Aby se nesnižovala zaměstnanost, je třeba podporovat sféru cestovního ruchu

S předsedou představenstva Svazu českých a moravských výrobních družstev Janem Wiesnerem se potkáváme 22. února při příležitosti předávání prestižního ocenění Podnikatel roku 2005 České republiky.
Do této soutěže jsme nominovali předsedy členských výrobních družstev, kteří i v této složité době vedou své firmy k vzestupu. Ocenění „Finalista soutěže Podnikatel roku 2005“ šéfa firmy VÝVOJ, oděvní družstvo v Třešti JUDr. Rostislava Dvořáka si velmi považujeme. Vzdor tomu, že je situace v oblasti produkce textilu díky asijským importům velmi svízelná, VÝVOJ si vytvořil předpoklady, aby prosperoval, zejména tím, že vsadil na komodity, při nichž se uplatňují progresivní technologie a perfektní zpracování. To, že se VÝVOJi daří, je dáno nejen kvalitou řízení firmy, ale i marketingem a na něj navazujícími obchodními aktivitami, kdy se mu daří vstupovat (např. se speciálními pracovními obleky) i na plně obsazené trhy, jako je např. Velká Británie. Úspěch v podnikání je o lidech, o jejich schopnostech se prosadit. V rámci Svazu českých a moravských výrobních družstev bych proto mohl jmenovat řadu dalších příkladů úspěšných realizací podnikatelských záměrů. Např. výrobu koupelnového nábytku, což dělá Dřevojas Svitavy. Jeho předseda Zdeněk Blažek před tím, než do družstva přišel, zastával nejvyšší manažerské pozice u renomovaných světových výrobců sanitární keramiky. Do Dřevojasu vstoupil v momentě, kdy na tom tato firma nebyla zrovna dobře. Dokázal ji ale vyzdvihnout a zavést v ní špičkovou výrobu. Dnes je svitavský Dřevojas výraznou jedničkou nejen na českém, ale i na středoevropském trhu. Exportuje do Ruské federace, do Spolkové republiky Německo, zakládá zahraniční dceřiné společnosti, teď naposledy na Ukrajině. Nebo Sněžka, výrobní družstvo Náchod v čele s Ing. Miloslavem Čermákem. Z počtu dvě stě lidí začátkem devadesátých let minulého století jich nyní zaměstnává na šest set. Družstvo nedávno koupilo další podnik, a tak pan Čermák řídí ještě další firmu, čímž má ve stavu celkem zhruba osm set lidí a dělá přes miliardu obratu. Aktivity Sněžky souvisí hlavně se subdodávkami pro automobilový průmysl, v jejichž rámci spolupracuje s nejrenomova­nějšími značkami světa. Jsou to velice pozitivní příklady, kterých bych mohl uvést ještě desítky, a jsem rád, že členské firmy Svazu českých a moravských výrobních družstev a jejich představitelé nás na takovýchto významných fórech skvěle reprezentují.

Když už jsme u reprezentace ve Svazu českých a moravských výrobních družstev sdružených firem, vrátil bych se pár měsíců zpátky, kdy jsme se potkali na vyhlašování soutěže „Obal roku“.
Co se týče „Obalu roku“, Svaz českých a moravských výrobních družstev nominuje své členy do národní soutěže, z níž pak nezřídka postupují do světové. Loni v národní soutěži uspěla družstva dvě: BRISK, výrobní družstvo, Ježov u Kyjova, které přihlásilo lékovky – miniaturní PET lahvičky a Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, které přihlásilo skleněné obaly – lahve pro svá jakostní, ročníková, bariková a přívlastková vína kolekce „Komtur Ekko“. Český Obalový institut SYBA je členem světové asociace a ta každým rokem vyhlašuje cenu World Star. V této celosvětové soutěži Českou republiku loni úspěšně reprezentovaly Templářské sklepy Čejkovice. Jsem rád, že tyto záležitosti naše výrobní družstva zpravidla dělají v kooperacích s dalšími výrobními družstvy. U lahví Templářských sklepů sice ne, ty pro ně vyrábí Avirunion, a.s., ale určitě se to týká jejich keramických obalů, které vyhrály předloňský ročník World Star. Ty pro Templářské sklepy dělá JIHOTVAR výrobní družstvo Veselí nad Lužnicí.

