Česká republika – prestižní destinace lidových kultur z celého světa

Folklorní sdružení České republiky (FoS ČR) slaví letos 20. výročí trvání. Protěžování rádoby lidové kultury minulým režimem způsobilo počátkem devadesátých let na čas útlum zájmu o folklor, ne však nadlouho. Bylo to právě Folklorní sdružení ČR, které výrazně napomohlo rozkvětu tradičních forem lidové kultury a seberealizaci stávajících i nově vznikajících folklorních souborů. Dnes je největší celostátní nevládní organizací zájemců o lidovou kulturu v České republice, která sdružuje 412 členských souborů, ročně pořádá šest desítek velkých folklorních festivalů a slavností, z nichž většina má punc mezinárodnosti.

Česká republika je folklorní velmoc,
tvrdí Zdeněk Pšenica, který stojí v čele FoS ČR již třináct let. Jednou z jeho mnoha povinností jako předsedy je samozřejmě aktivní účast na vybraných festivalových a dalších folklorních programech po celé republice. Rodák ze Zubří, bývalý tanečník a vedoucí souboru BESKYD, je prakticky od ledna do prosince každou sobotu a neděli mimo domov. Téměř celoroční „šňůru“ jeho pracovních víkendů zahajuje už po několik let brněnský veletrh REGIONTOUR, kde FoS ČR představuje návštěvníkům svou činnost a současně i křtí své nejnovější publikace, především objemný přehled akcí na příslušný rok. Á propos – na rok 2010 jsou v tomto výjimečném „kalendáři“ shromážděny údaje o 330 folklorních festivalech, lidových slavnostech a přehlídkách, koncertech, setkáních muzik, národopisných výstavách, řemeslných trzích, jarmarcích a poutích, krojových bálech, tradičních hodech, dožínkách, vinařských akcích, velikonočních, májových, vánočních a dalších zvykoslovných programech…!!!
„A to zdaleka ještě kalendář „Folklorní akce v České republice 2010“ neobsahuje veškeré folklorní dění v našich městech a obcích,“ zdůrazňuje Zdeněk Pšenica. „Mou osobní snahou je navštívit alespoň všechny členské festivaly a majoritní akce, i když je to někdy téměř nemožné, protože v hlavní folklorní sezoně se na různých místech Čech, Moravy a Slezska uskuteční každý víkend čtyři i více festivalů…
Lidová kultura je u nás stále organickou součástí života mnoha lidí, kteří umí vnímat poezii lidových písní, rozveselit se s lidovou muzikou a ocenit uměleckou zručnost lidových tvůrců“, dodává předseda FoS ČR. „Folklorní sdružení ČR má 13 845 aktivních členů, z toho 9945 do osmnácti let, kteří prostřednictvím souborů udržují a pěstují naše lidové umění a tradice. Z členských festivalů je natočeno více než 130 multimediálních projektů, na 500 hodin zvukových záznamů, které budou jednou významným pramenem poznání pro příští generaci. Naše Sdružení pomáhá také poznávat lidovou kulturu jiných zemí – je největším ´dovozcem´ zahraničních folklorních souborů.“

