Rt Rev. Dr. Edwin Wagner, OSJE Suffragan Bishop
Biskup anglikánské církve Edwin Wagner se narodil 19. května 1956 v Plané u Mariánských Lázní. Začátkem šedesátých let se jeho rodina vystěhovala přes Německo do Anglie. Dospíval v Londýně, kde absolvoval základní i střední vzdělání. Vystudoval management a zdravotní školu. Stal se zdravotním bratrem se zaměřením na psychiatrii. Chtěl působit v misii v Africe. Cítil, že je předurčen pro církev, a tak odjel do USA a začal studovat teologii a pedagogiku. Po studiu v roce 1989 byl církví poslán na Filipíny, kde měl působit jeden rok a poté se vrátit do USA a založit první filipínskou diecézi pro filipínsky mluvící lidi. Naučil se řeč a seznámil se s filipínskou historií a kulturou. Na Filipínách zůstal osm let. Po návratu do USA se plán s diecézí neuskutečnil. Rozhodl se proto vrátit do Anglie, kde založil anglikánský kostel pro Filipínce a na jeden rok se stal jejich prvním a posledním bílým farářem. V roce 1992 dostal od filipínského ministerstva školství vyznamenání za zásluhy ve filipínském školství. V roce 2003 byl konzervativní částí anglikánské církve (arcibiskupem Goodrichem a dalšími) vysvěcen na biskupa. Od té doby je zástupcem pro konzervativní větev anglikánské církve pro celou Kanadu. V tomtéž roce dostal doktorát nejvyššího stupně teologie v anglicky mluvících zemích „Doctor of Divinity“. Ve stejném roce byl jmenován priorem benediktinského řádu v Kanadě. V roce 2006 odjel do Čech, kde vedl mše a vyučoval na jazykových a středních školách historii, literaturu, němčinu a právnickou a medicínskou angličtinu. Edwin Wagner byl v misiích také v Číně, Pákistánu, Thajsku a Malajsii, kde jako farář vyučoval na základních školách. Napsal několik historických, pedagogických a vědeckých prací. Je vegetarián. Miluje ovesnou kaši a anglickou historii. Rád poslouchá klasickou hudbu a poznává nové lidi.

Anglikánský kostel v Mariánských Lázních
V roce 1877 dala Angličanka Ann Scott of Rodono ze Selkirkshire a její sourozenci Richard a Carolina Elizabeth, kteří byli v Mariánských Lázních na léčení, starostovi města MUDr. Augustu Herzigovi 1200 liber šterlinků na stavbu anglikánského kostela. Paní Ann tak chtěla uctít památku svého manžela Johna Scott of Rodono, který se v Mariánských Lázních léčil. Předaný obnos byl ještě navyšován dalšími dary především anglických hostů. Stavební plán připravil významný londýnský architekt viktoriánské doby Wiliam Burghes (1827–1881). Tepelský klášter bezplatně poskytl pozemek. K dokončení kostela došlo na jaře 1879. 15. července 1879 jej vysvětil biskup lord z Bath. Největší slávy se dočkal za pobytů anglického krále Edwarda VII., který se v Mariánských Lázních léčil celkem devětkrát v letech 1897 až 1909 a navštěvoval zdejší bohoslužby. Po roce 1948 anglikánský kostel zůstal bezprizorní a až do devadesátých let minulého století pokračovala jeho devastace. Dnes je v majetku města Mariánské Lázně, které jej pronajalo umělecké agentuře Aroko. Je využíván jako koncertní, výstavní a přednášková síň.

Co se týče mariánskolázeňských pramenů, možná tady budu dvě stě let

Nejvýznamnější osobou ze zakladatelů kanadské dodnes existující obrovské obchodní Společnosti Hudsonova zálivu (založena 2. května 1670) byl v Praze narozený český princ Ruprecht Falcký, syn českého krále Fridricha Falckého a blízký příbuzný anglického krále Karla II., který na Ruprechtovu žádost Společnosti Hudsonova zálivu udělil monopol na obchod s kožešinami na území jedné třetiny Kanady – v oblasti povodí všech řek, které se vlévají do Hudsonova zálivu. Proč to zmiňuji? Při zahajování letošní lázeňské sezony v Mariánských Lázních jsem se totiž díky přátelům seznámil s další osobností narozenou v Čechách a působící v Kanadě, biskupem konzervativní větve anglikánské církve pro celou Kanadu a priorem benediktinského řádu v Kanadě Dr. Edwinem Wagnerem. Pane biskupe, co vás přivedlo k nám do Mariánských Lázní?
Náhoda. Učil jsem v Tachově, a protože jsem kdysi na Filipínách vážně onemocněl a nemoc se znovu připomněla, uvažoval jsem, že ze západních Čech odejdu. Pak jsem se ale dozvěděl, že v Mariánských Lázních, které právě slaví dvě stě let od svého založení, je anglikánský kostel, jenž neslouží svému původnímu poslání. Začal jsem zvažovat možnost provádět v něm bohoslužby. Především jsem křesťan, a protože patřím ke konzervativní větvi anglikánské církve, cesta k bohu, kterou ukazuji, je skrze anglikánskou církev. Přes paní Drahokoupilovou z Mariánskolá­zeňských listů jsem se dostal na majitele umělecké agentury Aroko pana Romana Kořána, který anglikánský kostel provozuje coby galerii, a ten mi umožnil realizovat v něm moji první zdejší mši. Rád bych, aby mariánskolázeňský anglikánský kostel sloužil jako jakýkoliv jiný kostel, už proto, že do Mariánských Lázní přijíždí spousta turistů. Aby byl svatostánkem, kde se káže slovo Boží, kam může přijít každý. I ten, kdo nemá vůbec žádnou víru.

Pan Radek Míka – zakladatel a provozovatel mariánskolázeňského parku Boheminium s naučně poznávacím okruhem s dokonalými miniaturami významných stavebních a technických památek České republiky v měřítku 1:25 v překrásném prostředí krajinného parku – mi před chvilkou říkal, že osobně zatím poznal dva lidi, kteří jsou až tak skálopevně přesvědčení o tom, že jim mariánskolázeňské prameny pomohly vrátit zdraví. Kteří věří v zázračně léčivé účinky zdejších minerálních vod. Mne a vás, pane biskupe. Takže, co zahájení lázeňské sezony a jak se vám líbí zpátky v rodné zemi?
V Česku? Ohromně. I když rozhodně není jednoduché jen tak skočit do tohoto prostředí. Zdejší mentalita je dost odlišná od zemí, v nichž jsem pobýval. Ale mně se tady moc líbí. Zahájení lázeňské sezony se účastním vůbec poprvé. Co se týče mariánskolázeňských léčivých pramenů, kterým dnes žehnal plzeňský biskup František Radkovský, já tu vodu piji a přestal jsem mít zdravotní potíže. Takže doufám, že už budu zdravý a možná, že tady budu dvě stě let.

• www.aroko.cz
• www.boheminium.cz