700 let první písemné zmínky o hornictví a hutnictví na Příbramsku
20. 12. 2010
Dr. Josef Velfl
Hlavním marketingovým tématem roku 2011 je 700. výročí první dochované písemné zmínky o existenci hornictví a hutnictví na Příbramsku. Pergamen z roku 1311, vztahující se k oné historické události, mohou návštěvníci Hornického muzea Příbram vidět v cáchovně Ševčinského dolu společně s nejstaršími artefakty z oblasti báňské archeologie, a to od pravěku až po středověk, ve zbrusu nové části hlavní expozice. V duchu 700. výročí budeme realizovat také řadu doprovodných akcí. Promítne se to i do tradiční mezinárodní hornické Prokopské pouti, na jejíž organizaci spolupracujeme se spolkem Prokop, Cechem příbramských horníků a hutníků a městem Příbram.
Na to, jak jsem v jeho kanceláři padal z postele, jsem
15. listopadu 2010 zavzpomínal během rozhovoru s ředitelem Hornického
muzea Příbram Dr. Josefem Velflem. Sešli jsme se totiž v někdejším
služebním bytě maminčina bratra, horního úředníka Vendy Brůčka,
v prvním patře cáchovny v areálu Ševčinského dolu v Příbrami na
Březových Horách, v němž se nyní nachází kancelář ředitele muzea.
A když už jsem se (alespoň takhle) vrátil zpátky do dětství, začali
jsme vláčkem…
Pane řediteli, kdy vaše železnička zcela propojí areály
Ševčinského a Vojtěšského dolu?
To zatím nevím. Trasa hornického vláčku teď končí u portálu
Ševčinské dopravní štoly, která směřuje k dolu Vojtěch. Když se před
pěti lety rekonstruovala povrchová část drážního tělesa, byla vize
pokračovat Ševčinskou štolou přes někdejší úpravnu až k dolu
Vojtěch. Tato část železnice ale narazila na několik „ale“. První
znamenalo konstatování, že pozemek, kde by měla dráha končit, je
kontaminován. Státní podnik DIAMO, bez jehož pomoci a spolupráce by
stěží mohlo naše muzeum vykonávat řadu činností, řeší mimo jiné
i ekologické zátěže po důlní praxi v minulosti, a nyní právě
zpracovává projekt dekontaminace vzpomínané lokality. Dalším předpokladem
je, že město Příbram, které železniční trať vybudovalo od mostu
spojujícím nádvoří Hornického muzea s ulicí Pod Struhami a následně
až k Ševčinské štole, tyto pozemky od s.p. DIAMO převezme. Velkým
oříškem bude též řešení stodvacetimetrového podzemního úseku
Ševčinské štoly, kde je potrubí s technologickou vodou, jehož majitelem
je tzv. Svazek obcí pro vodovody a kanalizace. V něm má město Příbram
majoritní postavení. Aby tu bylo možné znovu položit koleje, vyžádá si
to zapuštění potrubí do dna štoly. Takže úkolů spousta. Ale v minulosti
se zvládly i složitější problémy. Uvidíme.
Hornické muzeum Příbram bylo v r. 2010 přijato do asociace
muzeí a galerií Deutscher Museums Bund.
Ano, máme tak možnost být u zdroje informací o nejnovějších výzkumech
a trendech v rámci německého muzejnictví, účastnit se jejich
konferencí, mít do všech německých muzeí vstup zdarma apod. Německá
technická (hornická) muzea jsou nám totiž z odborného hlediska
v mezinárodním kontextu nejblíže.V březnu r. 2010 nám byl rovněž
nabídnut vstup do Sekce památek a významných turistických cílů Asociace
cestovních kanceláří ČR. Zároveň figurujeme v Akademii pro přírodu a
průmyslovou kulturu oblasti východní Bavorsko – Čechy, což je projekt
podporovaný z prostředků Evropské unie, zaměřený na organizování
exkurzí, přednášek a sympozií týkajících se historie báňského
podnikání v těchto sousedních regionech. Již několik let jsme také
členy prestižní Středoevropské unie technických muzeí.
[><]Velmi motivujícím prvkem tras turistů a výletníků
jsou rázovité hostince. Ve vašem případě hornické.
Skutečně, návštěvníci Hornického muzea Příbram mezi prohlídkami
jednotlivých areálů rádi zajdou na dobré jídlo a pití do prostředí,
které koresponduje s tím, co je zlákalo k návštěvě Březových Hor.
V okolí máme několik hospůdek v původním hornickém duchu. Mezi ně
např. patří prastará chalupa s hospodou „Na Vršíčku“, situovaná
kousek od stanice důlního vláčku v ulici Pod Struhami, dále restaurace
„U Modré kočky“, nacházející se rovněž v někdejší havířské
zástavbě, a návštěvníci na ni narazí, když půjdou z areálu
Ševčinského dolu k hornickému domku s muzejní expozicí dokládající
život zdejších obyvatel před sto a více lety.
V minulém vydání Všudybylu ministr zemědělství,
Příbraman Ivan Fuksa, říká: „Mnohasetletou hornickou tradici mého města
připomíná už „jen“ největší hornické muzeum v České
republice – Hornické muzeum Příbram, které patří mezi
nejnavštěvovanější technické památky Česka.“
Jednou z věcí, kterou se Hornické muzeum Příbram pyšní, je
nepopiratelný fakt, že od roku 2007, tedy čtvrtým rokem, počet platících
návštěvníků pravidelně překonává stotisícovou hranici. Abychom
udrželi tento trend, každou sezonu turistům nabízíme něco nového.
