Cestovní ruch vnímám jako oblast, která přináší ekonomický profit

MUDr. Jiří Běhounek

Kraj Vysočina je krajem zvláštního ražení už proto, že vznikl na území tří předchozích krajů a pěti okresů. Kopíruje (i když ne zcela) Českomoravskou vrchovinu s její nádhernou přírodou. Jsme zajímavým regionem pro komplexní využití volného času. Kraj Vysočina má nejvíc památek zapsaných do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO ze všech krajů České republiky. Zájem o nás stoupá, což se projevilo i v počtu přenocování, kde došlo k 12% meziročnímu nárůstu. Věřím, že do budoucna bude široká škála našich turistických cílů a atraktivit, ubytovacích a dalších služeb pro návštěvníky ještě přitažlivější, že statistiky cestovního ruchu pozitivně ovlivní nejen data z letošního Světového poháru v biatlonu, ale i ta z Mistrovství světa v roce 2013.

S hejtmanem Kraje Vysočina MUDr. Jiřím Běhounkem se potkáváme v Jihlavě 18. ledna 2011.
Pane hejtmane, máte něco společného s vědcem a spisovatelem profesorem Františkem Běhounkem, kterého na přímluvu Marie Curie-Skłodowské přijal do své výpravy Roald Amundsen a který poté jako první Čech přeletěl severní pól coby vědecký člen posádky vzducholodi Italia?
Zřejmě společné předky. Na internetu jsem zjistil, že je pouze čtyři sta dvacet osm Běhounků. Rodů Běhounků tedy asi moc nebylo, ale o prokázané přímé pokrevní linii nevím. Už proto, že jsem po tom nepátral.

Jak vnímáte cestovní ruch?
Cestovní ruch lze vnímat mnohými způsoby. Vnímám jej jako oblast, která zlepšuje povědomí o navštěvovaném místě, kraji a zemi, která přináší lidem práci a s ní ekonomický profit. Nejen pracovní impulzy, ale i duchovní. V Česku ale vázne koordinace politiky cestovního ruchu. Cestovní ruch by si zasloužil daleko větší očekávání veřejnosti i politiků. Mnozí u nás hovoří s nadšením o přístupu a infrastruktuře cestovního ruchu v rakouských Alpách. Myslím si, že bychom to v České republice dokázali také. Od Rakušanů se nějak moc nelišíme, až na to, že tam pochopili, že turisté přinášejí peníze. Takže ať návštěvník hovoří, jakým jazykem chce, když Rakousko navštíví, s čímž je téměř vždy spjato nakupování, a tedy utrácení jeho peněz, jsou tam na něj hodní. To my tady pořád nejsme schopni pochopit, že bychom měli slézt s piedestalu, a pokud nás turisté navštíví, říci si pohostinností a kvalitními službami o jejich peníze. Zkrátka způsobem, abychom hosta neodradili. Naopak, udrželi ho a přilákali další.

Česká republika každoročně přichází o stamiliardy korun nejen díky tomu, že obyvatelstvo neočekává, že by pracovní příležitosti a peníze spjaté s návštěvností Česka, resp. rozvojem cestovního ruchu, mohly výrazněji přispívat k růstu jeho životní úrovně, ale i díky tomu, že cestovní ruch coby platforma pro získávání zahraničního inkasa není součástí nejen naší zahraniční obchodní politiky, ale jakékoliv české politiky. Domnívám se, že by českému hospodářství prospělo, kdyby se naše vlády inspirovaly u západoevropských, které velké objemy peněz vybraných formou daní získávají díky obrovským objemům tržeb. Které dělají vše pro to, aby jejich země disponovaly co největší kupní silou, a tedy usilují i o příchozí spotřebitele – turisty.
Co se týče turistů, zejména těch z dynamicky se rozvíjejících ekonomik, jako je např. Indie nebo Čína, tam je třeba, aby vůči nim byla ražena obdobná zahraniční obchodní politika jako např. ve Spolkové republice Německo nebo v Rakousku. Profit z jejich příjezdů a nákupů v České republice by byl rozhodně větší, než investice do lidských zdrojů a zkapacitnění vízových pracovišť. To je jednoznačné. Problém ale může být i v tom, že naše obyvatelstvo není moc zvyklé pracovat ve službách.

Takže radši o něčem, co nás ctí. Už jsem psal, že u vás v Lipnici nad Sázavou v hostinci „U České koruny“ nadiktoval světově proslulý spisovatel Jaroslav Hašek valnou část svých „Osudů dobrého vojáka Švejka“ (viz www.e-vsudybyl.cz „Usmívající se oči Jaroslava Haška“). A i sama příroda Vysočiny je úžasná!
Dispozice kraje umožňují celoroční využití včetně návštěv památek UNESCO, kterých máme nejvíc ze všech krajů České republiky. Historické centrum Telče, poutní Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, židovskou čtvrť, židovský hřbitov a Baziliku svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla kraje, a to i díky „kolegovi“ lékaři Janu Hrušínskému z filmu „Vesničko má středisková“ patří Pelhřimov, zejména tamní Muzeum rekordů a kuriozit. Velkou atraktivitou a zároveň součástí systému základní dopravní obslužnosti je úzkokolejná železnice. Ta za hranicemi kraje vede dále malebnou Českou Kanadou – přírodním parkem mezi městy Dačice, Slavonice a Nová Bystřice. Největším městem našeho kraje je Jihlava, která má padesát tisíc obyvatel. Všechna ostatní mají méně. Jen třináct měst má nad deset tisíc obyvatel. Máme sedm set čtyři obce, tedy hodně rozdrobenou sídelní strukturu. Výhodou Vysočiny je, že pro letní turistiku disponuje stále se rozšiřující sítí značených pěších tras, udržovanými cyklistickými stezkami, jež jsou vedeny i místy, kde nelze dělat asfaltové povrchy, a hipotrasami s koňskými stanicemi. Žďárské vrchy, Železné hory. Také Křemešník a Javořice jsou nesmírně malebné. Vodáky vyhledávanou řekou je Sázava s pověstnými Stvořidly. Máme tu i spoustu přírodních parků, vodních ploch, koupališť a plaveckých areálů s vodními atrakcemi. Pro zimní turistiku nabízíme nejen hustou síť běžkařských tras, ale i sjezdařské lyžařské areály. Ať to jsou Luka nad Jihlavou, Čeřínek, Křemešník, Ski areál Šacberk a další, jež sice nedisponují alpskými sjezdovkami, ale pro svoji dostupnost jsou pro rodiny s dětmi a další poměrně lákavé. Daří se upravovat běžkařské tratě okolo Javořice. Perlou zimních sportů pak je areál v Novém Městě na Moravě, kde nedávno proběhl Světový pohár v biatlonu. Jsou zde špičkové osvětlené tratě s veškerým zázemím. Poté, co i díky evropským penězům dokončíme zdejší infrastrukturu, bude areál skýtat komplexní celoroční využití. Takže v letní sezoně i pro cyklisty, bikery, kolečkové lyžaře, in-line bruslaře a další sportovce tohoto typu.

 

• www.kr-vysocina.cz