Cestovní ruch je u nás otloukánkem
23. 03. 2011
Ing. Radek Pažout
Cestovní ruch vnímám jako dlouhodobě přínosný čistý byznys. Rozumné země jej proto podporují a snaží se zvyšovat jeho výkonnost. Správně nastavený cestovní ruch by byl s to napomáhat držet kupní sílu Čechů doma a kupní sílu českého trhu incomingem navyšovat o kupní potenciál zahraničních turistů. Systémový přístup k cestovnímu ruchu, a s ním spjatá marketingová komunikace, ale má v Česku mizivou politickou podporu, a to bychom rádi pomohli změnit. Hospodářské přínosy cestovního ruchu a jeho synergie v sociální oblasti jsou velké a dlouhodobé. Pokud by měl v Česku odpovídající postavení, bude v kontinuálně narůstající hyperkonkurenci na světových trzích jednou ze stabilních platforem příjmů podnikatelů i státu.
S tajemníkem Hospodářské komory České republiky Ing. Radkem
Pažoutem se potkáváme 2. února 2011.
Radku, co tu máš na starosti?
Jaromíre, tajemník Hospodářské komory ČR je v podstatě výkonným
ředitelem úřadu HKČR. Úřad HKČR je výkonným orgánem hospodářské
komory – takže vykonává činnosti související s plněním úkolů od
nejvyšších orgánů komory, což je sněm a představenstvo. Tajemník je
tedy zodpovědný za naplňování funkcí komory v praxi, její ekonomiku,
lidské zdroje, realizované projekty atd.
Co Komora a podpora cestovního ruchu? Zejména podnikatelů
v terciální sféře orientovaných na prodej služeb turistům?
Komora a podpora cestovního ruchu je momentálně spíš historie, byť mezi
profesní složky HKČR samozřejmě patří i asociace, které jsou
dlouhodobě aktivní v aktivitách na podporu cestovního ruchu – např.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR nebo Unihost. Ale za komoru jako celek
nevnímám, že bychom byli jedním ze subjektů, který by v posledních
letech do cestovního ruchu na úrovni ČR přinesl nějaký výrazný posun. Na
druhou stranu i ostatních výrazných aktivit je v v této branži v celém
Česku jako šafránu, a to je špatně. Potenciální odbytiště, které
cestovní ruch pro domácí podnikání vytváří, je vždy daleko širší,
než pouze terciální sféra. A spolu s tím i synergické efekty pro
ekonomiky hojně navštěvovaných států, např. některých našich
šikovnějších sousedů. Specializované projekty na podporu rozvoje
podnikání v oblasti terciální sféry zaměřené na poskytování služeb
turistům naše Komora realizovala naposledy před několika lety. Pakliže
stát, resp. vláda bude chtít pro posílení kupní síly trhu zvaného
Česká republika něco udělat, což lze efektivně právě i podporou
cestovního ruchu, chtěli bychom být zase u toho. Ve své předchozí praxi
jsem měl s touto cílovou skupinou – hosty a návštěvníky České
republiky (spotřebiteli z cizích ekonomických systémů), a tedy cestovním
ruchem, hodně co do činění a vím, že energie investovaná tímto směrem
přináší výsledky. Ať v oblasti veletržní a kongresové turistiky
včetně gesce nad mezinárodními veletrhy cestovního ruchu GO + Regiontour
nebo na brněnském Automotodromu, kde se každoročně koná jedna
z největších, pokud vůbec ne největší událost cestovního ruchu
v České republice – motocyklová Velká cena Brna. Z posledních let
však mám dojem, že zakolísání zájmu zahraničních turistů vlivem krize
nám přineslo zase určité déja vu – totiž, že ekonomicky zajímavý
cestovní ruch se opět koncentruje do Prahy. A co regiony? Ostatně
výstižně to ve druhém vydání Všudybylu 2011 řekl předseda
představenstva akciové společnosti VÍTKOVICE, a.s. Ing. Jan Světlík:
„Podmínky pro odbyt zboží prostřednictvím lidí přijíždějících na
naše území se zhoršují. Soustřeďuje se na jedno místo, na Prahu, a to je
špatně, byť mám Prahu rád. To nesvědčí o tom, že jdeme správným
směrem.“ (viz www.e-vsudybyl.cz,
článek: „Tam, kde bychom měli být rychlejší a dravější, jsme
pomalejší a hloupější“) A protože jsme Hospodářskou komorou (celé)
České republiky a máme kolegy a kolegyně de facto na úrovni každého
okresního města a v krajských metropolích Krajské hospodářské komory,
byli bychom rádi, kdyby cestovní ruch, rozuměj poptávka a kupní síla
spotřebitelů odjinud, přinesl hospodářské oživení a rozvoj podnikání
v rámci celého území České republiky. Chtěli bychom, aby se dlouhé
diskuze o potřebnosti něco změnit proměnily ve výrazný systémový
projekt na posílení návštěvnosti, tj. posilování kupní síly
v regionech České republiky.
