Ano, je z nás obava, a je to správné!

S předsedou Sdružení lázeňských míst České republiky Ing. Jiřím Houdkem se potkáváme 15. května ve Františkových Lázních při příležitosti zahájení lázeňské sezony. Nejčastější téma, jež otvírám v rámci „lázeňského“ vydání Všudybylu, je, co lázním na území Česka přinese skutečnost, že se od 1. května nachází v prostoru Evropské unie. Vás, pane předsedo, se však zeptám, zda tato skutečnost přinese Sdružení lázeňských míst České republiky posílení vlivu a kompetencí. Ostatně, v řadě zakladatelských zemí Evropské unie mají obdobné instituce velmi silné postavení, ba takřka neopominutelný vliv.
To, že je Česko součástí Evropské unie přinese ne Sdružení lázeňských míst České republiky, ale jednotlivým členům nové možnosti rozvoje aktivit. Jak lázeňským místům, městům a obcím, tak lázeňským podnikatelským subjektům. Investice v oblasti aktivit volného času jsou jednou z priorit čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie a vůbec fondů obecně. Jakých možností se lázeňství dostane, o tom byla i konference „Lázeňství a vstup do Evropské unie“, jež Sdružení lázeňských míst České republiky tady ve Františkových Lázních pořádalo v říjnu loňského roku. Tam se některé možnosti nastínily a poté dále vyvíjely, ať už v rámci společných regionálních operačních programů, lidských zdrojů, programů do komunálních sfér, podpory lázeňství a cestovního ruchu atd.

České lázeňství je nejen oblastí volnočasových aktivit, ale jeho úžasnou devizou, která se (a to i účelově) může veřejnosti prezentovat jako překonané reziduum, je, že si uchovalo důraz na medicínskou stránku. V řadě zemí s tzv. vyspělým tržním hospodářstvím tento směr téměř opustili. Prostořece to lze komentovat tak, že tam bodují zájmy farmaceutických koncernů, tedy obchod se zdravím, který je druhým nejlukrativnějším hned za obchodem se smrtí – zbrojním průmyslem.
Máte pravdu v tom, že si české lázeňství udrželo zdravotnický aspekt jako svoji prioritu a ještě lépe řečeno jako součást zdravotnické péče podporované státem ze všeobecného zdravotního pojištění. To je obrovská deviza oproti mnohému ostatnímu evropskému lázeňství. Tam, kde se lázeňství přesune pouze do oblasti relaxace, odpočinku, oddechu, lze pobyty realizovat nejenom v místech s přírodními léčivými zdroji. Lázeňství v Česku z hlediska tradice a výsledků je něco, co bychom si měli zachovat, ba dokonce z jeho charakteru těžit. Vyprofilovat se a obstát v konkurenčním prostředí jednotného evropského trhu. Velmi těžko budeme takto konkurovat dalším aktivitám v oblasti služeb, protože tam můžeme být maximálně dobří mezi dobrými. Pojetí českého léčebného lázeňství (přírodní léčivé zdroje, tradice, krajina, lidské zdroje včetně osvědčeného vzdělávacího systému) nám skýtá výhodu jedinečnosti. Tím se od dalšího evropského lázeňství budeme lišit a budeme poptáváni evropskou i světovou klientelou. Zachovat si léčebný aspekt lázeňství je velmi důležité, a o tom bude rozhodovat i státní zdravotní politika. Pokud by mělo dojít k tomu, že by zdravotní pojištění mělo v důsledku úsporných opatření omezovat lázeňství, mohlo by to lázním na českém území přinést problémy.

Nejen lázním. Sice nám bude tleskat tzv. vyspělý tržní svět, a možná že se za to nějakému českému státníkovi zase dostane uznalého poklepání po rameni v nějakém senátu, obdobně jako když jsme vyklízeli tradiční československé pozice v oblasti obranného průmyslu, ale poškodí to především sociálně nejslabší. A ty, kteří dosud mezi ně nepatří, tam takovéto kroky uvrhnou. Zkrátka, základ tržního hospodářství – spotřeba a na něj navazující inkaso – se bude realizovat jinde než v českém ekonomickém prostoru. Ostatně, jak ilustrují dějiny (byť velmi mladé), je levnější koupit si politika než konkurovat zavedenému zboží a vztahům na zavedeném trhu. A že by k tomu u nás opět nedošlo? Dát českému lázeňství punc překonaných totalitních a odborářských manýrů? Vždyť stačí tak málo! U tzv. vyspělé, leč na wellness orientované konkurence vládne obrovská obava z českého lázeňství, jež těží z přírodního monopolu a tradice. Oboru, jež se díky investicím začíná obrozovat i z hlediska lázeňské infrastruktury, kvality služeb a proklientského tréninku a chování personálu.
Určitě nás berou jako velmi zásadní konkurenci. Několikrát jsem se zúčastnil různých jednání na platformě Evropského svazu lázní. Přesto, že jsme jako České republika byli nejprve pozorovateli a posléze v důsledku vstupu Svazu léčebných lázní České republiky řádnými členy, vždy jsme byli bráni jako teritorium, z něhož jde (nechci přímo říci strach) obava, že díky výsledkům léčebného lázeňství bude významně odčerpávat finanční prostředky ze zdravotního pojištění jiných ekonomik, které v Evropě léčebné zdravotnictví financují. České lázeňství v evropském ekonomickém prostoru patří mezi oblasti, o něž se může z hlediska pracovních příležitostí, péče o zdraví vlastního národa (což je i o prevenci, tedy opět o ekonomice a úsporách) i generování zahraničního inkasa české hospodářství opřít. Proto osobně vítám iniciativu a aktivitu soukromých i komunálních podnikatelských subjektů, které chtějí budovat nové lázně a rozšiřovat nabídku českého lázeňství. České lázeňství má ve světě zvuk a v rámci evropské konkurence díky svému specifickému charakteru obrovskou perspektivu. Ano, je z nás určitá obava, a já si myslím, že je to správné!

www.spas.cz