Všudybyl jménem tisícovek svých pozorných čtenářů
děkuje České podnikatelské pojišťovně
za fundované zpracování
hlavního tématu čtvrtého vydání.

Byznys kolem rizika

Připravovaný nový zákon o pojistné smlouvě definuje pojistné nebezpečí jako možnou prvotní příčinu vzniku nahodilé skutečnosti, na kterou se pojištění vztahuje a s níž je spojen vznik škody nebo vyvolání potřeby finanční částky.

Princip pojištění
Z ekonomického hlediska lze pojištění (provozované komerčními pojišťovnami) charakterizovat jako vytváření finanční rezervy sloužící k úhradě potřeb nebo škod, které vzniknou pojištěným osobám z nahodilých událostí. Je samozřejmé, že tato finanční rezerva se vytváří z prostředků pojištěných osob, tedy z pojistného, které je cenou za poskytování pojistné ochrany. Pojištění je v tomto kontextu tedy odvětvím služeb.
Z právního hlediska je pojištění závazkovým právním vztahem, v němž mají jeho účastníci rovné postavení. Právní vztahy vyplývající z pojištění upravuje občanský zákoník.

Pojišťovnou je
Podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů je pojišťovnou právnická osoba, které bylo Ministerstvem financí uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti a činnosti s ní související. Pojišťovací činnost může za podmínek stanovených zákonem provozovat pojišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost nebo družstvo. Stanoví-li tak zvláštní předpis, může být tato činnost vykonávána i jinou právnickou osobou.

Zajišťovnou je
Podle zákona o pojišťovnictví právnická osoba se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost a bylo jí MF ČR uděleno povolení, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. Zajišťovací činnost může provozovat pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území ČR založená pouze jako akciová společnost. Na provozování zajišťovací činnosti na území ČR zajišťovnou nebo pojišťovnou se sídlem v zahraničí se zákon o pojišťovnictví nevztahuje. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění pojistná rizika, která jsou pojištěna pojistnou smlouvou, kterou sama uzavřela.
Právní postavení pojišťovny a zajišťovny, nestanoví-li zákon o pojišťovnictví jinak, se řídí obchodním zákoníkem.

Předmět podnikání pojišťovny
Pojišťovací činností se dle zákona o pojišťovnictví rozumí uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu (§ 788 odst. 1 občanského zákoníku) pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny (dále jen „finanční umístění“), uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění) a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost).
Pojišťovny mohou dále provádět činnosti související s pojišťovací činností, spočívající ve zprostředkovatelské činnosti, dále poradenskou činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob a šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou a další činnosti se souhlasem MF ČR.

Poválečná léta českého pojišťovnictví
Do roku 1945 působilo v Československu více než 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. Dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. ze dne 24.10. 1945 se znárodnilo zestátněním smluvní (soukromé) pojišťovnictví na území Československé republiky. „Za účelem jednotného vedení pojišťovnictví byla zřízena Pojišťovací rada se sídlem v Praze, která byla podřízena Ministerstvu financí“.
Vyhláškami č. 2086, 2088, 2090, 2092 a 2094 vydanými dne 20.11. 1946 bylo od 1.1. 1947 ustaveno v Československu 5 pojišťoven, národních podniků, a to: pojišťovna Slavie, n.p.; Pražská pojišťovna, n.p.; První československá pojišťovna, n.p.; pojišťovna Slovan, n.p. a Nemocenská pojišťovna, n.p.
Po únoru 1948 byl se zpětnou platností od 1.1. 1948 vytvořen jeden ústav – Československá pojišťovna, národní podnik se sídlem v Praze a ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě, který se tak stal monopolní pojišťovnou na území Československé republiky pro pojišťování vnitrostátních i zahraničních rizik. Stalo se tak vyhláškou ministra financí č. 977 z 25.5. 1948.

