Cestovní ruch,cenná deviza Libereckého kraje

Začátkem ledna 2007 jsem navštívil hejtmana Libereckého kraje pana Petra Skokana. Pane hejtmane, vašich kolegů hejtmanů jsem se ptal, co říkají tomu, že převážná část kompetencí v rámci rezortu cestovního ruchu byla delegována na krajské samosprávy. Takže, ptám se i vás.
My to vítáme. Obzvláště v Libereckém kraji. Byť jsme rozlohou i počtem obyvatel druhým nejmenším krajem. V počtu ubytovacích lůžek jsme ale druhým největším v České republice a třetím v počtu ubytovacích zařízení. V Liberci je např. hotel s největší ubytovací kapacitou mimo Prahu.

Pražský TOP HOTEL je ale největší i v rámci střední Evropy. A na lůžkovou kapacitu libereckého Centra Babylon už v Česku nemají žádné další hotely. Nicméně v Libereckém kraji je fajn nejen v sídelním městě a čtyřhvězdových hotelových komplexech, např. v harrachovském Skláři, jenž zdobil titulní stranu prvního letošního vydání Všudybylu, ale i v penzionech, privátech a kempech. Dodnes s nostalgií vzpomínám na Chrastnou nedaleko vodoléčebných a slatinných Lázní Kundratice (jež letos vstupují do své 127. lázeňské sezony). Na břehu tamního rybníka, v němž se zrcadlí majestátný Ještěd, totiž býval letní výcvikový tábor Vojenské hudební školy, a já, coby její student, pak využíval turistickou infrastrukturu Osečné a okolí, jak jen to šlo i nešlo. Liberecký kraj je nejen destinací letních dovolených, ale i oblíbeným místem zimních radovánek Pražanů, z nichž mnozí to k vám (po rychlostní komunikaci) dokáží za necelou hodinku.
Liberecký kraj, a to zejména díky D14, je výborně dosažitelný i pro zahraniční návštěvníky. Jedním ze základních předpokladů jejich zájmu a s ním i trvale udržitelného rozvoje turizmu je zdravé ekologicky nenarušené životní prostředí. To je, ruku v ruce s podporou aktivit cestovního ruchu, významnou prioritou Libereckého kraje. Na svém území máme troje hory: Lužické, Jizerské a téměř polovinu Krkonoš včetně Harrachova. To je důvod, proč Liberecký kraj disponuje tak velkou ubytovací kapacitou a proč jsme po celý rok turisty využívaným krajem. Dalšími turisticky velmi exponovanými regiony Libereckého kraje jsou i Český ráj a Máchův kraj. Ten je zajímavý nejen v létě. Pokud je příhodná zima, po zamrzlé hladině Máchova jezera se bruslí, běžkuje a jezdí závody ledních jachet. Liberecký kraj je známý i jako dějiště severských sportů. Proslulou je Jizerská padesátka, která se každoročně (kromě letoška) jezdí už od roku 1968. Letos nám začátkem zimy počasí nepřálo, ale právě pro v jiných letech příhodné podmínky bylo městu Liberec přiděleno pořadatelství Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. Liberec je jedním z mála měst světa, kde je možné dojet tramvají přímo až k lyžařskému areálu, ke sjezdovkám, běžkařským tratím a skokanským můstkům. Málokde jsou možnosti zimních sportů tak koncentrovány jako právě v našem kraji.