O tom, kolik zahraničních souborů a skupin hostuje u nás každým rokem
na pozvání FoS ČR, má nejlepší přehled generální sekretář zahraničních vztahů Jarmila Mrnuštíková. Podle jejího hrubého odhadu FoS ČR jenom v loňském roce pozval do naší republiky asi 150 souborů. Ovšem některé z nich vystupovaly na více festivalech, především ty ze vzdálených destinací. V Česku pobývaly exkluzivní skupiny z Kapverdských ostrovů, Jižní Koreje, Japonska, Argentiny, Austrálie, Uzbekistánu, soubor bubeníků Ten Drum Art Percussion Group z Tchaj-wanu, z Číny k nám zavítali tanečníci z Shanghajské umělecké akademie, indonéská skupina z Jakartské univerzity. Poprvé se Sdružení podařilo také „přivézt“ dva soubory z Konga – Les Marquis urazil po republice 2160 km a viděli ho na festivalech v Šumperku, Valašských Kloboukách, Ostravě, Písku, Mikulově, Praze a Karlových Varech.
Výčet za loňský rok napovídá, že vlastně obyvatelé našich festivalových měst, resp. návštěvníci folklorních festivalů u nás měli (a letos tomu nebude jinak) příležitost poznat lidovou kulturu skutečně z celého světa.
„Když se ohlédneme ještě pár let zpět, zjistíme, že na naše festivaly přijely soubory ze všech kontinentů. Po mnoha souborech ze všech evropských zemí, několikrát z Mexika, dále z Kolumbie, Brazílie, Venezuely, USA, z Nového Zélandu, Cookových ostrovů, Indie, Severní Koreje, Mongolska, Izraele, Egypta, Alžíru… jenom co si vzpomínám,“ říká Jarmila Mrnuštíková. „Téměř vždy to byla folklorní tělesa špičkové úrovně. Tradičně vynikající jsou Rumuni, tam prakticky každá ze 40 oblastí podporuje profesionální soubor. Ale totéž platí i o těch amatérských. Často jsou smíšené, v řadě případů je tvoří i celé rodiny. Úžasnou podívanou připravil třeba soubor z Cookových ostrovů, kdy na jevišti tančila celá vesnice, od malých dětí až po seniory. Na festivalu Pražský jarmark jsme měli skvělý španělský soubor manželských párů, v tomtéž „gardu“ Portugalce nebo hráče na alpské rohy ze Švýcarska…“
Na otázku, který soubor v ní zanechal největší dojem, Jarmila Mrnuštíková odpovídá: „Je nesmírně zajímavé poznávat lidové tance, hudbu, nezvyklé nástroje a kroje souborů z těch exotických zemí, ale když bych měla volit, v loňském roce mě nejvíc zaujal chorvatský soubor „Nevijana“ z ostrova Pašman. Zpívá pouze sborové písně bez doprovodu hudby a zpěv během tance v kruhu doprovází podupováním. Měla jsem jistě výhodu, že jsem rozuměla textům jejich romantických a melancholických písní, i když jejich melodika napověděla všem, že jsou o lásce. Také nezapomenu na špičkové taneční výkony gruzínského souboru Lomisa. Byly to děti ve věku 10 – 15 let, které předváděly to, co mnohdy nedokáží ani někteří profesionální dospělí tanečníci. Spontánní ohlas u diváků sklízí ovšem i taneční, pěvecké a muzikantské umění našich souborů.“
Dodejme, že právě na mezinárodních festivalech se ukazuje, že Česká republika skutečně patří k velmocím v lidové kultuře. Je velice bohatá na různorodost a počet souborů, které i podle názoru odborníků snesou srovnání s těmi zahraničními, pokud je i nepředčí. Sympatickým rysem folklorních festivalů v Čechách, na Moravě a Slezsku je také to, že oslovují všechny generace včetně mládeže.

Letošní folklorní sezonu FoS ČR symbolicky zahájil
již 13. února XII. Národním krojovým plesem, který se poprvé konal v Praze. O jeho prestiži i postavení ve struktuře našeho společenského a kulturního života svědčí mj. i to, že záštitu nad ním převzali předseda vlády ČR Jan Fischer, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová, ministr MMR ČR Rostislav Vondruška a primátor hl. města Prahy Pavel Bém. Sešlo se na něm kolem sedmi set účinkujících a když k nim přičteme další návštěvníky, v největším hotelu střední Evropy – v TOP HOTELu Praha – bylo na dva tisíce lidí, jimž v žilách proudí krev skupiny „folklor“.

Jak to vypadalo při startu folklorního roku 2010 a jak dobře se při tom návštěvníci bavili, je vidět na fotografiích z XII. Národního krojového plesu.

Folklorní sdružení ČR
Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1
tel.: 234 621 218, fax: 224 214 647
e-mail: foscr@adam.cz

• www.folklornisdruzeni.cz