A teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje
31. 03. 2013
Až natrápě a navrtě se dosti sám v sobě, na toto sem přišel,
abych nejdříve všecky lidské věci, co jich pod sluncem jest, prohlédl, a
teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje, jistý sobě stav vyvolil a své
sobě věci k užívání pokojného na světě života pěkně nějak
spořádal.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.
P. 1623
Hlavním tématem tohoto vydání Všudybylu je postavení cestovního
ruchu v České republice. Bohužel, cestovní ruch dosud není v Česku
obecně vnímán jako tržní platforma – prostor pro generování
zahraničního a domácího inkasa. Přitom právě peníze jsou velmi často
prvkem, který dává podnět k návštěvám. Válečným i mírovým, kdy
země usilují, aby na svá území dostaly co nejvíc investorů, firemní
klientely a bonitních turistů. V Česku ale jak válečné, tak mírové
invaze mají společného jmenovatele – přivádějí k nám ne moc chtěné
hosty. Možná proto, že obyvatelstvo Česka nevnímá souvislost kupní síly,
tedy tržeb zahrnujících i útraty turistů na našem území, se svou
životní úrovní. Postavení cestovního ruchu ve společnosti nepomáhá ani
to, že jej tzv. experti redukují na sféru služeb a profesionálové
cestovního ruchu o jeho užitečnosti přesvědčují hlavně sami sebe.
A peníze, které tržní platforma cestovního ruchu umožňuje inkasovat
takřka za cokoliv? Ty v českém pojetí jako by metamorfovaly
v hermafrodita, jenž ke svému rozmnožování nikoho nepotřebuje. Tedy ani
spotřebitele. Jako by nebylo třeba peníze inkasovat za služby a zboží.
Jako by nebylo třeba ani je investovat do konkurenceschopnosti naší země,
do výchovy a vzdělávání, do vědy, do výroby a výstavby, do služeb a do
budování značky Česká republika.
Jaromír Kainc