Česká jednička, Fernet Stock
06. 12. 2003
Fernet Stock je nejen nápojem výjimečné chuti, ale i balzámem na
duši. Co se týče tvrdých alkoholů, bezkonkurenčně je českým národním
pitím číslo jedna. Jednoho předdušičkového dne jsme se proto s mým
tátou vydali do jeho rodného města za řeku Úslavu, nedaleko od míst, kde
před více než sedmdesáti lety chodil v Plzni Lobzích do obecné školy.
Díky tátovi a jeho doteď neutuchající chuti mám totiž k Božkovu
obdobnou, téměř geneticky vrozenou náklonnost. Dovolil jsem si proto
navštívit předsedu představenstva a generálního ředitele firmy STOCK
Plzeň a. s. Ing. Martina Petráška, abych si s ním popovídal o tom, co
v Plzni-Božkově způsobil Lionello Stock a jeho následovníci.
Historie začala v roce 1884 v Terstu, který byl tehdy, zrovna jako my,
součástí Rakousko-Uherska. Lionello Stock tam jako mladík založil firmu na
výrobu a prodej lihovin, která si rychle vybudovala slibnou pozici na trzích
po celé naší monarchii. S koncem světové války přišel rozpad
jednotného rakousko-uherského trhu. Aby si Lionello Stock udržel pozici,
začal v nově vzniklých zemích zakládat pobočky. V roce 1920 koupil již
existující malinkatou likérku v Plzni-Božkově. Tak v Československu
vznikla firma STOCK, která dodnes kontinuálně vyrábí lihoviny. Po téměř
celé 20. století bylo těžištěm její výroby kvalitní brandy. Do konce
do roku 1924 (než si Francouzi vynutili geografickou ochranu pojmenování
„koňak“) se zde vyráběl nápoj, který se jmenoval „Stock Cognac
Medicinal“. Toto brandy se prodávalo v lékárnách a bylo považováno za
lék. Roku 1927 byla vyrobena první várka fernetu, což je z dnešního
pohledu velmi důležité datum. Tehdy to ale zdaleka nebylo tak významné,
protože Fernet Stock byl na trh uveden spíše jako doplněk sortimentu.
Dvacáté století se všemi turbulencemi bylo v roce 1939 svědkem zabavení
firmy jako židovského majetku. Roku 1945 firma přešla pod národní
správu. V roce 1947 byla na pár měsíců vrácena původnímu majiteli, aby
mu ji v roce 1948 znárodnili. Nicméně kontinuita výroby kvalitních
lihovin tady byla. Fenomén popularity fernetu se zrodil na přelomu
šedesátých a sedmdesátých let minulého století v tehdejším
undergroundovém kvasu. Fernet se stal pitím intelektuálů, filmařů,
kumštýřů. Zde byl začátek jeho úžasné popularity, díky níž se
z něho stala nejprodávanější lihovina v Československu a dnes v Česku.
Je unikátní i sociálním spektrem spotřebitelů. Pije jej celá dospělá
populace. Není v ní věkové, příjmové ani vzdělanostní skupiny, která
by se oproti jiným výrazně profilovala. Od pomocných dělníků
s nedokončeným základním vzděláním až po akademiky.
Pane řediteli, čím jste si zasloužil tu čest být v čele těch,
kteří nám toto národní unikum spravují?
Původním vzděláním jsem technik. Hned po vysoké škole jsem začal
pracovat v obchodě. Vystřídal jsem několik firem a po listopadu 1989 jsem
v Československu zakládal pobočku společnosti Tefal – Rowenta. Tři roky
jsem se živil prodejem napařovacích žehliček a vysavačů. V roce
1995 jsem byl osloven nabídkou jít pracovat do Stocku jako šéf prodeje a
marketingu a potom jako generální ředitel. Nabídka byla velmi lákavá,
protože dělat marketing na alkohol je podstatně zajímavější a
emotivnější než na napařovací žehličky.
Ve speciálu k 777. výročí Hradce Králové jsem si dovolil připodobnit
atmosféru atria nádherného čtyřhvězdičkového hotelu ve starobylém
jádru města k fluidu, které jste dokázali vykouzlit reklamním spotem
„I muži mají své dny…“
Tento spot se skutečně vyvedl. Před dvěma roky byl vyhodnocen jako jedna ze
tří nejoblíbenějších televizních reklam vůbec. Vznikal
v neuvěřitelně dělné atmosféře. Pracovala na něm parta lidí od nás a
parta z agentury Young & Rubicam Praha. Měl vynikajícího režiséra.
I náš produkt tomu sám o sobě pomáhal. Režisér sděluje vnitřní
osobní prožitek.
Zmínil jste hotel. Naše komunikace s gastronomií je neuvěřitelně
důležitá. Je to evropský trend. Podlinková komunikace, konzumace, to jsou
hospody, restaurace, hotely, začíná čím dál více nabývat na významu
v porovnání s klasickou mediální reklamou. V našem případě se
soustřeďujeme na velká města a na trendy v gastronomii. Na místa, kam
chodí lidé, kteří trendy tvoří a šíří. Říká se jim trendsetři.
V těchto podnicích se snažíme, aby byly naše produkty vidět, aby tam byla
naše reklama. Posíláme tam hostesky s novými produkty. Především se ale
snažíme dělat různé ochutnávky a párty.
Jak jsme na tom s vývozem této české filozofie?
Významným vývozcem jsme zatím pouze na Slovensko. Před rokem jsme tam
založili dceřinou společnost. Za loňský rok jsme zde měli nárůst
padesát procent. Fernet Stock je v současné době na Slovensku
nejprodávanější zahraniční lihovinou a nejprodávanější značkou ve
slovenské gastronomii. Na Slovenskou jsme úspěšní, nicméně náš celkový
export představuje pouhých osm procent produkce. Momentálně rozjíždíme
velmi slibné kontakty v Ruské federaci, připravujeme první export do USA,
máme zákazníky ve Finsku a Slovinsku.
Takže je pro vás výhodné, když si zahraniční klienti v Česku
nakupují osobně…
To není tak jednoduché. Renomé českého národního produktu držíme
hlavně skutečnou oblibou a faktickou spotřebou. Češi dávno vědí…
Nicméně i u zahraničních zákazníků přijíždějících do Česka už
dochází k pozitivnímu posunu. Náš Fernet Stock Citrus se k nám např.
naučili jezdit nakupovat němečtí turisté.
Češi jsou mistři v pití piva. Se sto šedesáti litry na hlavu a rok
prý jsme první na světě. Já sice na to namítám: „No, ne že bychom byli
ořezávátka, ale ještě že k nám jezdí zahraniční turisté, kterým
naše relativně levné alkoholické nápoje chutnají. Jen houšť a víc.
Česká ekonomika, zejména pak dotované fabriky a zahraniční prázdninoví
investoři to potřebují, a daně tvoří dominantní část prodejní ceny
alkoholu.“ Jak jsme na tom s tvrdým alkoholem?
Zřejmě pouze odborníci vědí, že jsme na prvním místě na světě ve
spotřebě hořkých a bylinných lihovin. A to nejenom v relativní konzumaci
na hlavu, ale i v absolutních číslech. Ve světové literatuře se
opakovaně hovoří o tom, že doménou hořkých a bylinných likérů jsou
Itálie a Německo. Tyto země mají tradici, ale v Česku hořké a bylinné
likéry představují téměř třetinu celkového trhu. Prakticky každou
třetí skleničku lihoviny. Největší podíl a lví na dramatickém růstu
tohoto segmentu mají naše fernety.