Menu

Česká jednička, Fernet Stock

06. 12. 2003

Fernet Stock je nejen nápojem výjimečné chuti, ale i balzámem na duši. Co se týče tvrdých alkoholů, bezkonkurenčně je českým národním pitím číslo jedna. Jednoho předdušičkového dne jsme se proto s mým tátou vydali do jeho rodného města za řeku Úslavu, nedaleko od míst, kde před více než sedmdesáti lety chodil v Plzni Lobzích do obecné školy. Díky tátovi a jeho doteď neutuchající chuti mám totiž k Božkovu obdobnou, téměř geneticky vrozenou náklonnost. Dovolil jsem si proto navštívit předsedu představenstva a generálního ředitele firmy STOCK Plzeň a. s. Ing. Martina Petráška, abych si s ním popovídal o tom, co v Plzni-Božkově způsobil Lionello Stock a jeho následovníci.
Historie začala v roce 1884 v Terstu, který byl tehdy, zrovna jako my, součástí Rakousko-Uherska. Lionello Stock tam jako mladík založil firmu na výrobu a prodej lihovin, která si rychle vybudovala slibnou pozici na trzích po celé naší monarchii. S koncem světové války přišel rozpad jednotného rakousko-uherského trhu. Aby si Lionello Stock udržel pozici, začal v nově vzniklých zemích zakládat pobočky. V roce 1920 koupil již existující malinkatou likérku v Plzni-Božkově. Tak v Československu vznikla firma STOCK, která dodnes kontinuálně vyrábí lihoviny. Po téměř celé 20. století bylo těžištěm její výroby kvalitní brandy. Do konce do roku 1924 (než si Francouzi vynutili geografickou ochranu pojmenování „koňak“) se zde vyráběl nápoj, který se jmenoval „Stock Cognac Medicinal“. Toto brandy se prodávalo v lékárnách a bylo považováno za lék. Roku 1927 byla vyrobena první várka fernetu, což je z dnešního pohledu velmi důležité datum. Tehdy to ale zdaleka nebylo tak významné, protože Fernet Stock byl na trh uveden spíše jako doplněk sortimentu.
Dvacáté století se všemi turbulencemi bylo v roce 1939 svědkem zabavení firmy jako židovského majetku. Roku 1945 firma přešla pod národní správu. V roce 1947 byla na pár měsíců vrácena původnímu majiteli, aby mu ji v roce 1948 znárodnili. Nicméně kontinuita výroby kvalitních lihovin tady byla. Fenomén popularity fernetu se zrodil na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století v tehdejším undergroundovém kvasu. Fernet se stal pitím intelektuálů, filmařů, kumštýřů. Zde byl začátek jeho úžasné popularity, díky níž se z něho stala nejprodávanější lihovina v Československu a dnes v Česku. Je unikátní i sociálním spektrem spotřebitelů. Pije jej celá dospělá populace. Není v ní věkové, příjmové ani vzdělanostní skupiny, která by se oproti jiným výrazně profilovala. Od pomocných dělníků s nedokončeným základním vzděláním až po akademiky.

Pane řediteli, čím jste si zasloužil tu čest být v čele těch, kteří nám toto národní unikum spravují?
Původním vzděláním jsem technik. Hned po vysoké škole jsem začal pracovat v obchodě. Vystřídal jsem několik firem a po listopadu 1989 jsem v Československu zakládal pobočku společnosti Tefal – Rowenta. Tři roky jsem se živil prodejem napařovacích žehliček a vysavačů. V roce 1995 jsem byl osloven nabídkou jít pracovat do Stocku jako šéf prodeje a marketingu a potom jako generální ředitel. Nabídka byla velmi lákavá, protože dělat marketing na alkohol je podstatně zajímavější a emotivnější než na napařovací žehličky.


Ve speciálu k 777. výročí Hradce Králové jsem si dovolil připodobnit atmosféru atria nádherného čtyřhvězdičkového hotelu ve starobylém jádru města k fluidu, které jste dokázali vykouzlit reklamním spotem „I muži mají své dny…“
Tento spot se skutečně vyvedl. Před dvěma roky byl vyhodnocen jako jedna ze tří nejoblíbenějších televizních reklam vůbec. Vznikal v neuvěřitelně dělné atmosféře. Pracovala na něm parta lidí od nás a parta z agentury Young & Rubicam Praha. Měl vynikajícího režiséra. I náš produkt tomu sám o sobě pomáhal. Režisér sděluje vnitřní osobní prožitek.
Zmínil jste hotel. Naše komunikace s gastronomií je neuvěřitelně důležitá. Je to evropský trend. Podlinková komunikace, konzumace, to jsou hospody, restaurace, hotely, začíná čím dál více nabývat na významu v porovnání s klasickou mediální reklamou. V našem případě se soustřeďujeme na velká města a na trendy v gastronomii. Na místa, kam chodí lidé, kteří trendy tvoří a šíří. Říká se jim trendsetři. V těchto podnicích se snažíme, aby byly naše produkty vidět, aby tam byla naše reklama. Posíláme tam hostesky s novými produkty. Především se ale snažíme dělat různé ochutnávky a párty.

Jak jsme na tom s vývozem této české filozofie?
Významným vývozcem jsme zatím pouze na Slovensko. Před rokem jsme tam založili dceřinou společnost. Za loňský rok jsme zde měli nárůst padesát procent. Fernet Stock je v současné době na Slovensku nejprodávanější zahraniční lihovinou a nejprodávanější značkou ve slovenské gastronomii. Na Slovenskou jsme úspěšní, nicméně náš celkový export představuje pouhých osm procent produkce. Momentálně rozjíždíme velmi slibné kontakty v Ruské federaci, připravujeme první export do USA, máme zákazníky ve Finsku a Slovinsku.

Takže je pro vás výhodné, když si zahraniční klienti v Česku nakupují osobně…
To není tak jednoduché. Renomé českého národního produktu držíme hlavně skutečnou oblibou a faktickou spotřebou. Češi dávno vědí… Nicméně i u zahraničních zákazníků přijíždějících do Česka už dochází k pozitivnímu posunu. Náš Fernet Stock Citrus se k nám např. naučili jezdit nakupovat němečtí turisté.

Češi jsou mistři v pití piva. Se sto šedesáti litry na hlavu a rok prý jsme první na světě. Já sice na to namítám: „No, ne že bychom byli ořezávátka, ale ještě že k nám jezdí zahraniční turisté, kterým naše relativně levné alkoholické nápoje chutnají. Jen houšť a víc. Česká ekonomika, zejména pak dotované fabriky a zahraniční prázdninoví investoři to potřebují, a daně tvoří dominantní část prodejní ceny alkoholu.“ Jak jsme na tom s tvrdým alkoholem?
Zřejmě pouze odborníci vědí, že jsme na prvním místě na světě ve spotřebě hořkých a bylinných lihovin. A to nejenom v relativní konzumaci na hlavu, ale i v absolutních číslech. Ve světové literatuře se opakovaně hovoří o tom, že doménou hořkých a bylinných likérů jsou Itálie a Německo. Tyto země mají tradici, ale v Česku hořké a bylinné likéry představují téměř třetinu celkového trhu. Prakticky každou třetí skleničku lihoviny. Největší podíl a lví na dramatickém růstu tohoto segmentu mají naše fernety.





www.stock.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001