Být žádaným místem příletů a odletů
31. 08. 2011
Radek Zábranský
Marketing karlovarského letiště je specifický. Jsme nejmenším letištěm v Česku odbavujícím velká dopravní letadla, a sídlíme v rozlohou nejmenším, přesto po Praze druhém nejnavštěvovanějším kraji České republiky. V současné době osmadevadesát procent pasažérů odbavených naším letištěm tvoří lázeňští hosté, tedy oblast incomingu. Z hlediska marketingu proto úlohu karlovarského letiště členíme na udržení a rozšíření klientely, která jej tradičně využívá, tedy ze zemí Společenství nezávislých států; a na otevření nových linek směrem na Západ, které by diverzifikovaly dominantní závislost na jednom zdrojovém trhu. Letecká spojení Karlových Varů se západní Evropou by zároveň velmi pomohla outgoingu. Nejen obyvatel našeho regionu, ale i regionů s ním sousedících.
S manažerem marketingu Letiště Karlovy Vary panem Radkem
Zábranským se potkáváme 3. června 2011.
**Pane Zábranský, kdysi jste pracoval jako ředitel Kanceláře Mezinárodní
asociace leteckých společností (IATA) pro Českou a Slovenskou republiku.
**
Ano, tuto roli jsem převzal po panu Venušovi (viz článek na www.e-vsudybyl.cz: „Pan Venuš
odchází“) a zároveň jsem se stal ředitelem IATA pro střední Evropu.
V r. 2008 jsem začal pracovat na letišti v Bratislavě v pozici
obchodního a marketingového ředitele a člena představenstva. Díky tomu
jsem získal na některé věci nový pohled.
Když čas od času představitelé mimopražských regionů
hudrají, že turisté navštěvují hlavně Prahu a Karlovy Vary, ptám se, zda
kdyby měli na výběr, by si koupili zubní pastu z nějaké málo známé či
neznámé země, anebo švýcarskou. Odpovídají, že samozřejmě
švýcarskou. A tak tomu je i s navštěvovaností regionů České
republiky. Na rozdíl od ostatních, co do turistických cílů neméně
atraktivních míst naší země, totiž povědomí o České republice Karlovy
Vary ani Prahu až tak nehandicapuje, neboť jsou daleko proslulejšími pojmy
než samo Česko. Pane řediteli, budování bonitní značky destinace je nejen
věcí profesionálního marketingu, ale i těch, kdo v ní
žijí.
Coby regionální letiště spolupracujeme s Karlovarským krajem, městem
Karlovy Vary a ostatními lázeňskými sídly. Letiště je totiž prvkem
dopravní infrastruktury, a ta sama o sobě nebývá cílem cest pasažérů
leteckých společností. Proto ani nemůže být stimulantem jejich zájmu
o Karlovarský kraj. Zato je jedním ze základních předpokladů k tomu, aby
Karlovarský kraj mohli navštěvovat. A aby chtěli cestovat zrovna do
Karlových Varů, je třeba, aby se cíle našeho kraje těšily jejich zájmu,
a Karlovarský kraj a Česká republika vůbec dobré pověsti. Tzn., aby
o nás věděli a byli motivováni referencemi těch, kdo už Karlovarský kraj
navštívili. Aby tomu tak bylo, Karlovarský kraj by se měl daleko razantněji
prosazovat v konkurenci ostatních destinací. Úlohu letiště vidím v tom,
že bude koordinátorem některých k tomuto směřujících aktivit. Jsme
totiž schopni odhadnout, který zdrojový trh je perspektivní, a který
letecký dopravce by mohl uvažovat o letech do Karlových Varů. Avšak
hlavní úloha: být žádaným cílem, aby se vygenerovala poptávka po
příletech, ta je na kraji a statutárním městě Karlovy Vary. Je nám
jasné, že při hledání potenciálních leteckých dopravců musíme brát
v potaz, aby byli ekonomicky dostupní jeho stálým obyvatelům. Karlovarský
kraj není z nejbohatších. Takže takové, kteří nabídnou lety za cenu
konkurenční jiným druhům dopravy. Naše letiště se proto zapojilo do
projektu CHAMPIONS, který je implementován prostřednictvím Operačního
programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa a je spolufinancován Fondem
pro evropský regionální rozvoj. V rámci tohoto projektu bychom měli
získat podrobnou analýzu celkového potenciálu letiště, tj. nejen
z karlovarského regionu, ale i přilehlých regionů Německa, a zejména
návrh možných linek včetně propočítání jejich výnosnosti tak, abychom
měli maximum podkladů pro jednání s leteckými společnostmi.
Jaké jsou priority českého dopravního letectví?
Problémem regionálních letišť je zejména to, že se
zahraničními konkurenčními letišti bojujeme za ne zcela rovných
podmínek. Tedy i co se týče subvencí a podpor, ať už letišť samotných
nebo nových linek. Pro nás by bylo strategicky přínosné, kdyby se takovéto
věci nastavily legislativně tak, aby i v Česku byly srovnatelné
s ostatními zeměmi Evropské unie. Tím mám na mysli i to, že česká
letiště si financují úplně všechno sama. Tj. bezpečnostní kontrolu,
hasiče a další složky, které letiště musí mít, aby mělo
mezinárodních status. Ve světě, u regionálních letišť našich dimenzí,
je zcela obvyklé, že tyto složky jsou přímo zajišťovány státem. Tzn.,
slouží na nich státní hasiči, bezpečností kontroly provádí policie atd.
V našich podmínkách by bylo vhodné uvažovat například o tom, aby stát
refundoval náklady, které vznikají letištím při výkonu aktivit, které by
za normálních okolností příslušely státním orgánům. Typickým
příkladem je oblast bezpečnosti a ochrany letišť. Mají tak jiné
finanční možnosti investovat do svého provozu, propagace a při
získávání nových dopravců. Finanční prostředky, které na tyto
činnosti Letiště Karlovy Vary má, jsou podstatně omezenější.