Po cestě k vám, zhruba v polovině cesty mezi Mnichovým Hradištěm a Libercem, jsem se stavil na Sychrově v proslulé Zámecké restauraci. Novogotický zámek Sychrov patří k nejvýznamnějším památkovým objektům České republiky a je jedním z mála, který je otevřen celoročně.
Rezidenci rodu Rohanů může řada čtenářů Všudybylu znát i díky filmům „Zlatovláska“ či „Nesmrtelná teta“. Zámecké pokoje lákají nádherou původních mobiliářů, obrazy i dalšími doplňky. Takovýchto památek – prvořadých turistických cílů – je v Libereckém kraji řada. Nejenom hory, zimní sporty, letní rekreace, nádherná příroda, hustá síť turistických informačních středisek a kvalitní infrastruktura cestovního ruchu, což je základ, aby se k nám turisté jezdili rekreovat, ale i hrady, zámky, muzea a galerie. Ne náhodou letošní Grand Prix 16. mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech Regiontour získal projekt města Turnova „Po stopách Albrechta z Valdštejna“. Cestovní ruch je totiž nejen o cílech, ale i o službách, a obyvatelé Libereckého kraje prokazují, že i v tomto směru umí. Kromě vstřícného nexenofobního vztahu většiny populace Libereckého kraje k turistům jsou naší obrovskou výhodou společné hranice s Polskem a s Německem. Výdaje turistů z těchto zemí tvoří v Libereckém kraji významnou část generovaného inkasa. A není nutno podotýkat, že zahraničního. Dnes už totiž vychází nastejno, jestli se o hospodářskou prosperitu kraje svými útratami přičiňují místní obyvatelé tím, že v rámci aktivit volného času nakupují služby cestovního ruchu nebo že jeho infrastrukturu využívají pro závodní stravování, vzdělávací nebo firemní akce apod., nebo tuzemští turisté, kteří loni poprvé po dlouhé době za tuzemské dovolené vydali více peněz než za zahraniční. Nebo zahraniční turisté. Liberecký kraj nemá žádné zvláštní surovinové ani energetické zdroje. Jeho dispozice k podnikatelským aktivitám cestovního ruchu je tak možné vnímat jako jednu z našich největších deviz.

Cestovní ruch rozhodně není o tom: „Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.“ Naopak. Významnou roli při prosazování se v obrovské konkurenci turistických destinací (a to zejména zemí, v nichž si už cestovní ruch definovali jako strategickou oblast hospodářských zájmů státu) je dávat o sobě co neúčinnějším způsobem vědět. Významnou roli v tomto sehrávají známé osobnosti včetně vás, politiků.
Poslání vrcholového politika je obdobné jako top managera – vytvářet podmínky pro optimální fungování instituce, kterou zastřešuje. Tedy aby lidé mohli pracovat (vyrábět) a zhodnocovat (prodávat) výsledky své práce. Řízením a organizací se podílet na vnitřních předpokladech a na poli obchodní diplomacie na vnějších. Politik pak mj. tím, že navazuje a udržuje osobní kontakty s kolegy na obdobných postech v zahraničí a v zájmu průmyslu cestovního ruchu vlastní země je učí poznávat turistické atraktivity sídla, kraje či země, do jejíhož čela byl zvolen. A je-li jeho zahraniční kolega zdatným politikem, následují jej nejen další vysoce postavení lidé, ale i řadoví turisté, pro něž jsou jeho cesty signálem, že právě tato turistická destinace je teď v jejich zemi in. Dobrou značku Libereckému kraji ale dělají nejen komunální a další politici. Určitě bych měl jmenovat sportovce – liberecké Bílé tygry, FC Slovan Liberec i Kateřinu Neumannovou, která v liberecké Dukle začínala. Stejně tak lidi z dalších sportovních disciplín, ať to jsou skokani na lyžích, basketbalisté – Condoři, florbalisté. Nejsou to pouze sportovní kluby z Liberce, ale i z dalších míst, jejichž úspěchy spoluvytvářejí dobrou značku Libereckého kraje.

