Aby dobrozdání profesní organizace bylo podmínkou
27. 11. 2005
Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu – HO.RE.KA
ČR má statut živnostenského společenstva s působností na území celé
České republiky. V souvislosti s hlavním tématem – gastronomií –
jsem oslovil jeho prezidentku Ing. Mirku Luprichovou. Paní prezidentko, již
tři a půl roku stojíte v čele živnostenského společenstva – HO.RE.KA
ČR.
Za tu dobu se nám podařilo úspěšně ovlivnit řadu věcí. Mohla bych
zmínit připomínkování novely Autorského zákona nebo zachování výše
daně z přidané hodnoty u ubytovacích služeb ve snížené pětiprocentní
sazbě. Novelizaci vyhlášky Zákona 258 O veřejném zdraví a Vyhlášky
107. Pochopitelně, na některé věci jsme byli „krátcí“, jako např. na
daň z přidané hodnoty u stravovacích služeb. Za dobu, co jsem v čele
společenstva, se nám podařilo naše obory stmelit a sjednotit v rámci
Platformy cestovního ruchu při Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR,
v jehož jsem v představenstvu.
Zmínila jste daň z přidané hodnoty u stravovacích služeb.
Od 1. května 2003 vstoupila v platnost 19% sazba DPH na stravovací služby.
Do té doby byly stravovací služby ve snížené 5% sazbě. Bohužel se nám
je tam nepodařilo udržet, přestože si u stravovacích služeb jednotlivé
státy Evropské unie mohly výši DPH upravit. Resp. mohly si vyjednat
výjimku, jako to na dva roky učinily Maďarsko nebo Polsko. To, že se tak
v případě Česka nestalo, je věcí priorit české vlády a jejích
vyjednavačů.
Pětiprocentní daň na vstupech a devatenáctiprocentní u výstupů,
není to diskriminace lidské práce a živná půda pro šedou
ekonomiku?
Je, protože „zbytečnému placení“ se snaží všemožně vyhnout kdekdo.
Z některých podnikatelů se proto stali i takoví neplátci DPH, kterým
pracovně říkáme „škodiči“. Od 1. května 2003 se snížila hranice
plátcovství a plátcem DPH se podnikatelský subjekt stává v okamžiku, kdy
dosáhne obratu jeden milion korun. Ti, kteří nechtěli být plátci, to
řeší různými manévry. Např. rozdělují restaurace na několik
provozoven, kde (pokud to zjednoduším) od pondělí do středy provozuje
živnost manžel, ve čtvrtek a pátek manželka, v sobotu a neděli děti.
Dělají kavárnu zvlášť, cukrárnu zvlášť atd. Tím, že zůstali
neplátci DPH, se oproti plátcům ocitli ve výhodě. 14 % je slušná marže.
Všichni totiž základní potraviny (pokud počítám výjimky, jako jsou
mandle, čokoláda atd. a alkohol) nakupujeme s pětiprocentní DPH a je-li
jídlo při prodeji zatěžováno 19 %, musí být tento rozdíl mezi vstupy a
výstupy znát na konečné ceně. To způsobuje nerovné podmínky mezi
soutěžiteli na trhu poskytování stravovacích služeb. Další způsob jak
neplatit 19% DPH vychází z toho, jak Ministerstvo financí ČR specifikovalo,
co je restaurace a co není. Nejsou jimi např. podniky rychlého občerstvení,
pokud si klient bere jídlo s sebou. Takové stravovací služby jsou
zatíženy pouze 5 %, kdežto když vám jídlo dají na tácek, abyste je mohl
zkonzumovat v restauraci, mělo by být zatíženo 19 % DPH. U jídla, coby
zboží, se ale jedná o stejný výrobek, přičemž náklady na lidské
zdroje, nájmy a energie spojené s provozováním těchto tzv.
pětiprocentních služeb jsou logicky nižší. Docela by mne zajímalo, jak
vůbec a jak moc důsledně je tato kontroverzní norma kontrolována. Už jen
např. na pozadí toho, že teprve nedávno inspekce zjistila kdovíkolikaleté
zásadní nesrovnalosti u řady čínských restaurací.
