Aby pozitivní vývoj letecké dopravy v České republice mohl pokračovat

V souvislosti s hlavním tématem osmého vydání Všudybylu, kterým je letecká doprava, jsem si opět dovolil oslovit místopředsedu vlády a ministra dopravy Ing. Milana Šimonovského. Pane ministře, Česko, to není pouze Praha a mezinárodní letecká doprava se neodehrává pouze na letišti Praha-Ruzyně. V dubnu loňského roku jste pro Všudybyl řekl:
„V současné době připravujeme speciálním zákonem odsouhlasený převod regionálních letišť v Ostravě, Brně a Karlových Varech do majetku krajů. Ona tři letiště v péči krajů budou mít zcela mimořádné podmínky pro další rozvoj, protože budou sloužit spojení krajů s různými regiony Evropy. Díky tomu se k nám podaří přilákat i další letecké dopravce. Věřím, že se stanou součástí základního systému rozvoje a zpřístupnění krajů. Nejhorší věc, kterou Česká republika zdědila po předchozích režimech, je její špatná dopravní přístupnost v rámci Evropy, a to se musí v nejbližší době změnit.“
Přestože plnění vašich očekávání je „během na dlouhou trať“, nakolik jsou ke dnešku naplňována?
Všechna tři zmíněná letiště přešla do majetku krajů k 1. červnu loňského roku. Nyní, rok po tomto převodu, mohu konstatovat, že tento převod letištím opravdu prospěl. V letošním roce jsem tak například na letišti Brno-Tuřany otevíral pravidelné letecké spojení Londýn – Brno, které zajišťuje společnost Ryanair. Počátkem června zde otevřela své zákaznické centrum také německá společnost Lufthansa. Nárůst pasažérů zaznamenávají i další regionální letiště. Zatímco v Brně se od doby převodu letiště meziročně zvýšil počet cestujících o 6 %, na letišti Ostrava-Mošnov to byl nárůst o 12 % a v Karlových Varech dokonce o 30 %. Velký zájem o leteckou dopravu se promítá i do modernizace těchto letišť. Ostrava počítá se 160 mil. Kč na výstavbu nové odletové haly, Karlovy Vary zase chtějí do letištní infrastruktury investovat celkem 210 mil. Kč. S dvě stě miliony korun počítá také brněnský kraj na rekonstrukci stávajícího terminálu na brněnském letišti a na výstavbu terminálu nového, který bude po svém dokončení sloužit jako příletová odbavovací hala.

Od ledna do prosince 2004 pražským ruzyňským letištěm prošlo celkem 9 696 413 ces­tujících, zatímco za celý rok 2003 to bylo 7 463 120 osob. Meziroční nárůst za celé období roku 2004 tedy činil 29,9 %. Letos je zřejmé, že pražské letiště překročí deset milionů odbavených cestujících, přičemž limitujícím faktorem není ani tak propustnost terminálů, jako absence paralelní startovací a přistávací dráhy. V jakém horizontu by mohla sloužit?
Letošní rok se očekává, že by počet odbavených cestujících na letišti Praha – Ruzyně měl dosáhnout 11 milionů. Z tohoto důvodu intenzivně probíhají práce ke zvýšení kapacity letiště. Koncem letošního roku bude zahájen provoz terminálu Sever 2 na letišti Praha – Ruzyně. Výstavba paralelní dráhy je nyní ve stádiu územního řízení. Počítá se s tím, že by měla být stavba zahájena v roce 2007 a uvedena do provozu nejpozději do roku 2010. Na zvýšenou leteckou intenzitu už však ruzyňské letiště reagovalo alespoň částečným navýšením kapacity dráhového systému. V těchto dnech se dokončily stavební úpravy stávající hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24.

Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu Prahy a středních Čech. V letošním roce by přímo na něm mělo pracovat více než 15 tisíc zaměstnanců. Počet pracovních příležitostí, které letiště letos vytvoří ve svém okolí, by měl dosáhnout až 22 tisíc. Během dvou let by pak počet těchto pracovních míst měl dosáhnout až 30 tisíc. Zkušenosti z České republiky i ze zahraničí přitom říkají, že s každým dalším milionem odbavených cestujících vznikne v okolí letiště tisícovka nových pracovních příležitostí, což se bezesporu týká i mezinárodních letišť v Brně, Ostravě, Karlových Varech a Pardubicích. Čím si vysvětlujete trvale stoupající zájem cestujících létat z/do Česka?
Nárůst leteckého provozu do a z České republiky byl a je způsoben mnoha faktory, ať už zajištěním dostatečné propustnosti vzdušného prostoru při zachování nízké míry zpoždění způsobené službou řízení letového provozu, zachováním vysokého standardu bezpečnosti při poskytování letových provozních služeb, zabezpečením dostatečné kapacity dráhového systému nejvytíženějších českých letišť, ale i dostatečnou kapacitou odbavovacích terminálů na dotčených letištích. Nemalou roli zde hraje i samotná geografická poloha České republiky.

Co vám, coby ministru dopravy, udělalo v oblasti letecké dopravy největší radost?
Učiním všechno proto, aby nastartovaný pozitivní vývoj letecké dopravy v České republice mohl pokračovat i v budoucích letech. Hlavní své aktivity budeme proto vedle budování letištní infrastruktury směřovat do zvyšování bezpečnosti a zavádění nejmodernějších technologií v oblasti řízení leteckého provozu. Věřím, že Česká republika bude patřit mezi ty země, které dokáží nejen držet krok s vývojem letecké dopravy ve světě, ale také se na jejím dalším rozvoji bude sama podílet.

www.mdcr.cz