Únor 1948 přerušil,
tak jako v jiných oblastech, na několik desetiletí přirozený tržní vývoj pojišťovnictví. Velmi negativní dopad na vývoj pojištění, zejména životního, měla měnová reforma provedená v roce 1953. Zcela nevýhodný kurz přepočtu hodnot životního pojištění výrazně poškodil většinu pojištěných a na dlouhá léta otřásl důvěrou pojištěných v tuto formu jejich zajištění. V roce 1958 byla do tehdejší Státní pojišťovny začleněna První česká zajišťovací banka a vytvořena Státní pojišťovna, pojišťovací a zajišťovací podnik, Praha. Vytvořením jedné pojišťovny byly dány předpoklady pro vybudování jednotné a jednoduché vnitřní organizační struktury a zjednodušení celého provozu. Tím se výrazně snížily režijní náklady a obecně se rozšířila pojistná ochrana. Pojišťovna začala rozvíjet své celospolečenské funkce jako součást jednotného ekonomického a finančního systému státu.

Zákonem č. 162/1968 Sb., o pojišťovnictví
byly v souvislosti s federativním uspořádáním státu vytvořeny ze Státní pojišťovny dva samostatné subjekty – Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská státní pojišťovna se sídlem v Bratislavě, a to s účinností od 1.1.1969. Obě pojišťovny mohly působit na celém území Československa, ale po vzájemné dohodě, uzavřené již v roce 1969, působily v zásadě pouze ve svých republikách. Řízeny byly republikovými Ministerstvy financí.
Právní rámec pro změny související se zavedením tržní ekonomiky a soukromého podnikání byl v oblasti pojišťovnictví vytvořen zejména novými zákony o pojišťovnictví (v ČR zákon č. 185/1991 Sb).

Povolení k provozování pojišťovací činnosti
na území ČR uděluje Ministerstvo financí na základě písemné žádosti, která obsahuje náležitosti stanovené § 7 a následující zákona o pojišťovnictví. O této žádosti rozhodne MF do 90 dnů od jejího podání. Povolení k provozování pojišťovací činnosti se uděluje podle pojistných odvětví životních pojištění nebo pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy k zákonu o pojišťovnictví.
V § 9 citovaného zákona jsou uvedeny minimální výše základního kapitálu pojišťovny pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví a jejich případné kombinace. Např. pro pojistné odvětví uvedené pod č. 11 přílohy k zákonu – tj. pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce je stanoven minimální základní kapitál pojišťovny ve výši 200 mil. Kč.

Pojistné nebezpečí, pojistné riziko, pojistná událost
Autoři, zejména v USA vytvořili celou řadu definic pro pojistná rizika, která bývají obvykle doprovázena rozvláčnými výklady. Připravovaný nový zákon o pojistné smlouvě (jeho účinnost se předpokládá v roce 2003) definuje pojistné nebezpečí jako možnou prvotní příčinu vzniku nahodilé skutečnosti, na kterou se pojištění vztahuje a s níž je spojen vznik škody nebo vyvolání potřeby finanční částky.

Pojistným rizikem je
možnost vzniku nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím a míra pravděpodobnosti předpokládaného rozsahu škody nebo míra pravděpodobnosti potřeby finanční částky.
Příklad – Pojistné nebezpečí je záplava a těsná blízkost domu u řeky je pojistné riziko. Uvažujeme-li o výši rizika, musíme vzít v úvahu dva pojmy, četnost a závažnost. Zkombinujeme -li tyto dva pojmy, zjistíme, že převažují dva vztahy. První z nich se týká velkého počtu různých rizikových situací, v nichž existuje vysoká četnost a nízká závažnost rizika. Například v případě pojištění pro případ požáru, bude existovat mnoho malých požárů a poměrně málo velkých požárů. Lze si to představit jako velký počet požárů domácností, které poškodí kuchyň, ale malý počet požárů, které zničí celý dům. Člověk by byl ochoten financovat škody, které jsou časté, nikoli však vážné, nebyl by však asi ochoten financovat málokdy se vyskytující události, které mohou mít za následek velmi vysoké náklady. Tato podoba vztahu mezi četností a závažností se neomezuje jen na škody způsobené požárem, ani na majetkové škody. Velmi podobným modelem se řídí případy pracovních úrazů.

