž se společnost OREA před dvěma lety rozhodla vydat. Každá restrukturalizace vyžaduje ekonomickou analýzu jak v oblasti nákladové, tak výkonové. Výsledek roku 2000 rozhodně nebyl náhodný. Obě oblasti se nám podařilo výrazně posunout potřebným směrem. Ve výkonové oblasti se nám obrat zvýšil o 55 procent. V oblasti nákladů se striktním hlídáním všech položek podařilo dosáhnout snížení na 70 procent stavu roku 1999. Nedojde-li k nějakému kalamitnímu vývoji, bude hospodářský výsledek roku 2001 ještě lepší.

Pane Šafaříku, přesto, že v současné době zastáváte univerzální funkci top manažera, původní profesí i duší jste hoteliér. Je veliký rozdíl mezi řízením hotelu Voroněž a řízením společnosti, která vlastní a zastřešuje největší český hotelový řetězec?
Je, a dost podstatný. V hotelu Voroněž jsem pracoval dlouhá léta – naposledy osm let jako ředitel. 27. června 1999 mi zavolal generální ředitel koncernu, který drží majoritu ve společnostech OREA, pan Ing. Pinl a zeptal se, jestli nevím o někom, kdo by mohl dělat generálního ředitele společnosti OREA. Samozřejmě jsem mu přislíbil, že se vážně zamyslím. Ale ani mne nenechal domluvit a řekl: „Já vím, kdo by to měl být…“ a byl jsem to já. Na rozmyšlenou jsem měl deset minut. Byla to výzva. Za dva dny jsem již seděl na této židli. Rozmýšlení a stěhování z Brna do Prahy pro mne zřejmě natrvalo zůstane snovou záležitostí. Vše se událo velmi rychle. 30. června jsem byl představen na setkání všech ředitelů společnosti OREA v hotelu Devět Skal.
Ptal jste se mne ale na rozdíl mezi vedením hotelu a řízením společnosti OREA. Není to jen rozdíl mezi pracovní náplní manažera v čele společnosti provozující sedmnáct hotelů a ředitele jednoho hotelu. Hotel Voroněž je výjimečný i v rámci hotelového řetězce OREA. Je městským kongresovým hotelem s dominantním zaměřením na servis klientům akciové společnosti BVV a návštěvníkům brněnských veletrhů a výstav. Je hotelem s obrovskou kapacitou, kde drasticky strmě stoupá i klesá amplituda poptávky. Z toho plynou specifické nároky na management i zaměstnance. Celoroční zakázkové krytí (jistota) je zhruba dvacet až třicet procent. Ostatní se musí někde vydolovat. Najít hosty a přivést je do hotelu „za ruku“.
V nové roli jsem se musel podrobně seznámit s problematikou ostatních hotelů. Jsou sice mezi nimi i další městské, ale jejich chod není determinován veletržním děním. Z větší části to jsou hotely poskytující lázeňské služby, popřípadě horské hotely.
Nicméně právě zkušenosti, kterých jsem nabyl v hotelu Voroněž, s nároky na vysokou kvalitu služeb, potřebou eliminovat negativní dopady až drasticky pulsující poptávky, společně se zkušenostmi a schopnostmi dalších lidí v top managementu společnosti OREA, nás nejen přiměly, ale i naučily přísně hlídat všechny nákladové položky, motivovat personál a realizovat ofenzivní marketing.

Generální ředitel Zürich Pojišťovny pan Jaroslav Boček sice ve čtvrtém vydání letošního Všudybylu (str. 14) konstatoval, že hotelová rizika nejsou ta, která pojišťovny nejraději pojišťují, ale vzápětí dodal:
„V České republice jsou však i hotely na velmi vysoké úrovni zabezpečení. Patří mezi ně např. hotel Inter.Continental či Four Seasons, který byl nedávno otevřen, aj. Podle našich interních kritérií získaly tyto objekty nejvyšší ohodnocení bezpečnosti. Jejich bezpečnost je stoprocentně srovnatelná se světovými standardy, které jsou dány strukturou vlastníků nebo klientely, která je navštěvuje. Jsou zde i české řetězce, které se velmi pečlivě starají o bezpečnost svých hostů. Pochvalně se mohu zmínit o skupině Cimex Koncern, která má vysoce profesionálního bezpečnostního pracovníka – Ing. Kováře, jemuž se každým rokem daří proinvestovat několik milionů korun na zvýšení bezpečnosti hotelů Orea.“
Naší prvořadou povinností je hosta ochránit. Nejenom z hlediska jisté diskrétnosti, ale zejména jeho zdraví a majetku. Naše hotely splňují veškeré normy, které nám ukládá česká legislativa. Více než polovina hotelů řetězce OREA prošla auditem kvality německé asociace hotelů a restaurací DEHOGA. Pokud investujeme do rekonstrukcí a oprav, aplikujeme bezpečností normy Evropské unie, byť je to nákladnější. Provozujeme ale i památkově chráněné objekty, kde vyhovět požadavkům památkářů a skloubit je s evropskými bezpečnostními standardy je finančně výrazně náročnější. To je např. záležitost zámku Hrubá Skála, kde bychom velmi rádi zainvestovali do pohodlí hostů a do jejich bezpečnosti. Náklady zde nám vycházejí jednou tak vysoké, než v jiných objektech. Přesto jsme rozhodnuti rekonstrukci realizovat. Jsme si vědomi, že se to vyplatí zrovna tak, jako se lidem v České republice vyplatí, aby se co nejdříve stali občany Evropské unie.

