Český podnikatel je trestán až dost

• v Česku si většina národa myslí, že cestovní ruch je záležitostí pouze restauratérů a hoteliérů • půda Hospodářské komory ČR je pro jednání s vládou České republiky aktuálně tou nejlepší platformou • cestovní ruch ekonomicky zasahuje do všech sfér a je jednou z mála oblastí, kde si producenti nemusí zvykat na zahraničního odběratele • peníze se tady všude válí po ulicích, ale chceme je? • cestovní ruch je jedinou oblastí, která nevozí zboží za spotřebitelem do zahraničí, ale generuje zahraniční spotřebitele a jejich peníze v tuzemsku • stát nastavuje mantinely, bohužel u nás v cestovním ruchu, pokud, tak ne podél cesty, ale přes ni • 

Jako červená nit se Všudybylem vine téma, jaké má hospodářské odvětví cestovní ruch v České republice postavení a podmínky. Zda a jaký má ta která vláda zájem o jeho rozvoj. O tom a dalších aspektech podnikání v Česku si povídám s Vladimírem Dohnalem, prezidentem společenstva SPOLHOST a členem představenstva Hospodářské komory České republiky. Pane inženýre, co vás, majitele největšího hotelu v Česku, vedlo do řad a do čela SPOLHOSTu?
Všeobecně přezíravý pohled na cestovní ruch. V této republice se pro něj, oproti dalším oborům přinášejícím státu inkaso ze zahraničí, nedělá takřka nic. Nicméně i tak mne rok přesvědčovali, abych kandidoval na funkci předsedy. Pochopitelně to, že jsem kandidoval, ještě neznamenalo, že budu zvolen.
SPOLHOST je společenstvem podnikatelů, provozujících pohostinskou a ubytovací činnost. Má kolem 700 členů v celé republice. Naši členové své podniky nejen vlastní, ale ve většině případů v nich i pracují. Až na pár výjimek našimi členy nejsou pouze najatí manažeři. Máme velice dobré vztahy s asociací HO.RE.KA ČR, která má zhruba stejný počet členů a obdobnou členskou základnu.

Mluvíte za střední podnikatelský stav. Uplynulých dvanáct let existence Česka si ale jakoby vytyčilo demonstrovat, že stát není dobrým hospodářem. Přitom cestovní ruch ovlivňuje řadu dalších odvětví národního hospodářství, a to dost podstatně. Nejen v oblasti zahraničního obchodu.
Nezájem veřejnosti a státu o podmínky podnikání v našich oborech si částečně zaviňujeme sami. V Česku si většina národa myslí, že cestovní ruch je záležitostí pouze cestovních kanceláří, hospodských či hoteliérů. To je velice zavádějící. Ani sebevětší hotel není samozásobitelem. Téměř vše, co potřebuje ke svému provozu – energie, potraviny atd. atd. -nakupuje od jiných subjektů. Ať to jsou zemědělci či další zpracovatelé a výrobci a jejich dodavatelé a dodavatelé dodavatelů. Cestovní ruch ekonomicky zasahuje do všech sfér. Je jedinou oblastí, která nevozí zboží za spotřebitelem do zahraničí, ale generuje zahraniční spotřebitele (a to čehokoliv) a jejich peníze v tuzemsku. Zároveň je jednou z mála oblastí, kde si producenti nemusí zvykat na zahraničního odběratele. Pro podnikatele v cestovním ruchu nebude novum, pokud se Česká republika propojí s Evropskou unií. Konkrétně v našem hotelu máme 95 % hostů ze západní Evropy. Ale cestovní ruch není pouze o cizincích. Především je o nás. Jak říkává jeden můj známý: „Peníze se tady všude válí po ulicích. Stačí je jen zvednout.“ Ale chceme je?

Nechceme. Díky mediálním kampaním k letošním povodním (na rozdíl od těch před čtyřmi lety) prudce klesla návštěvnost celé České republiky, tedy nejen Prahy, jižních, středních a západních Čech, ale i Moravy a dalších míst, které povodněmi zasaženy nebyly.
Pro některé naše členy i členy HO.RE.KA ČR to je situace přímo katastrofální, která zapříčiní jejich likvidaci. Loňské 11. září byl jen začátek klesající tendence. Přitom od státu tolik nechceme. Nedovedu si např. představit, že bychom demonstrovali před „Strakovkou“, aby nás stát dotoval, ačkoliv na rozdíl od jiných jsme svoji situaci (11. září, povodně) nezavinili. Jsme si však vědomi, že dotace ze státního rozpočtu jdou z našich daní a v konečném výsledku bychom zase na ně museli vydělat.
Když vezmete v úvahu, jak naši ambasadoři informovali o povodních, nenapadá vás nic jiného než sabotáž nebo (blahoslavení chudí duchem, nevěda čeho činí) blamáž. Jejich „informace“ udělaly z Prahy město hrůzy, plné infekcí a katastrof. Vzpomeňte si přitom na výrok starosty New Yorku pana Giulianiho, který prohlásil, že pomoc vítají, ale nejvíc že svět pomůže jeho městu, když tam lidé přijedou a utratí tam svoje peníze.

Je podle názoru SPOLHOSTu síla, která by dokázala, aby si někteří z politiků či politických stran vetkli cestovní ruch do svých programů?
Podrobně se zabývám tím, co naši volení představitelé pro domácí a incomingový cestovní ruch dělají, a musím konstatovat, že velice málo. Když si vezmete např. volební programy stran, nenajdete tam o rozvoji cestovního ruchu nic. Domlouváme se proto na půdě Hospodářské komory České republiky. Jsem přesvědčen, že pro vyjednávání s vládou České republiky je aktuálně tou nejlepší platformou. Coby podnikatelé v cestovním ruchu si sice povětšinou vzájemně konkurujeme, ale pokud budeme chodit jednotlivě a nebudeme preferovat sjednocující prvky, nemáme šanci uspět. Poslední dobou se nám podařilo ve spolupráci se Svazem obchodu České republiky najít cesty ke kumulaci svých sil (dohromady reprezentujeme téměř 18 % hrubého domácího produktu) a společně oslovit vládní představitele. Ona totiž pomoc státu nemusí být jen o penězích. Stát je od toho, aby vytvořil mantinely pro podnikání, a dál by se měl snažit, aby nepřekážel.
Nebudu a nechci dělat rekapitulace, ale je mi trochu líto, že zahraničním investorům vycházíme všemožně vstříc (daňové prázdniny, odprodeje pozemků za symbolickou 1,– Kč atd.). Čeští investoři tyto výhody nemají, přitom ne každý zahraniční investor přijede do Česka s čistými úmysly a ne každý český investor – podnikatel je podvodník. Domnívám se, že startovací čára by měla být pro všechny stejná, jelikož český subjekt to má horší již z toho důvodu, že na počátku banky půjčovaly takřka na cokoliv. Nyní pro jistotu skoro na nic. Když vezmeme v úvahu, že v cestovním ruchu musíme konkurovat zahraničním firmám, které mají dlouholetou tradici (hotelové řetězce atd.), a podmínky, jaké pro podnikání v cestovním ruchu vytváří stát, tak si myslím, že český podnikatel je trestán až dost.

www.spolhost.cz