Nedávno jsme s jedním z klientů Všudybylu hovořili o luxusních sportovních automobilech a při té příležitosti vzpomněli značku Porsche. I to, že dynastie Porsche pochází z Libereckého kraje.
Pokud se řekne kolébka automobilového průmyslu, málokomu se v té souvislosti vybaví Liberecký kraj. Ferdinand. Porsche je rodákem z Vratislavic, dnes již součásti krajského sídelního města Liberce. Není to, že by se u nás jenom narodil, on zde svá auta koncipoval, vyvíjel, konstruoval a vyráběl. Samozřejmě dnes už je nejen rodina Porsche, ale i automobilový průmysl někde jinde. Místo toho, aby automobiloví výrobci odcházeli do Německa, vstupují německé automobilky do Česka. A to nejen kapitálově, jako do mladoboleslavské Škodovky, o níž s nemalou hrdostí v minulém Všudybylu hovořil kolega hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Více než třetina kooperujících firem – dodavatelů ŠKODA AUTO a.s. i jejích zaměstnanců je z Libereckého kraje. Kromě toho v Libereckém kraji sídlí a vyrábí řada firem, které se zabývají produkcí výrobků určených i pro další značky včetně luxusních – nejprestižnějších vozů. Dodávají do celého světa. Automobilový průmysl zpravidla není turisticky až tak atraktivní. V našem kraji ale jsou i výroby, které významně participují v rámci odvětví cestovního ruchu. A to produkcí i exkurzemi do svých provozů. Liberecký kraj je proslulý výrobou bižuterie. V té souvislosti mohu zmínit jabloneckou firmu „PRECIOSA“ a „ŽBS Železnobrodské sklo“. Se sklárnou AJETO na Novoborsku, ale i se samotným novoborským CRYSTALEXEM je zase spojeno jméno světově renomovaného architekta Bořka Šípka. Vyhlášená je i „PRECIOSA – LUSTRY“ v Kamenickém Šenově, jejíž výrobky zdobí nejluxusnější paláce světa. Máme tu nepřebernou řadu dalších skláren, např. „Sklárna a Minipivovar Novosad a syn Harrachov“, které se orientují právě na turistický ruch. Tradiční výroby turisty lákají. V rámci prohlídek se seznamují s výrobou, mohou se občerstvit a zakoupit si některý z výrobků.

České sklo je světovým pojmem a český granát rovněž. A ještě proslulejším. Ostatně téměř každý pořádný politik či obchodník jako dárky na své zahraniční mise veze nejen české sklo, ale i miniatury granáty posázených českých korunovačních klenotů či „jen“ granátové šperky nebo Myslbekovo sousoší sv. Václava vyrobené šperkaři, kovolijci a pasíři turnovské firmy Granát. Ostatně český granát byl a je pro své výjimečné vlastnosti uznáván a ceněn mnoha panovníky. Chová se totiž jinak než řada ostatních vzácných minerálů. Např. vydrží vyšší teplotu než 1800 °C (diamant shoří při 900 až 1000 °C). Je imunní i vůči louhům a kyselinám, což většina minerálů není. Tyto fyzikální, chemické a jemu přisuzované metafyzické vlastnosti (o jeho věhlas se totiž výrazně zasloužili alchymisté, mágové a astrologové Rudolfa II. a jejich následníci – granát prý činí svého majitele vitálním a šťastným člověkem) vynesly českému granátu, těženému výhradně u vás v Libereckém kraji, světovou proslulost.
Ostatně v dávných dobách lidé české granáty dávali do sklenic s vodou. Ty vystavovali slunci a potom pili vodu nabitou energií, která prý z granátů vyzařuje. Speciální skleničky zdobené českými granáty má i Její Veličenstvo Alžběta II., královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, pro níž je vyrobila karlovarská firma Moser ve spolupráci s naším Granátem Turnov. Nejen výrobky, ale i exkurze do provozů turnovského Granátu jsou častými cíli turistů. Tato firma, kterou je možné označit za „naše rodinné stříbro“, vyrábí nejen granátové klasické, ale i módní a avantgardní šperky ve zlatě a stříbře. Brousí drahokamy i syntetické kameny. Vyrábí trofeje pro vítěze nejprestižnějších turnajů, anket a soutěží. Rozvíjí výrobu výtvarně řešených upomínkových předmětů (různé miniatury turisticky významných objektů i předmětů) a technicky dokonalých dárkových miniatur. Granát je s to zákazníky uspokojit výrobou solitérů dle individuálního zadání i dodávkami sérií precizně zpracovaných šperků (např. klubových či firemních broží). Granát Turnov nám dělá radost i tím, že zaměstnává na pět set vysoce specializovaných odborníků. Svou produkci vyváží do mnoha států Evropy, Ameriky a Asie včetně Japonska. Právě díky Turnovu a této firmě se Liberecký kraj může pyšnit proslulou uměleckoprůmyslovou školou, jejíž existence je jedním ze základních předpokladů udržení této tradiční a Českou republiku výrazně zviditelňující výroby i pro příští generace.

