Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí

Letošní dvanáctý ročník konference „Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí“ pořádala společnost MAG CONSULTING 17. dubna 2012 tradičně v hotelu Olšanka v Praze. Záštitu nad ní převzal ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Tohoto ročníku se opět zúčastnili zástupci ministerstev, zastupitelských orgánů, krajů, měst, mezinárodních organizací a zahraničních institucí, vysokých a odborných škol, profesních svazů a sdružení a podnikatelé z oblasti cestovního ruchu, hotelnictví i gastronomie.

Výtah z příspěvku ředitele odboru Financování kapitol státního rozpočtu II. Ministerstva financí České republiky Ing. Pavla Kouřila

Pro programovací období 2007 – 2013
schválila česká vláda svým usnesením č. 1239 ze 7. listopadu 2007 Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice. Tento materiál představuje základní střednědobý strategický dokument, který vychází zejména z rozvojových možností cestovního ruchu v Česku. Schválením Koncepce česká vláda deklarovala zájem o rozvoj cestovního ruchu jako plnohodnotného odvětví naší ekonomiky, které je významným zdrojem příjmů, zaměstnanosti a hospodářského růstu. Pro úplnost uvádím, že hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v těchto čtyřech prioritách:

• Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu
• Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu
• Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů
• Vytváření organizační struktury cestovního ruchu

Návazně na usnesení č. 1239/2007 vláda ČR usnesením č. 913 z 23. července 2008 schválila Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období let 2007 – 2013. V tomto dokumentu jsou k jednotlivým základním prioritám stanoveny příslušné nástroje, způsob a doba realizace včetně věcného určení gestora, který je zodpovědný za plnění dané aktivity. Postupné uplatňování těchto aktivit přispělo ke zkvalitnění na tomto úseku české ekonomiky, neboť na jejich realizaci se podílela celá řada subjektů působících v oblasti cestovního ruchu, zahrnující zástupce nejen státní a veřejné správy, ale i zástupce profesních sdružení, nestátních neziskových organizací, krajů, měst, obcí a podnikatelů. Toto tvrzení lze deklarovat skutečností, že podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu v žádném roce (počínaje rokem 2007) neklesl pod 2,7 % hrubého domácího produktu.
Dalším dokumentem, který má bezprostřední vliv na rozvoj cestovního ruchu v Česku, je usnesení vlády č. 747 z 20. října 2010, kterým byl schválen tzv. Konsolidovaný plán podpory cestovního ruchu na rok 2010/2011. V tomto dokumentu byly pojmenovány hlavní problematické oblasti, které v krátkodobém a střednědobém horizontu brání v optimálním využití potenciálu cestovního ruchu, a to v kontextu s dalšími problémy české ekonomiky. Tento Konsolidovaný plán je zpracováván každoročně, zatím má být zpracováván až do roku 2013, a to vždy na období jednoho roku s ohledem na aktuální stav zjištěných překážek bránících rozvoji tohoto odvětví a s ohledem na požadavky odborné veřejnosti.

Finanční aspekty podpory cestovního ruchu
Rozvoj odvětví cestovního ruchu by se neobešel bez přímé podpory finančních prostředků poskytovaných v rámci státního rozpočtu jednotlivým kapitolám, které se na jeho realizaci a dalším rozvoji podílejí. Bez těchto zdrojů by bylo zřejmě velice obtížné, aby si odvětví cestovního ruchu zachovalo, nebo i zlepšilo dosavadní ekonomické parametry, jako je například podíl na hrubém domácím produktu (min. 2,7 %), podíl na exportu České republiky (min. 5 %) nebo podíl na celkové zaměstnanosti ČR (min. 4,5 %).

Ministerstvo financí ČR podporuje
oblast cestovního ruchu finančními prostředky v návaznosti na objemy stanovené ve střednědobých výdajových rámcích, které jsou zpřesňovány schválenými rozpočty výdajů na příslušný rozpočtový rok. Konkrétně z hlediska potřebného zajištění finančními prostředky je implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v Česku na období 2007 až 2013 realizována především prostřednictvím operačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů Evropské unie, dále národním programem cestovního ruchu realizovaným v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a prostřednictvím organizace CzechTourism jako příspěvkové organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Rozhodující podíl finančních prostředků tvoří operační programy. Konkrétně programy zajišťované v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, menší podíl je alokován rovněž v programech v gesci dalších ministerstev (např. Ministerstva zemědělství ČR – Podpora rozvoje venkova, Ministerstva životního prostředí ČR – Operační program životní prostředí, Ministerstva kultury ČR – Podpora památek kulturního dědictví, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR – vybrané aktivity vzdělávání a školení v odvětví cestovního ruchu).

V rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR
se jedná o Integrovaný operační program, v němž je na rozvojové aktivity v oblasti cestovního ruchu alokováno více než 70 mil. eur (včetně podílu z Evropského fondu pro regionální rozvoj). Z podkladů Ministerstva pro místní rozvoj ČR k tomuto programu vyplývá, že v rámci Integrovaného operačního programu jsou z věcného hlediska hlavními prioritami realizovaných projektů zejména tyto: zavedení národního informačního a rezervačního systému, zavádění a informační podpora národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu, podpora marketingu na národní úrovni a tvorba zdrojových databází, prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni a podpora prezentace Česka jako destinace cestovního ruchu. Jak jsem již uvedl, nezastupitelnou roli při naplňování těchto úkolů sehrává agentura CzechTourism.

Dalším důležitým finančním nástrojem
rozvoje cestovního ruchu v období let 2007 až 2013 jsou tzv. Regionální operační programy rovněž spolufinancované z prostředků Evropské unie. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj ČR je pro toto rozpočtové období alokována v těchto programech pro oblast cestovního ruchu téměř 1 mld. eur (včetně prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj). Jedná se celkem o sedm Regionálních operačních programů s působností podle jednotlivých regionů Česka, pro Prahu je samostatný Operační program Praha – Konkurenceschop­nost. V těchto programech mohou být financovány zejména aktivity zaměřené na vybudování nebo obnovu základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, jako je např. výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení, turistických cest, rekonstrukce kulturních památek nebo technických zajímavostí pro využití v cestovním ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch a modernizace a rozvoj lázeňství. Další oblasti podpory v rámci Regionálních programů jsou určeny rovněž na marketing cestovního ruchu, jako jsou například marketingové kampaně, informační a komunikační technologie v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu.

Národní program podpory cestovního ruchu
realizovaný v gesci kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci výdajů programového financování, který je prostřednictvím státního rozpočtu podporován, je posledním nástrojem, o kterém se chci zmínit. Je zaměřen především na vytváření podmínek k rozvoji aktivit domácího cestovního ruchu, které přispívají k podpoře malého a středního podnikání, na stabilizaci nebo vytváření pracovních míst v regionech, na zvyšování příjmů státních a místních rozpočtů, na uvolnění nevyužitého potenciálu cestovního ruchu a dosažení růstu podílu cestovního ruchu a na prosperitě regionů v souladu s podmínkami udržitelného rozvoje. Program je realizován od roku 2010. Nejdřív byl specifikován do podprogramu Cestovní ruch pro všechny, který byl určen k podpoře podnikatelských subjektů (právnických nebo fyzických osob) provozujících podnikatelskou činnost v kategorii ubytování, stravování a pohostinství, cestovní kancelář, agentura a jiné rezervační související činnosti. Od roku 2011 byl rozšířen o další podprogram Cestování dostupné všem, který je určen rovněž podnikatelským subjektům a podporovány jsou akce zaměřené na zlepšení nabídky a kvality služeb pro účastníky cestovního ruchu, dovybavení stávajících pěších tras, cyklotras, naučných stezek, zpřístupnění objektů handicapovaným občanům a zavedení ekologicky šetrné dopravy v místech atraktivit cestovního ruchu.

Dotační prostředky
na realizaci tohoto programu v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj ČR se ročně pohybují v rozsahu do 100 mil. Kč. Skutečné čerpání bylo v roce 2010 ve výši 64,318 mil. Kč. V roce 2011 téměř 69 mil. Kč a pro rok 2012 je ve schváleném rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR vyčleněna pro tento program částka 60 mil. Kč. Podle dosavadního průběhu realizace všech zmíněných programů mohu konstatovat, že naplňování věcných cílů stanovených v dokumentaci jednotlivých programů účinně přispívá k plnění priorit a záměrů vymezených v Koncepci státní politiky cestovního ruchu v rozpočtovém období 2007 až 2013.
Dovolte mi, abych informace o podpoře financování odvětví cestovního ruchu ze státního rozpočtu doplnil údaji o výši prostředků realizovaných v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, kterému oblast cestovního ruchu podle kompetenčního zákona náleží. V jednotlivých letech rozpočtová kapitola Ministerstva pro místní rozvoj ČR vynaložila na podporu cestovního ruchu (dle § 2143 rozpočtové skladby) tyto prostředky:

• 529 mil. Kč v roce 2008
• 525 mil. Kč v roce 2009
• 629 mil. Kč v roce 2010
• 579 mil. Kč v roce 2011
• 569,656 mil. Kč schválený rozpočet pro rok 2012.