Svaz českých a moravských výrobních družstev hájí zájmy svých členů v tripartitě, v Radě pro rozvoj podnikatelského prostředí, jež byla zřízena pod patronací ministra průmyslu a obchodu a v řadě dalších orgánů.
Všude, kde jsme zastoupeni, prosazujeme, aby se zlepšovaly podmínky k podnikání. Víme, že podnikat v České republice je složité. Působíme proto ve čtrnácti pracovních skupinách. V současné době se už podařila změna řady věcí kolem obchodního rejstříku. Registrace podniku by tak měla být jednodušší. Povedla se i některá zjednodušení v daňové oblasti. Nejsme pro rovnou daň, ale pro to, aby se snižovala daňová zátěž a zjednodušila se administrativa. Vymahatelnost práva, to je „obehraná písnička“. Přístupy soudů nejsou takové, aby vymahatelnost práva byla rychlá a účinná. Svaz českých a moravských výrobních družstev participoval i na přípravách Zákona o konkurzu a vyrovnání. Jsme přesvědčeni, že hodně pomůže. Z většiny uskutečněných likvidací firem je totiž zřejmé, že mnohým správcům konkurzní podstaty zpravidla nejde o to, aby se zlikvidovalo to, co je špatné, ale o úplně jiné věci. Snahou by ale mělo být, že to, co je dobré, by jelo dál a nevytvářely se další problémy v zaměstnanosti. V oblasti pracovních příležitostí pro zdravotně postižené to platí dvojnásob. Výrobní družstva jsou největšími zaměstnavateli osob se sníženou pracovní schopností. Členy Svazu českých a moravských výrobních družstev je na padesát družstev, která mají ve svých stavech více než polovinu handicapovaných zaměstnanců. Bohužel, rychle ubývají činnosti, kde se mohou zdravotně postižení uplatnit. Nejen v textilním průmyslu. Jdou pryč i některé výroby, kde družstva zdravotně postižených produkovala spotřební zboží. Práce je málo, a proto hledáme, do kterých činností by se mohla pustit. Jsou to i kooperace s firmami, které do Česka přicházejí ze zahraničí. Ty mají k tomuto způsobu podnikání celkem kladný vztah. Takže např. DIPRA výrobní družstvo po vybudování nového závodu v Lounech spolupracuje s japonskou firmou, jež využívá tamní průmyslové zóny. Jestliže se podaří zrealizovat automobilku v Ostravě-Nošovicích, začneme jednat i tam. V tomto regionu máme řadu družstev, která jsou v současné době orientována na textilní výrobu, přičemž víme, že textilní průmysl v Česku končí. Budeme jednat s CzechInvestem a s dalšími institucemi, abychom do kooperací zapojili co nejvíce výrobních družstev z okolí. Chceme spolupracovat i tam, kde je potřeba, aby firmy přešly na úplně jinou výrobu. K tomu je ale třeba změna legislativy. V současné zákonné úpravě zaměstnavatelé vystupují jako ryze podnikatelská skupina. Pokud zaměstnávají zdravotně postižené, mají sice nějaké slevy na daních atd., jsme ale přesvědčeni, že k tomu, aby mohly být zachovány firmy zaměstnávající zdravotně postižené, musí vzniknout v rámci sociální ekonomiky podniky, jejichž hlavním posláním nebude vytváření zisku, ale které budou fungovat v jiném režimu. Proto se snažíme prosadit vznik sociálních podniků a přesunout do nich část handicapovaných lidí. Už proto, že je to pro ně i pro stát výhodnější, než aby byli zcela závislí na záchranné sociální síti státu a zůstávali doma.

Českem jde kampaň na podporu domácího cestovního ruchu.
To je jedna z věcí, kterou výrazně podporujeme. Při jednáních např. s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR dáváme najevo, že se do ní chceme zapojit, a to i jako výrobci dárkových a upomínkových předmětů a poskytovatelé služeb, které s cestovním ruchem souvisí. V oblasti produkce spotřebního zboží v Evropě dojde k útlumu na úkor dovozů. Aby se nesnižovala zaměstnanost, je třeba podporovat sféru cestovního ruchu. To je jedna z možných účinných cest, díky níž se mohou lidé a jejich schopnosti uplatnit na českém území.

www.scmvd.cz