Arábie v Praze

Praha je Babylonem
Prolíná se tu směsice lidí, kultur, jazyků i jídel. Angličané pro tento kulturní mix s oblibou používají výraz „melting pot“ – hrnec, ve kterém se něco vaří nebo mísí. Možností k degustaci exotického nápoje, pokrmu či hudby je v české metropoli víc než dost. A nejde jen o vzdálený Orient. Své restaurace nebo kluby mají v Praze Irové, Američané, Francouzi i Rusové. Tato jinokulturní prostředí představuje pořad Radia Praha „Stepping Out“. Jak název napovídá, jde o vykročení za hranice všedních dní. Pořad připravuje redaktor anglického vysílání Jan Velinger a naleznete jej ve zvukové i textové podobě na webu www.radio.cz/en. Jedním z posledních míst, která Jan Velinger navštívil, byla arabská restaurace Dahab v Dlouhé ulici v Praze.

Dahab znamená v arabštině zlato
a je to také oáza na Sinajském poloostrově.
„Před dvanácti lety tady nikdo nevěděl, co je to chill-out (místnost pro relaxaci, odpočívárna),“ vzpomíná majitel Dahabu Luboš Rychvalský. „Měl jsem představu, jak by takové místo mohlo vypadat. Od nápadu k realizaci to trvalo deset let.“
Luboš Rychvalský procestoval řadu zemí. Při putování po Blízkém východě v něm uzrála myšlenka, že v Praze musí vzniknout podnik tohoto typu.
„Z posledních dvanácti let jsem dva roky procestoval po arabském světě: byl jsem v Maroku, Tunisku, Egyptě, Turecku i v Saudské Arábii. Arabská pohostinnost, způsob komunikace při čaji i uvolněný způsob života na mě velmi zapůsobily. Vypěstoval jsem si cit pro arabskou kuchyň, interiér a detail.“

Při vstupu do Dahabu vás ohromí
velikost hlavního sálu, jeho příslušenství a neuvěřitelný smysl pro detail: arabské kachlíčky, výzdoba stropu, perské koberce, nábytek z tmavého dřeva. V hlavním sále máte pocit, že jste v kině. Nebo v harému. Nebo ve snu. „Restaurace je dlouhá jako kavárna v Káhiře, barevná jako turecká čajovna a navíc vybavená marockým nábytkem. Je to mix, který se zrodil v mé hlavě,“ dodává Luboš Rychvalský.
Dahab je zajímavý i tím, co nabízí. Lze tu okusit například vodní dýmky nebo břišní tanec, a to jak pasivně (každý pátek), tak aktivně (v kurzech). Většina návštěvníků je překvapena tím, co všechno se uvnitř skrývá. Návštěvníky z arabského světa nejvíc udivuje, že podnik nepatří někomu z nich. Jak říká Luboš Rychvalský: „Kroutí hlavou nad tím, že tak arabské místo nevlastní Arab.“
A tak až budete unaveni prohlídkou historické Prahy a monolog průvodce pro vás bude nudný, nebo budete hledat příjemné místo pro večeři s přáteli, můžete vklouznout do Dahabu, usadit se na perský koberec, zavřít oči a nechat se unést daleko do říše snů.

Miroslav Krupička