V závěru této části mého vystoupení mi dovolte poznámku v tom smyslu, že Ministerstvo financí ČR podporuje aktivity vyvíjené jednotlivými kapitolami, které přispívají k rozvoji v oblasti cestovního ruchu. Při zabezpečování potřebných finančních prostředků však musí respektovat omezené možnosti státního rozpočtu a podporovat jednotlivé oblasti ekonomiky České republiky ve vazbě na rozpočtové údaje odsouhlasených výdajových limitů příslušných střednědobých výhledů.

Věcný záměr zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu
Dovolte mi, abych několika postřehy reagoval na materiál „Návrh věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu“, který byl v průběhu roku 2010 zpracován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Tento materiál následně prošel vnějším meziresortním připomínkovým řízením, ale s ohledem na zásadní připomínky nebyl dosud předložen k definitivnímu odsouhlasení vládou ČR. Předkladatel v uvedeném materiálu uvádí, že hlavním záměrem návrhu tohoto zákona je zavedení regulace v oblasti cestovního ruchu a vybudování třístupňové organizační struktury řízení (stát – kraj – oblastní organizace) s jasně definovanými kompetencemi jednotlivých subjektů. Dohled nad touto strukturou má zajišťovat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a cílem regulace má být zajištění efektivního rozvoje cestovního ruchu a s tím související zvyšování příjmů z tohoto odvětví. Pro připomenutí uvádím tři varianty přístupu k zavedení regulace, které Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v daném materiálu zmiňuje:

• Varianta 0 – ponechání současného stavu, regulace v odvětví cestovního ruchu nebude tudíž realizována.
• Varianta 1 – regulace v oblasti cestovního ruchu by byla zajištěna prostřednictvím novely stávajících právních předpisů, tj. především zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a další.
• Varianta 2 – vytvoření nového obecného zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu.

Z těchto variant Ministerstvo pro místní rozvoj ČR navrhuje realizovat variantu č. 2, tj. přijmout nový zákon, avšak Ministerstvo financí ČR s touto variantou nemůže souhlasit a v souladu s programovým prohlášením vlády doporučuje ponechání stávajícího stavu, tj. bez zvyšování administrativy a zavádění nové regulace.
Ministerstvo financí ČR nemůže podporovat návrh tohoto zákona v původní předložené podobě, neboť nelze souhlasit se zaváděním nových finančních toků, které ve svém důsledku přinesou nové zvýšené požadavky na prostředky státního rozpočtu. Případné uzákonění návrhu by znamenalo zavedení nových mandatorních výdajů státního rozpočtu jako příspěvky pro kraje a krajské organizace působící v oblasti cestovního ruchu. Pro úplnost poznamenávám, že náklady spojené se vznikem nového zákona podle zmíněné varianty 2 by podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR činily cca 300 – 400 mil. Kč ročně. Máme rovněž určité pochybnosti o smysluplnosti vybudování centrálního řízení regulace v odvětví cestovního ruchu, neboť ke splnění cílů novely by postačoval propracovaný metodický návod Ministerstva pro místní rozvoj ČR, který by zajišťoval působnost v oblasti komunikace, statistickém vykazování, zpracování strategií, spolupráci mezi kraji a dalších vazeb.
V souvislosti s tímto návrhem znovu opakuji, že v současné ekonomické situaci České republiky a napjaté finanční bilanci v oblasti veřejných rozpočtů nemůže Ministerstvo financí ČR podporovat další zvyšování výdajů oproti schváleným limitům střednědobého výhledu, aby nebyl narušen plánovaný schodek deficitu státního rozpočtu dle programového prohlášení vlády.

Závěr
Dovolte mi, abych i přes kritické poznámky vyslovené v souvislosti s návrhem věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu vyslovil přesvědčení, že odvětví cestovního ruchu si i ve ztížených ekonomických podmínkách České republiky udrží nejen svůj vysoký standard, ale že bude postupně docházet k jeho dalšímu rozvoji.

• www.mfcr.cz
• www.magconsulting.cz