Dostihové závodiště Pardubice,

Britové, než v koních někoho pochválí,
to už musí být!

od roku 1874 domov Velké pardubické,

nejstaršího a nejtěžšího kontinentálního steeplechase cross-country

Rozhovor s místopředsedou představenstva a ředitelem akciové společnosti Dostihový spolek a.s., provozující Dostihové závodiště v Pardubicích, Ing. Jiřím Kunátem jsem začal slovy hejtmana Ing. Michala Rabase, který o Pardubickém kraji prohlásil, že je hodně vnímán jako kraj koní.
Pardubický kraj je opravdu doménou a srdcem koňařství celé České republiky. Na jeho území se totiž nacházely a nacházejí nejvýznamnější ústavy pro chov koní. Ať je to Národní hřebčín Kladruby nad Labem, založený roku 1579, který je nejstarším v Evropě a patří mezi nejstarší na světě, nebo hřebčín Slatiňany – jeho odštěpný závod, kde se chovají kladrubští vraníci a kde se v zámeckém areálu nachází hipologické muzeum. Do roku 1963 byl v našem kraji hřebčinec v Nemošicích, tenkrát jeden ze tří nejvýznamnějších, a já měl to štěstí, že jsem v něm mohl později pracovat v době, kdy v něm byli chováni chladnokrevní koně na podkladě belgické krve. Rád bych v této souvislosti připomněl další významný chov u samých hranic Pardubického kraje na Chlumecku, a to chov koní Kinských, což je plemeno, které bylo založeno hrabětem Oktaviánem Kinským.

Působil jste v manažerských funkcích na řadě míst, z nichž některé jste právě zmínil. Teď ředitelujete v Pardubicích.
A hrozně rád, protože toto město je s koňmi a jezdeckým sportem historicky spjato. V roce 2006 Pardubické závodiště slavilo 150 let své existence. Jeho vzniku předcházely parforzní hony, a tak je možné podotknout, že Pardubicko je na našem území jejich kolébkou. Právě zde byla založena první parforzní společnost v Čechách. Na základě iniciativy jejích členů pak bylo město Pardubice požádáno o pozemky, na nichž se již 150 let běhají dostihy. Rád bych ještě připomněl existenci Vojenského jezdeckého učiliště v Pardubicích, z něhož vyšla řada významných jezdeckých osobností.

Pardubické Dostihové závodiště ale nežije „pouze“ Velkou pardubickou steeplechase".
Naším cílem je, aby se stalo nejen Mekkou dostihového, ale cílem jezdeckého sportu vůbec. A jsem rád, když mohu konstatovat, že se nám tu podařilo realizovat řadu akcí mezinárodního významu. Historicky poprvé na českém území (v roce 2003) jsme tu uspořádali Mistrovství Evropy juniorů ve všestrannosti, kterého se zúčastnili reprezentanti šestnácti zemí. Šampionát měl veliký úspěch po stránce sportovní i společenské. V roce 2006 byla naše firma Světovou jezdeckou federací (F.E.I.) pověřena uspořádáním dalšího Mistrovství Evropy ve všestrannosti, tentokrát v kategorii mladých jezdců, což je kategorie do jedenadvaceti let. Tohoto šampionátu se zúčastnili jezdci z osmnácti zemí. Šampionát byl neméně úspěšný než ten v roce 2003.

Za jeho kvalitní realizaci se Dostihovému spolku dostalo oficiálního poděkování od Britské jezdecké federace.
To uznání nás těší obzvláště, protože Britové, než v koních někoho pochválí, to už musí být! Pořádáme zde ale řadu dalších akcí. Prestižní soutěž v parkurovém skákání Velkou cenu města Pardubic. Pořádáme tu chovatelsky nejvýznamnější celostátní podniky. Např. finále Kritéria mladých koní v parkurovém skákání a v drezúře. Za zmínku stojí i Mezinárodní výstava o koních a lidech, na níž se prezentovalo na čtyři sta padesát koní, což je historicky největší projekt, který se kdy v České republice konal. Naším cílem je, aby se každý víkend na Dostihovém závodišti v Pardubicích konala nějaká zajímavá akce.

A to se daří. Bezesporu pro kvality lidí, kteří zde hájí barvy organizátora, akciové společnosti Dostihový spolek, a nahrává tomu i fakt, že se jezdectví opět stává obecně rozšířeným sportem a mít vlastního koně už není výjimečnou záležitostí. Tomuto trendu odpovídá i rozrůstající se okruh partnerů Dostihového spolku či na Dostihovém závodišti v Pardubicích uskutečňovaných podniků.
K tomu je řada důvodů. Dostihový spolek je opravdu seriózním partnerem a areál, kde sídlí, důstojným místem pro prezentaci. Koně lákají široké spektrum návštěvníků a fandů z Česka i zahraničí. Od malých dětí po nejstarší generace. Akce, které pořádáme, jsou různorodé a Dostihový spolek garantuje vysoce profesionální přístup při jejich zajišťování. Vždy usilujeme o to, aby realizované podniky byly alespoň celostátního významu (nejedná-li se o soukromé, firemní či incentivní záležitosti). Prostředí včetně přírodního rázu pardubického Dostihového závodiště má obrovské kouzlo. Naší snahou a cílem je, aby se pro každého, kdo projede branou Dostihového závodiště, tak trochu zastavil čas, a aby měl kdy si vychutnat, že život je ještě o něčem jiném než o neustále vyzvánějících mobilech a honění se za něčím. Prostory našeho areálu, tribuny i lóže se tak stávají místem nejen obchodních, ale i neformálních přátelských setkání.

No, rozchodit každodenní hektiku může být pro exponované lidi těžší než rozchodit sochy moai, jak se to na Velikonočním ostrově povedlo členu výpravy Thora Heyerdahla českému inženýru Pavlu Pavlovi. Ostatně, není tomu až tak dávno, co jsem si s ním povídal o hipotrasách v Jihočeském kraji. Meditovali jsme i nad tím, zda je z hlediska Zákona o provozu na pozemních komunikacích jezdecký kůň sportovním náčiním nebo dopravním prostředkem.
Protože jste toto téma neotevřel na dopravním inspektorátu ani v tělovýchovném institutu, ale na půdě Dostihového závodiště v Pardubicích, musím konstatovat, že kůň je především zvíře, které od prvopočátků výrazně ovlivňuje vývoj lidstva. Pro většinu z nás je kůň přítelem, takže jakékoliv škatulkování tak ušlechtilého tvora, je-li dopravním prostředkem nebo sportovním náčiním, se mi hrubě příčí. Chápu, že z hlediska součinnosti člověka a koně může existovat řada pohledů, ale pro mne je kůň partnerem, který obrovským způsobem obohacuje můj život, stejně jako život každého, kdo s ním kdy přišel do styku. Díky koním jsem také poznal řadu vzácných lidí, takže jim vděčím za mnoho krásného.

www.pardubice-racecourse.cz