Hlavním tématem devátého vydání letošního Všudybylu je hotelnictví. Přestože v současné době přímo nevykonáváte práci hoteliéra, již jsem zmínil, že srdcem jste jím zůstal. Proč máte tuto profesi rád?
Upřímně řečeno, občas ji rád nemám. Avšak za chvíli mi otrne a prosím hotelového pána- boha, aby mi odpustil mé rouhání. Hotelnictví je zajímavým oborem pro setkávání se s různými lidmi, rozšiřování obzoru, usměrňování světonázoru… Práce je to velmi rozmanitá. Sedět pouze za stolem a odtud řešit problémy, to je pro mne utrpení. Stále se cítím být více hoteliérem, než úředníkem z generálního ředitelství. Hotelnictví je práce, která mne nenechá ani na okamžik v klidu. Čtyřiadvacet hodin denně je v hotelu co dělat. Je to sice trošku hrůzné pro rodinné příslušníky, ale pokud hotelový manažer dělá svoji práci rád a s plným nasazením, pak deset hodin denně nestačí. Pokud v práci není, mívá pocit, že by tam měl být. Je to uzavřený kolotoč výčitek a zadostiučinění.

Smyslem podnikání, a to i dle Obchodního zákoníku, je vytváření zisku. V květnovém vydání Všudybylu (str. 26) v článku „Všude dobře, doma OREA“ konstatuji, že hospodářské výsledky hotelového řetězce OREA HOTELS znamenaly zvrat ve vývoji, neboť se vám podařilo překonat magickou hranici jedné miliardy korun celkových tržeb o téměř 24 milionů korun. Jaké jsou v tomto směru vaše plány do budoucna?
Předsevzali jsme si, že vytvoříme plnohodnotný a funkční řetězec. Prvním úkolem je standardizovaná úroveň. Troufám si říci, že z drtivé části je tento cíl naplněn. Letos v lednu na GO v Brně jsme odstartovali on-line provoz vlastního informačního a rezervačního systému s možností propojení na cestovní kanceláře. Systém umožňuje z kteréhokoliv místa zjistit volnou kapacitu, šíři nabídky, realizovat prodej, zúčtovat, potvrdit ubytování apod. Po stejných linkách „běhají“ i interní ekonomické, personální a marketingové informace. Máme tak v reálném čase možnost nahlédnout do kterékoliv části administrativy každého z našich hotelů.
Dalším produktem, který rozvíjíme, jsou frančízy. Zkusili jsme jej nenásilnou reklamou dostat do povědomí odborné veřejnosti. Zájemců je poměrně hodně. Nechceme se ale unáhlovat. Zatím jsme uzavřeli dvě nové fračízové smlouvy a jednáme o třetí, možná čtvrté. Víc zatím nechceme, abychom byli schopni našim klientům zajistit vše, co jsme slíbili, a na vysoké úrovni.

Prezidentu USA Johnu Fitzgeraldu Kennedymu je přisuzován výrok: „Důvtipný muž musí být tak chytrý, aby rozestavil na vhodná místa lidi, kteří jsou mnohem chytřejší než on.“ Ostatně, kdo měl možnost nahlédnout do některé z knížek amerického pedagoga Dale Carnegieho, mohl se dočíst, že k volebním úspěchům některých mužů, z nichž se stali i američtí prezidenti, nemalou měrou přispěla jejich schopnost zapamatovat si po dlouhou dobu desetitisíce jmen a drobných událostí ze života obyčejných lidí.
Určitě nemám ambice být hlavou státu, ale je-li to možné, snažím se i já být v co nejužším kontaktu s každým z našich zaměstnanců. Společnost OREA totiž klade trvalý důraz na práci s lidskými zdroji. Na motivaci lidí, školení, tréninky, na zvyšování odborné úrovně, a to i na nejnižších článcích. Jak mi to čas dovolí, jezdím po našich hotelích. Osobní motivace lidí je nejlepší způsob, jak zvýšit výkonnost hotelů po všech stránkách. Z toho důvodu jsme začali vydávat vlastní firemní měsíčník, který se dostane do rukou každého zaměstnance, kde populární formou my manažeři i řadoví zaměstnanci hovoříme v podstatné míře také o hotelnictví. Veškerá naše činnost směřuje k tomu, aby si každý z nás byl vědom toho, že pověst OREA HOTELS je v jeho rukou.