Další kapitolou jsou podniky provozující nekalou soutěž, jako např. školní a závodní jídelny fungující v pětiprocentním režimu DPH, které spolu se stravováním osob, pro něž jsou určeny, poskytují stravovací služby i tzv. pasantům. Navíc tyto vývařovny bývají úplně nebo částečně financovány z prostředků státního rozpočtu. Mají mnohem nižší náklady a mohou tak v tomto prostředí nerovné hospodářské soutěže, do níž se coby soutěžitelé zapojují, konkurovat cenou podnikatelským subjektům. Prodávají stravovací služby lidem z okolních úřadů a podniků, kteří, kdyby tuto možnost neměli, pravděpodobně by se chodili stravovat do zařízení zatěžovaných 19% DPH na výstupech. Poukazujeme na to delší dobu. Nekalosoutěžní jednání je dramatické. Z některých míst máme signály, že se již tímto způsobem konkurenci zcela podařilo odbourat naše členské restaurace, protože se jejich někdejší hosté chodí stravovat do školních jídelen, kde je to pro ně výrazně levnější.
Zmínila jste inspekcí nedávno zjištěný zoufalý stav některých
restaurací. Podle stávajícího Živnostenského zákona (že by snad
v zájmu ochrany a podpory veřejného zdraví?) ale může hospodu, resp.
pohostinské služby v Česku provozovat každý, kdo má čistý trestní
rejstřík a osmnáct let…
Bohužel. Současný Živnostenský zákon neukládá nic. Odbornou praxi ani
vzdělání. Živnostenský list na restauraci nebo hotel si v podstatě může
pořídit každý. Stačí odborný zástupce na prvních pět let podnikání.
Otázka odborného zástupce je rovněž kontroverzní, protože jím může
být jakýkoliv člověk, který už pět let působí v oboru. Typické znaky
tohoto systému a la „kafkovský zámek“ v nedávné době skutečně
ilustrovaly restaurace, u nichž byly zjištěny obrovské nesrovnalosti
v dodržování zákonných norem, hygieny apod. Na mě to dělá dojem, že
majitelé mnoha podniků ani neví, že pro jejich podnikání platí nějaké
normy. Že vůbec nic nevědí o systému kritických bodů. V restauraci
prostě nemohou chybět dřezy, baterie, roztloukárny vajec a další věci,
které H.A.C.C.P. ukládá. Bez nich totiž nesmí být restaurace
zkolaudována. Zpracovali jsme proto seznam právních norem – zákonů a
vyhlášek, které musí každý provozovatel restaurace splňovat. To, o co
usilujeme, je, aby jednou z podmínek provozování hostinské či ubytovací
činnosti bylo členství nebo dobrozdání autorizované profesní organizace.
Tedy, že adept ví, o čem je v oboru řeč. Pohostinská činnost je
živnost jako každá jiná a HO.RE.KA ČR usiluje o znovunalezení důvěry
k našim oborům a pěstování stavovské cti, aby každý věděl, že
chce-li v nich podnikat, musí splňovat jistou odbornost dalece přesahující
to, co je v současné době zakotveno v Živnostenském zákoně. sty
restaurantu bezplatné parkoviště v areálu hotelu.
Zprava: Prezidentka Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA Ing. Mirka Luprichová, PhDr. Miroslav Navara ze sdružení novinářů píšících o cestovním ruchu ATchJET, prezident Národní federace hotelů a restaurací ČR Ing. Pavel Hlinka, rektorka Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství Doc.Ing. Věra Seifertová.CSc. a generální sekretář Národní federace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek. v hotelu Inter.Continental Praha. 27. října zde prezidenti HO.RE.KA a NFHR ČR oznámili úmysl představenstev obou asociací navrhnout svým členům spojit se v jednu silnou organizaci.