Nízká četnost a vysoká závažnost
Druhý vztah mezi četností a závažností je ten, kdy existuje nízká četnost a vysoká závažnost. Celkový počet takových událostí nebude tak vysoký, nastanou-li však, budou mít za následek velmi vysoké náklady. Příkladem jsou nehody, které postihují lodi a letadla.
Pojistné riziko a jeho hodnocení (oceňování) pojišťovnami je nejdůležitějším faktorem pro stanovení ceny pojištění. Faktor spoluúčasti na pojistném plnění při každé pojistné události je dílčím faktorem. Obecně lze říci, že čím vyšší je spoluúčast na pojistném plnění, tím se cena pojištění zlevňuje a naopak.

Pojistná smlouva
Základní právní úprava pojištění je obsažena v občanském zákoníku -
§ 101, 104 a § 788 – 828. Ustanovení § 788 o. z. charakterizuje pojištění, a tím je odlišuje od smluv upravujících jiné závazky. Z této úpravy vyplývá, že pojistnou smlouvou se pojišťovna zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojišťovnou pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Z ryze právního hlediska je pojištění synallagmatický závazkový právní vztah, tzn. vztah charakterizovaný rovností účastníků, kteří jsou nositeli práv a povinností, jež s tímto právním vztahem spojují právní předpisy nebo jež na sebe vzali uzavřením smlouvy, a dále vzájemností práv a povinností, jakož i vzájemnou podmíněností plnění.
Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení o přijetí svého návrhu, pokud nejsou projevy vůle učiněny současně. Úpravu obsahuje § 792 o. z., který rovněž stanoví, že návrh lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu a v určené lhůtě. Podle § 791 o. z. je pro právní úkony týkající se pojištění předepsána písemná forma, není-li v zákoně nebo ve všeobecných pojistných podmínkách stanoveno jinak.
Od okamžiku uzavření pojistné smlouvy je třeba odlišit počátek pojištění, tj. dobu, od níž vznikají práva a povinnosti z pojištění. Tento počátek pojištění je blíže upraven v pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě. Rovněž tak zánik pojištění je ve většině případů upraven v pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě.

Asistence je
smluvně vymezená služba pojištěnému pro případ nepředvídatelných událostí. Tuto službu poskytuje buď přímo pojišťovna sama nebo její smluvní partner obvykle po 24 hodin denně. Jedná se o různorodé služby poskytované v rámci určitého druhu pojištění. Např. v rámci cestovního pojištění – asistence při úhradách nákladů léčení v zahraničí včetně zajištění dopravy pojištěného do ČR. Dále asistence v rámci pojištění motorových vozidel – zabezpečení a úhrada nákladů při opravě, odtahu vozidla apod.

Pojišťovací pool je
volným sdružením pojišťoven bez právní subjektivity, založeným za účelem provozování určitého druhu pojištění (obvykle povinně smluvní pojištění) a za účelem získání, sjednání a organizace zajistného krytí pojišťoven sdružených v poolu v rozsahu rizik spojených s provozováním daného pojištění.
Z uvedené definice je tedy zřejmé, že pooly vznikají zejména za účelem rozložení pojistného rizika (jedná se o značně vysoké riziko) na více pojišťoven a získání zajištění pro toto riziko. V praxi jde o to, že jednotliví členové poolu vytvoří svými tzv. čistými vlastními vruby (finančními částkami) kapacitu poolu v určité výši a zbylou potřebnou kapacitu pro krytí případných škod pool zajistí u zajišťoven.
V současné době existuje v rámci pojistného trhu pool jaderný a pool pro pojištění záruky v důsledku úpadku cestovní kanceláře. Připravuje se založení poolu pro pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie – dle zákona č. 353/1999 Sb.

