Cestovní ruch potřebuje infrastrukturu
10. 07. 2004
Metrostav a.s., člen DDM Group, do něhož spolu s Metrostavem patří
společnosti DOAS a.s. Bratislava a Doprastav a.s. Bratislava, je univerzální
stavební společností zajišťující řízení a realizaci náročných děl.
Je řazen mezi nadprůměrně prosperující evropské stavební firmy
s trvalým růstem produkce, tržní hodnoty a s úrovní řízení
odpovídající standardům Evropské unie. Působí ve všech oborech
stavebnictví na celém území České republiky. V segmentu podzemního
stavitelství dominuje nejen na domácím trhu, ale úspěšně proniká i do
zahraničí. Daří se mu i v segmentu dopravních staveb. Realizace
v průmyslové výstavbě a při rekonstrukcích historických objektů mu
otevírají cestu lídra kvality. Rozvíjí developerské aktivity v bytové a
občanské výstavbě. Ve vysoce konkurenčním prostředí těží ze své
seriózní cenové politiky a vstřícnosti vůči požadavkům zákazníka. Ta
je založena na plném garantování kvality, lhůt realizace a na
nadstandardních metodách, umožněných vysokou technicko-technologickou
i kulturní úrovní a dlouholetou finanční stabilitou Metrostavu.
Ve třetím vydání Všudybylu tohoto roku (str. 6–7) byl
prezentován projekt EUropa, jenž mi byl ve Všudybylu, jehož hlavním
tématem je letecká doprava, záminkou k interview s generálním ředitelem
Metrostavu a.s. Ing. Jiřím Bělohlavem.
Projekty se nejprve rodí v hlavách investorů. V tomto případě České
správy letišť, kterou ve zmíněném vydání primátor hl.m. Prahy Dr. Bém
ocenil jako odvážného a předvídavého hospodáře. Vlastní realizaci ale
mají v rukou stavební firmy. Na Ruzyni stavíme tzv. „Spojovací objekt“
a ve sdružení s Doprastavem estakádu před odbavovací halou. Investorovi
jsme nabídli kvalitu, spolehlivost a rychlost. Jsme rádi, že se zde můžeme
prezentovat svou prací. Letiště je vstupní branou do země, kde si
návštěvník utváří první dojem. Bývá i tečkou za pobytem, která
může umocnit jeho výsledný dojem.
Co si pod pojmem „Spojovací objekt“ představit?
Zázemí cestujících. Jde o rozsáhlou budovu o šestnácti tisících
metrech čtverečních, v níž budou restaurace, obchody, konferenční
prostory pro tři sta lidí, několik hotelových pokojů a zázemí pro
zaměstnance. To vše umístěné mezi stávající odbavovací halou a novým
terminálem Sever 2. Mimo tento objekt na letišti provádíme několik staveb,
které budou sloužit dopravě. V prostoru před odbavovací halou společně
s Doprastavem 376 metrů dlouhý most ve výšce šest metrů nad zemí,
který končí u nového terminálu Sever 2. Na opačné straně
u odbavovacích hal, v prostoru letiště, razíme tunel pro zavazadla, který
spojí nový terminál s odletovou halou.
Jak stavebnictví vnímá cestovní ruch?
Určitě pozitivně. Realizovali jsem již řadu objektů infrastruktury
cestovního ruchu. Většinou jde o projekty vhodně zapadající do krajiny,
citlivé k životnímu prostředí. Počátkem devadesátých let startovala
stavební konjunkturu rekonstrukce hotelů. Metrostav a.s. jich má za sebou
několik, mezi nimi i hotel Bristol v Karlových Varech. Dělali jsme i zcela
atypické projekty. Hezký a nápaditý je Marina Lipno, jenž povýšil
cestovní ruch na znovuobjevované Šumavě na novou úroveň. Jachetní
přístav na Lipenském jezeře, apartmány, zázemí, parkové úpravy.
Patrioti říkají, že Lipno je naše moře. Nyní má i řádný přístav a
zázemí pro jachting. V rámci infrastruktury cestovního ruchu pracujeme
i na řadě dopravních komunikací včetně dálničních tunelů.
Metrostav realizuje unikátní projekty nejen v Praze na letišti.
V minulém Všudybylu v povídání o Lázních Mšené jejich generální
ředitel Dr. Dušek zmiňuje architekta lázeňského domu „Dvorana“ Jana
Letzela, jenž je daleko známější ve světě, zejména pak v Japonsku, než
doma. A to nejen proto, že jeho (na svou dobu revoluční technologií
realizovaný) skelet tzv. „Atomového dómu“ z přepjatého betonu
přestál výbuch atomové bomby v Hirošimě. Zmiňuji to proto, že se
i Metrostavu, obdobně jako českému architektu Janu Letzelovi, dostalo
v Japonsku velkého uznání. Stalo se tak při příležitosti historicky
prvního světového kongresu fib (Féderation internationale du béton). Rád
bych proto zavedl řeč na realizaci betonových tubusů, jimiž pražské metro
„C“ podchází tok Vltavy z Holešovic do Troje. Unikátnost tkví nejen
v tom, že jste železobetonové kolosy vytvářeli v tzv. suchých docích a
pak zasunuli a ukotvili do předem připravené rýhy ve dně Vltavy (to už
údajně dokázaly i jiné firmy jinde), ale že oba 6.700 tun těžké a
168 metrů dlouhé tubusy mají horizontální i vertikální zakřivení.
U všech předchozích známých realizací se vždy jednalo o projekty
tubusů rovných.
To je tak. K investorům se snažíme přicházet s vlastními řešeními a
nápady. Málokdy se nám ale takováto nekonvenční a světově unikátní
variantní řešení daří prosadit. V tomto případě jsme však našli
v progresivně uvažujícím investorovi partnera, který společně s námi
projekt vyvíjel. Život pak ukázal, že cesta, kterou jsme zvolili, byla ta
pravá. Realizovali jsme řešení na špičkové světové úrovni technicky
i ekologicky. A za něj pak v Japonsku v Ósace obdrželi světovou cenu za
nejlepší betonovou konstrukci této kategorie. Především jsme však ale
investorovi touto netradiční koncepcí ušetřili značné náklady. A to
navíc nikdo netušil, že do rozestavěného projektu přijde „tisíciletá
voda“! Kdybychom stavěli klasicky, jistě by došlo k obrovské havárii a
nedozírným škodám. Objekt staveniště v korytě řeky by totiž vadil
průchodu velké vody.