K již zavedeným exkurzím do turnovského Granátu či skláren přibyl další pozoruhodný fenomén Libereckého kraje, a to kozí farma v Pěnčíně na půli cesty mezi Železným Brodem a Jabloncem.
V Pěnčíně se sešlo několik lidí s dobrými nápady a vytvořili projekt „Pěnčínský náhrdelník“. Propojuje chov koz a navazující mlékárenskou výrobu s využitím neobdělávané půdy a výrobou skleněných perel. Dnes jsou tak v Pěnčíně vybudovány turistické areály a návštěvník může obdivovat nejen přírodní krásy, ale zhlédnout výrobu skleněných perel a jít na exkurzi do kozí farmy. Mlékárenské produkty kozí farmy jsou ojedinělé nejen v rámci Česka. Každý si snad dovede představit nějaký ten kozí sýr, ale tam jich vyrábějí nepřeberné množství druhů a chutí. Nejenže si tam můžete dopřát kozího sýra a mléka, ale už málokdo zná kozí klobásy. To byste nevěřil, jaká je to lahůdka.

Ale věřil. Už proto, že jsem je chutnal.
Pane hejtmane, část léta jsem strávil léčebným lázeňským pobytem. A protože jsem po komplikované nemoci a operaci ledviny, tak ne v Libereckém, ale v Karlovarském kraji. V Mariánských Lázních. V tamním báječném lázeňském hotelu Olympia. Podle toho, s jakými osobnostmi – kapitány českého průmyslu – jsem se tam po tři týdny setkával, bych řekl, že je in. A proč jsem si na to v souvislosti s Libereckým krajem vzpomněl? Protože nad Mariánskými Lázněmi v téměř geografickém středu Evropy je Mini Park s bezkonkurenčně precizními miniaturami různých staveb (např. hrad Karlštejn, českokrumlovský zámek, zámek Červená Lhota atd. atd.) 1 : 25, jimž hned u vstupu vévodí Ještěd s telekomunikační věží a horským hotelem. A tento magnet Libereckého kraje je setsakra in! V roce 1969 získal světově prestižní architektonickou „Perretovu cenu“, když byl vyhlášen „Nejlepší světovou realizací roku“. Následně pak i „Nejlepší architekturou 20. století v České republice“.
Ano, Ještěd s telekomunikační věží a horským hotelem je skutečně magnetem Libereckého kraje. Prioritním cílem turistů i z tak vzdálených zemí, jako je Japonsko, Jižní Korea, USA, Argentina, Brazílie apod. Přímo z konečné libereckých tramvají vás k němu vyveze kabinová lanovka. Tato světově ceněná stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu je tak výraznou dominantou, že je vyobrazena i ve znaku Libereckého kraje. Jejím architektem je Karel Hubáček. Traduje se historka, že když se architekti a další zainteresovaní lidé v restauračním zařízení dohadovali, jak má po shoření bývalého hotelu vypadat hotel nový, pan architekt Hubáček vzal ubrousek a v pokračování linie kopce dvakrát máchnul tužkou, a bylo! Výsledkem je stavba, která získala nejen vámi citované ceny, ale i řadu dalších. Byla vyhlášena „Národní kulturní památkou“ a kandiduje na zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Toto místo je přitažlivé nejen pro turisty, ale i pro umělce. Své světelné realizace zde předváděl výtvarník David Černý. Láká filmaře. Naposledy se zde točil nový český film „Grandhotel“. A když se mne ptali, kdo tam hraje hlavní roli, tak jsem odpověděl: „Ještěd“. Toto místo je opravdu mystické. Vřele doporučuji je navštívit, a pokud to bude možné, tak se tam i ubytovat, protože noc strávená na Ještědu, východy a západy slunce, to je něco úžasného.

www.kraj-lbc.cz
http://csu.statnisprava.cz/…/charakt.htm