Význam a výhody pojištění
Tato otázka úzce souvisí s obsahem uvedeným v bodě 1, tj. s principy pojištění. Existence solidního pojistného trhu je základní složkou kterékoli úspěšné ekonomiky a důkaz tohoto tvrzení je možné vidět v mnoha částech světa. To, že se o pojištění hovoří mnohem méně, než o jiných finančních institucích (jako jsou banky), neodráží jeho skutečný význam. Mnoho autorů, kteří píší o historii ekonomie a historii pojištění, si všímá souvislostí mezi solidním pojistným trhem a rozvojem průmyslu. Jako příklad uvádějí např. vzestup Británie jako významného obchodního státu, a skutečnost, že Británie měla v tomtéž období dobré možnosti pojištění pro případ požáru.
Vědomí, že zde existuje pojištění, aby čelilo finančním následkům určitých rizik, poskytuje jistý druh klidu mysli. To je důležité pro soukromé osoby, jež pojišťují svoje auto, dům, majetek apod., je to však životně důležité pro průmysl a obchod.
Proč by člověk měl vkládat peníze do obchodního podniku, když existuje tolik rizik, která mohou mít za následek ztrátu těchto peněz? Kdyby však lidé neinvestovali do podnikání, pak by existovalo méně pracovních míst, méně zboží, bylo by třeba více dovážet a obecně by se snižovala životní úroveň. Zakoupení pojištění umožní podnikateli (ale i občanům) přenést alespoň některá rizika podnikání na pojišťovny.
Pojištění působí také jako stimul činnosti podniku, který již existuje. Děje se to tak, že finanční prostředky, které by jinak bylo třeba udržovat jako snadno dostupné rezervy pro krytí budoucích škod, uvolňují pro investice do produktivních činností podniku.
Pojišťovny mají od všech pojištěných k dispozici velké finanční prostředky, neboť existuje časová prodleva mezi přijetím pojistného a výplatou pojistného plnění, pokud škoda vůbec vznikne. Tato výhoda spočívá ve způsobu užití těchto prostředků, protože pojišťovny je investují do mnoha různých investic. Svými rozsáhlými investicemi pomáhá pojišťovnictví půjčovat národním a mezinárodním správním orgánům. Pomáhá také průmyslu a obchodu tím, že jim dává k dispozici různé formy půjček a upisuje akcie, které jsou nabízeny na volném trhu. Pojišťovny tvoří část toho, co se nazývá institucionálními investory; další jsou banky a penzijní fondy.

Český pojistný trh směřuje do EU
Zlomovým rokem z hlediska přibližování českého pojistného trhu EU byl rok 1999 a 2000. Toto se týká zejména pojistného práva. Byla provedena demonopolizace trhu v povinném ručení přijetím zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který zavedl nový systém tohoto pojištění. Dalším důležitým přijatým zákonem byl zák. č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který zkvalitňuje české pojistné právo, rozšiřuje pravomoci státního dozoru při kontrole finančního zdraví pojišťoven a přibližuje se legislativě EU. Jeho úplná harmonizace s legislativou EU se připravuje v roce 2002. Přijatý zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, ukládá cestovním kancelářím povinnost sjednat pojištění pro případ úpadku. V lednu t.r. vytvořily pojišťovny za účelem provozování tohoto rizikového pojištění pool. V roce 1999 byl přijat také zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, který ukládá povinnost výrobcům, distributorům, skladovatelům nebezpečných chemických látek sjednat pojištění odpovědnosti za škodu. I v předmětném pojištění probíhají v současné době dokončovací práce na vytvoření poolu. V roce 2000 byla přijata novela zákona č. 562/1992 Sb., o daních z příjmů, která, tak jako v případě penzijního připojištění, umožňuje poplatníkovi i při sjednání smlouvy na životní pojištění snížit si daňový základ.
Dalším důležitým připravovaným zákonem v rámci českého pojistného práva je návrh zákona o pojistné smlouvě, který byl v minulých týdnech t.r. Poslaneckou sněmovnou vrácen vládě ČR k přepracování. Jeho přijetí se předpokládá v roce 2003.
JUDr. Jan Růžička a JUDr. Karel Švejda