Velký akcent přitom klademe na atraktivitu expozic nejen pro odborníky
z řad dospělých, ale též pro dětské návštěvníky a teenagery. Tj.,
aby v nich figurovaly interaktivní prvky. Mezi osvědčená lákadla patří
exkurze do podzemí a jízdy důlními vláčky.Významnou roli, co se zájmu
veřejnosti týče, sehrává propagace Hornického muzea. Mimo jiné účasti
na veletrzích cestovního ruchu a dalších prezentačních akcích doma
i v zahraničí, např. s expozicí tzv. „Hornické hospůdky“. Zásluhu
na tom má všestranná podpora našeho zřizovatele, Středočeského kraje, a
příkladná spolupráce s městem Příbram a dalšími partnery.
Čím chcete oslovit v nadcházejícím období další
návštěvníky?
Naší strategií je postupně a proporcionálně investovat do všech
prohlídkových okruhů. Tak například v areálu dolu Vojtěch v dubnu
2011 zahajujeme mezinárodní výstavu připomínající světový předěl
v hornictví, a sice zavedení drátěných těžních lan a parních strojů.
Naše partnerské muzeum v hornickém a akademickém městě Clausthal –
Zellerfeld ve Spolkové republice Německo se této problematice věnuje řadu
let a má množství materiálů, jež se týkají cesty, kterou drátěné lano
v minulosti prošlo z Německa do Čech. Ve třicátých letech 19. stol.
bylo poprvé použito na zkoušku i u nás. Osvědčilo se. Zjistilo se, že
má mnohem lepší parametry než doposud používané konopné provazy. Proto
tehdejší vedení Státních dolů na stříbro a olovo rozhodlo zavést je
též na Březových Horách. Doprava drátěných lan z Hanoverska byla však
hodně náročná, což naše vedení vyřešilo nákupem clausthalské
technologie. Nejdřív tu byla vybudována malá dílnička, později
manufaktura a následně významná továrna. Drátěná lana se pak
v Příbrami na Březových Horách vyráběla, v dnes památkově
chráněném objektu drátovny, od poloviny 19. století, nejprve pro vlastní
potřebu. Posléze pro všechny doly na území státu i na export do
zahraničí, a to až do roku 1964. Společně s kolegy z Hornického muzea
v Clausthal – Zellerfeld jsme proto v cáchovně dolu Vojtěch připravili
výstavu věnovanou využívání těchto drátěných lan v montánní
činnosti.
Co se týče dolu Anna, tam je prvořadým lákadlem fárání do podzemí. Na
Wasserlauf; do Vodní štoly; do Prokopské štoly, kde se jezdí vláčkem
k jámě hluboké 1 600 m ( třetí nejhlubší důl v Čechách ). Zde se
podařilo v části této štoly nainstalovat starou důlní výdřevu a
další vybavení tak, jak to v minulosti vypadalo na dobývce
stříbrorudného dolu.
V popředí zájmu trvale figuruje vedle prezentace unikátních parních
těžních strojů prohlídka drkolnovského podzemního vodního kola. Je
označováno odborníky za mezinárodní unikát (vodní kola používaná před
parními stroji, která se ojediněle dochovala v zahraničí, jsou totiž
daleko subtilnější). Toto je navíc jediné na našem území. Lze se
k němu dostat přívodní štolou nebo „adrenalinovou“ jízdou po
jednapadesátimetrové skluzavce instalované v tzv. úpadnici, neboli
šikmé štole.
Mezi novinky, tentokrát v Památníku Vojna – pobočce Hornického muzea
Příbram, je možné uvést realizaci funkčních historických havířských
řetízkových šaten ve stylu „posledního pracovního dne“.
Návštěvníci v nich začínají prohlídku v rámci okruhu o uranovém
hornictví a mohou si vyzkoušet, jak náročné bylo obléci se do
„fáracího“ a vyrazit na šichtu.
Ve Skanzenu Vysoký Chlumec, další z poboček muzea, dokumentujeme život
lidí ve středním Povltaví, v prostředí taktéž dotčeném montánní
činností, konkrétně těžbou kamene, zlata a antimonu. V roce 2010 se nám
zde podařilo dokončit další čtyři objekty v rámci projektu ROP NUTS II
Střední Čechy, v celkovém objemu cca 28 mil. Kč, přičemž 23 mil. Kč
zaplatila Evropská unie a 5 mil. Kč uhradil náš zřizovatel, Středočeský
kraj. Od nynějška je vstup do Skanzenu umístěn v jednom z těchto
„nových“ stavení, monumentální dřevěné stodole z Mašova, která je
dle dendrochronologického průzkumu navíc nejstarším objektem Skanzenu.
Spatřila světlo světa již záhy po třicetileté válce. Je v ní pokladna,
informační centrum, prodejna suvenýrů, sociální zázemí a vstupní
expozice. Další stavba, která bude v průběhu r. 2011 zpřístupněna
veřejnosti, je unikátní technická památka – plně funkční vodní mlýn
z Radešic, datovaný do roku 1724. Skanzen se takto rozrostl na
15 historických budov.
Inovaci zažijí i zbylé pobočky Hornického muzea Příbram, a sice
Špýchar v Prostřední Lhotě a Muzeum zlata v Novém Kníně. S pozdravem
„Zdař Bůh“ jste všichni srdečně zváni.