Na takové priority, jako je posilování kupní síly vnitřního
trhu cestovním ruchem, nemají naše vlády NERVy, a zřejmě ani kdy. Proč
taky, když z každé stokoruny, kterou turisté v Česku utratí, jde jen
pohopouhých 41 Kč do veřejných rozpočtů a rakouské banky tak rády
půjčují zadluženým zemím.
Asi mají z čeho. Pro dobré příklady, jak až úspěšně lze díky
perfektně fungující sféře služeb a kvalitní zahraniční obchodní
propagandě těžit z cestovního ruchu, kdy už jen pouhé jméno země
prodává, nemusíme chodit daleko. Ještě než jsem se před pár lety
vyklopil na motorce u nás za humny, projel jsem s kamarády na motorkách
hodně koutů Rakouska, a to i výrazně mimo hlavní turistická centra,
která mnozí známe z lyžování. Téměř vždy jsme se setkali
s perfektním přístupem lidí k hostům, a to i přesto, že jsme
většinou nocovali jen jedenkrát na stejném místě a mnohdy jezdili
„otvírat sezonu“ první týdny v květnu (jediné období, kdy mají
domácí „klid“ mezi zimní a letní sezonou). Jsem přesvědčen, že to je
příklad v praxi skvělého výsledku fungujícího systému společenské a
státní podpory cestovního ruchu. Mám tím na mysli i sdružené investice
do informačních center, rezervačních systémů, propagačních kampaní
Österreich Werbung atd., oproti němuž je Česká centrála cestovního
ruchu – CzechTourism sice daleko snaživější (protože si je vědoma
postavení České republiky jako turistické destinace), avšak hrubě
podfinancovanou obdobou. Tomu všemu v součtu odpovídá i oproti Česku
desetinásobné zahraniční inkaso Rakouska z cestovního ruchu. Díky jejich
systému cestovní ruch vydělává nejen na sebe, takže investovat do něj se
bankám, podnikatelům a státu vyplácí už proto, protože peníze, ty se
trží obchodem. Není-li práci a její výsledky komu prodávat, nastává
hospodářská krize. Proto je role kupní síly trhu v hospodářském cyklu
tak stěžejní. A je-li síla toho vnitřního limitovaná 8 miliony
Rakušanů v Rakousku nebo deseti miliony Čechů u nás, lze tento limit
překračovat exportem nebo cestovním ruchem. Díky velké oblibě a
navštěvovanosti Rakouska proto cestovní ruch přináší Rakušanům tak
ohromný byznys k bilionu korun, a nám asi tak desetinu toho, co jim, protože
je v České republice otloukánkem. Vím, že Ministerstvo pro místní rozvoj
ČR, které je gestorem cestovního ruchu v České republice, se poslední
dobou opět intenzivně zabývá myšlenkami jak rozvoj cestovního ruchu
podpořit. A proto věřím, a za podnikatele si přeji, aby se v brzké době
objevil dlouhodobý, životaschopný projekt, který nás posune dál. Bez
komplexního a relativně masivního systému podpory, bez koordinovaného
plánu na minimálně tři až pět let, nemáme šanci roztříštěnými
aktivitami v sektoru jednotlivých ministerstev či na úrovni krajů situaci
podstatně změnit. V současné době je řada aktivit směřujících
k posilování výkonnosti českého průmyslu cestovního ruchu podporována
na úrovni krajů v rámci regionálních operačních programů, ale nějaký
komplexní systém fungující napříč republikou? Tak takový jsem
nezaregistroval. A to je škoda. Jsem přesvědčen, že cestovní ruch je
naše šance. A těmi nikdo chytrý nemrhá.