Aby evropské peníze prostřednictvím lidí pomáhaly lidem
22. 04. 2006
V evropských rozvojových fondech je prý pro Česko peněz dost,
akorát si prý o ně neumíme říci. Náměstka ministra práce a
sociálních věcí pro oblast Evropské unie a mezinárodních vztahů JUDr.
Čestmíra Sajdy, MBA jsem se proto zeptal: „Pane náměstku, je nebo není
problém s čerpáním peněz z fondů Evropské unie?“
Tato problematika velmi často není viděna ve správném úhlu. Čerpání je
ta částka, o kterou český platební orgán požádá Evropskou komisi, aby
byla proplacena. Před tím, než daný platební orgán požádá a než
certifikuje výdaje, o které žádá, proběhne celá řada procesů. Je tedy
potřeba vidět, že ono čerpání – přísun peněz do České
republiky – je až posledním krokem. Např. v rámci Evropského
sociálního fondu máme tři programy. U Operačního programu rozvoje
lidských zdrojů, který se týká území České republiky vyjma Prahy, bylo
vyhodnoceno přes čtyři tisíce projektů. Z nich bylo více než tisíc
přijato. Protože se jedná o projekty v rámci sociální oblasti, bylo
vládou rozhodnuto, že budou financovány nejen do výše pětasedmdesáti
procent uznatelných nákladů krytých Evropskou unií, ale že se zbytek
dofinancuje ze státního rozpočtu, tak aby byly vůbec realizovatelné.
Projekty v oblasti sociálního začleňování, vzdělávání, rekvalifikací
apod. totiž velmi často realizují nevládní neziskové organizace, které
nemají prostředky na to, aby je zahájily. Proto se jim do začátku dává
záloha z kofinancování, což je třeba dvacet procent. Projekt se
nastartuje, avšak tím ještě nelze požádat o certifikaci a financování
z Evropské unie, protože na to je podle pravidel potřeba něco jiného.
Takže v rámci Evropského sociálního fondu má veškeré čerpání trochu
zpoždění. To ale neznamená, že se nečerpá. V současné době vůbec
nehrozí, že bychom nedočerpali alokaci 2004 podle pravidla "N + 2 ", jež
umožňuje čerpání alokovaných investic do konce druhého roku po ukončení
daného roku. Dnes už máme kontrahován dostatečný objem schválených
projektů na to, aby se vyčerpala i částka určená na rok 2005. Částku
pro období 2006 můžeme vyčerpat až do konce roku 2008.
Pane náměstku, co na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR
spadá do vašich kompetencí?
Odpovídám za spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou
Mezinárodní organizace práce nebo OSN, OECD, atd. Odpovídám za
bilaterální vztahy, které Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vede,
tzn. jednání s různými státy a jejich ministerstvy, v rámci nichž se
dělají například dohody o sociálním zabezpečení, které jsou velice
důležité pro pohyb a také zahraniční pracovní pobyty v cizině
u občanů naší země a občanů země, s níž dohodu uzavíráme, tak aby
byli zabezpečeni na důchod, sociálními dávkami apod. V současné době
jsme dokončili dohodu se Sýrií a s Tuniskem. Budeme dokončovat dohodu
s Ruskou federací. Chystáme poslední kolo jednání se Spojenými státy
americkými. Ze své iniciativy jsme teď zahájili jednání s Jižní Koreou,
abychom podpořili příliv investic do České republiky. První osobní
setkání by měla proběhnout v květnu a červnu tohoto roku. Urychlujeme
start jednání s Japonskem. Revidujeme smlouvy se zeměmi bývalé Jugoslávie
atd. Tolik k bilaterálním vztahům. Do mé působnosti spadá i otázka
imigrace a integrace cizinců v České republice, k této činnosti také
patří pilotní projekt výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků
na ta místa, která se nedaří zaplnit našimi občany, tedy např.
i v hotelnictví, lázeňství atd. Dále vytvářím vztahy s Evropskou
unií – přípravu norem a direktiv v oblasti sociálních věcí,
zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a mužů a integraci cizinců a
zároveň pode mne spadá Evropský sociální fond. V neposlední řadě jsem
zodpovědný za problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Politika
rovných příležitostí žen a mužů je i dnes stále ještě trochu
podceňována. Jde o to využít potenciál žen, který je podle mého názoru
největší konkurenční výhodou Evropy. Proto je tato politika pro budoucnost
hodně důležitá.
Česko se vylidňuje. To se dá řešit dvojím způsobem. Buď se
intenzivněji množit, nebo imigrací, kterou rozumné vyspělé státy
podporují. Tedy imigraci lidí, kteří jsou společnosti užiteční.
Trendy demografického vývoje jsou pro Českou republiku a Evropskou unii
velké téma, a my se snažíme, abychom jej dokázali pozitivně ovlivnit. Ano,
jedním z nástrojů, jak je ovlivňovat, je imigrace, o níž ve třetím
vydání Všudybylu 2005 hovořil generální ředitel SIEMENS Česká
republika Ing. Pavel Kafka, když konstatoval:
„Svět je globální. Americký hospodářský růst se opírá o imigraci
pracovních sil. Imigraci bychom měli cíleně podporovat už proto, že tu
máme "úzká místa“ (když bude chybět deset konstruktérů ve fabrice,
může se stát, že tisíc dělníků nebude mít práci). Musíme tedy
vytvořit podmínky, jako spousta jiných států, aby do Česka přicházely
profese, které potřebujeme," (viz www.e-vsudybyl.cz, heslo pro fulltextový
vyhledávač: „Čím si chceme v této zemi vydělávat“). Imigrace však
přirozenou demografickou obnovu nemůže v žádné zemi nahradit v plné
míře. Chtěli bychom proto, aby byla více společensky doceněna úloha
rodiny, péče o děti atd. Předpokládám, že toto by mohlo být jedno ze
stěžejních témat po dobu našeho předsednictví v Evropské unii, které
Českou republiku čeká v první polovině roku 2009. Co se týče
demografického vývoje v Česku, musí se připravit celý komplex opatření
pro to, abychom jej pozitivně ovlivnili. Ze zkušeností jiných států se
ukazuje, že rychlá propopulační opatření dlouhodobě nevedou ke kýženým
výsledkům, ale naopak, přinášejí řadu negativních průvodních
projevů.
A ještě mi dovolte nastolit poslední téma, a to co vy a cestovní
ruch?
Ten je pro mne pořád oblastí, které se věnuji a v našem úseku na
Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR nejsem sám, lépe informovaní
vědí, že zde mohou potkat více známých tváří, dříve aktivních
v cestovním ruchu. Těší mě, že stále dostávám pozvánky s žádostí
o vystoupení nebo účast v různých diskusích, a to i ze zahraničí..
Bohužel, nestíhám všechno, co bych chtěl. Odvětví cestovního ruchu ale
sleduji, nyní především se zaměřením na státní politiku rozvoje
cestovního ruchu, které jsme, myslím, položili kdysi na Ministerstvu pro
místní rozvoj ČR solidní základy. Nakonec i v rámci svých kompetencí
zde na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR podporujeme rekvalifikace,
vzdělávání, část našeho úsilí je zaměřena přímo na cestovní ruch
apod. Snažíme se, aby akce (jež jdou od nás z Ministerstva práce a
sociálních věcí ČR přes Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) lidem a
prostřednictvím lidí českému průmyslu cestovního ruchu pomáhaly.