Budvar šíří dobrou pověst Česka

Budějovický Budvar je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících českých podniků. Vysoký podíl vývozu (již v roce 1999 to bylo 491 tisíc hl) učinil Budějovický Budvar nejexportovanější českou pivní značkou. V tomto roce už podnik ovládl sedm procent tuzemského trhu, na kterém prodal 768 tisíc hl piva. Zakladatelem Budějovického Budvaru, národní podnik, je Ministerstvo zemědělství České republiky. V této formě byl podnik založen v roce 1967 jako pokračovatel Českého akciového pivovaru. Ten vznikl 15. dubna 1895. Přestože historie Budějovického Budvaru je vesměs charakterizována průběžným růstem produkce, jeho opravdu dynamický rozvoj nastal až po listopadu 1989 a změně ekonomických a politických podmínek v Československu. Ty pivovaru umožnily výrazněji vstoupit na západoevropské trhy. Díky této expanzi a posílení pozic doma se Budějovický Budvar od roku 2000 zařadil na třetí místo v Česku podle výstavu. Dnes v něm pracuje přes 651 zaměstnanců. 

V tomto vydání Všudybylu spolu s ministrem obchodu a průmyslu Jiřím Rusnokem mj. hovoříme o tom, že řada firem dělá Česku dobrou reklamu v zahraničí. Mezi úspěšné propagátory naší země bezesporu patří i národní podnik Budějovický Budvar, s jehož generálním ředitelem Ing. Jiřím Bočkem si povídáme při příležitosti slavnostního znovuotevření pivnice Original Budvarka v hotelu Malý pivovar v Českých Budějovicích.
Budějovické pivo tuto službu dělá už hodně dlouho. Dá se říci, že po staletí. První dochované písemné zmínky o českobudějovickém pivu pocházejí ze třináctého století. Naši předchůdci byli vynikající pivovarníci a dali budějovickému pivu takový věhlas, že se stalo vzorem řadě plagiátorů. Značka Budweiser Budvar šíří velmi dobrou pověst Česka v zahraničí a věřím, že tomu tak bude i nadále.

Pane inženýre, jaká byla vaše cesta na post generálního ředitele?
Pocházím z pivovarské rodiny, což podstatně ovlivnilo moji volbu. Po skončení základní školy jsem se dobrovolně rozhodl jít do učení. Vyučil jsem se v oboru sladovník. Potom jsem šel na střední průmyslovou školu potravinářské technologie a pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Poté, co jsem školu dokončil, mi bylo naprosto jasné, že se chci vrátit do Budějic a pracovat v Budvaru, což se podařilo. Nastoupil jsem jako technolog. Pak jsem pracoval jako podsládek. Shodou okolností jsem se v roce 1991 dostal na funkci ředitele Budějovického Budvaru, národního podniku, a setrvávám v ní dodnes. Hnací silou, kterou trvale cítím, a to i teď, v pozici ředitele, je láska k pivu a značce Budweiser Budvar. Jsem přesvědčen, že naše pivo za to stojí, aby člověk jeho prosazování v tvrdém konkurenčním prostředí věnoval veškeré úsilí a čas.

Uvádí se, že Česko má jednu z největších spotřeb piva na obyvatele. Domnívám se ale, že nejsme až tak výjimečnými pijáky piva, jako je Česko výjimečně úspěšnou pivní turistickou destinací.
Ano, turisté k nám velmi rádi jezdí na pivo. To je v pořádku, protože Česká republika je proslulá nejenom výrobou, ale i konzumací piva. Pivo je v Česku národním nápojem, obdobně jako ve Francii nebo Itálii víno. Turisté jsou zvědaví a vyhledávají národní speciality. Důvodem vysoké poptávky turistů není jenom relativně laciné pivo. To, že je pivo poměrně laciný nápoj, je důsledkem toho, že v dobách socialismu platilo, že potraviny včetně piva musí být laciné, takže do roku 1989 náklady pivovarů nekorespondovaly s jeho cenou. Proto dnes ceny piva rostou, a pokud se budeme bavit o prodeji lahvového piva, není již až tak propastný rozdíl mezi cenou piva v Německu a Česku. Přesto k nám turisté rádi jezdí na pivo. Proč? Protože je vynikající.

A domníváte se, že naše prvenství ve spotřebě piva je díky nám tuzemcům, nebo statistici vezmou absolutní spotřebu piva na území Česka a vydělí ji počtem obyvatel?
Pokud se podívám na konzumaci piva v osmdesátých a devadesátých letech, deklarovaná průměrná spotřeba piva se až tak moc nezměnila. Budu-li vycházet z toho, že v osmdesátých letech, v období tuhého socialismu k nám nikdo až tak moc nejezdil a v devadesátých letech zde byl naopak obrovský příliv turistů. Nějaký mírný nárůst zde mohl být. Ale žádná dramatická změna. Jsem přesvědčen, že deklarovaná průměrná spotřeba piva není o turistech, ale o nás. Na konzumaci piva nevidím nic špatného. Pivo nepovažuji za ryze alkoholický nápoj. Jako alkoholický nápoj vnímám pití, jehož rozhodující složkou je alkohol. To pivo není. Obsah alkoholu je tam v nízké úrovni. Pivo obsahuje řadu velice užitečných látek, které člověku prospívají a chrání jej před spoustou civilizačních chorob. Stále tvrdím, že pivo je zdravý nápoj. Pouze se musí konzumovat umírněně, rozumně.

Co českému pivovarnictví a nám pivařům přinese vstup do Evropské unie?
Neočekávám žádné dramatické změny. Pivo je liberální komoditou. Ilustruje to i fakt, že v rámci vyjednávání mezi Evropskou unií a Českem, když se dojednávaly kvóty na potravinářské produkty, pivo nefigurovalo. Na pivním trhu zůstává otevřené konkurenční prostředí. České pivo i v rámci Evropské unie své místo jednoznačně má už proto, že je charakterově svébytné. Nemám strach, že by vstup Česka do Evropské unie mohl české pivo poškodit. Do určité míry tu může docházet k vyrovnávání cen mezi Českem a ostatními státy. Ovšem nebude to žádný dramatický proces ze dne na den. Cena na českém trhu se nebude řídit podle toho, že Česko vstoupilo do Evropské unie, ale bude se řídit podle zákona nabídky a poptávky.

www.budvar.cz