Do kompetence radního hlavního města Prahy pro kulturu, památkovou
péči, výstavnictví a cestovní ruch Jana Wolfa (zvolen za trojkoalici SZ,
KDU-ČSL, STAN) spadá:
- podpora vybraných kulturních projektů, systém jejich podpor
a vytváření nových kulturních projektů, spolupráce s kulturními
institucemi působícími v hl. m. Praze s cílem zabezpečit kulturní rozvoj
města, organizace kulturních styků s městy a obcemi v České republice
i v zahraničí a spolupráce s městskými částmi hl. m. Prahy v oblasti
kultury;
- správa a rozvoj Pražské památkové rezervace a památkově
chráněných objektů na území hl. m. Prahy a podpora subjektů
pečujících o památkově chráněné objekty;
- spolupráce hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy s církvemi
a náboženskými společnostmi, zajišťování potřeb církví a údržba
církevních památek;
- koordinace využití majetku hl. m. Prahy v areálu výstaviště
v Holešovicích a dlouhodobá koncepce rozvoje výstavního areálu
v Letňanech;
- podpora příjezdového cestovního ruchu a kongresové
turistiky;
- spolupráce se spolky národnostních menšin, organizacemi a institucemi
zabývajícími se aktivitami v oblasti národnostních menšin a integrace
cizinců a romská problematika.
25. výročí Prahy v UNESCO
30. 12. 2016
S radním hlavního města Prahy pro kulturu, památkovou péči,
výstavnictví a cestovní ruch Janem Wolfem se potkáváme 29. listopadu
2016.
Pane radní, do vaší kompetence spadá sféra, díky níž je Praha
jednou z nejoblíbenějších metropolí světa. Letos umocněná tím, že se
rok 2016 v rodném městě krále a císaře Karla IV. nesl v duchu oslav
700. výročí jeho narození.
Oslavy sedmistého výročí narození zřejmě nejslavnějšího Pražana
(po matce Přemyslovce a po otci Lucemburka) Karla IV. se povedly. Úkolem
hlavního města Prahy bylo zastřešení a koordinace akcí konaných
k tomuto výročí. Samozřejmě se objevila i různá úskalí. Nicméně to,
co jsme chtěli, se podařilo, a to prezentovat co nejvíce informací o tomto
velkém Pražanovi. Rád bych tak i prostřednictvím Všudybylu vyjádřil
poděkování partnerským institucím, které se na oslavách podílely.
Zejména Univerzitě Karlově; Národní galerii v Praze, kdy její generální
ředitel Jiří Fajt se svými spolupracovníky udělal ve Valdštejnské
jízdárně velkou tematickou výstavu věnovanou oslavenci a Lucemburkům;
Národnímu technickému muzeu v čele s generálním ředitelem Karlem
Ksandrem, kde expozice byly věnovány řemeslům doby Karla IV. a zrodu
Nového Města pražského, jehož územního plánu byl císař nositelem;
Arcibiskupství pražskému, které oslavám dalo duchovní rozměr;
a Pražskému hradu. Z realizovaných akcí bych uvedl třeba venkovní
výstavu o Karlu IV. na pražské Kampě začátkem dubna. Karlovský týden
od
11. do 16. května, jehož součástí byl koncert na Staroměstském
náměstí a 14. května slavnostní bohoslužba v katedrále svatého Víta,
Václava a Vojtěcha na Pražském hradě k 700. výročí narození Karla
IV. Určitě je třeba zmínit i velkolepou rekonstrukci korunovačního
průvodu Karla IV. z Vyšehradu na Pražský hrad začátkem září. Dnes,
29. listopadu 2016, se v Národním muzeu pod názvem „Když císař
umírá“ otevírá expozice věnovaná závěrečné fázi života Karla IV.
Poslední karlovskou akcí bude 12. prosince otevření první části expozic
muzea Karla IV. a Lucemburků v Domě U Zlatého prstenu. Odhaduje se, že
oslavy 700. výročí narození Karla IV. pomohly navýšit příjezdy
do Prahy přibližně o deset procent, tedy asi o sedm set tisíc turistů,
již spolu s ostatními návštěvníky Prahy svými útratami výrazně
přispěli k hospodářské prosperitě Prahy a České republiky.
V roce 2017 si Praha připomene 25. výročí zapsání
Historického centra Prahy na Seznam světového kulturního a přírodního
dědictví UNESCO.
V září 2016 jsme s kolegy navštívili centrálu UNESCO v Paříži,
abychom generální ředitelku United Nations Educational, Scientific and
Cultural Organization Irinu Bokovovou a jejího náměstka pro kulturu
Francesca Bandarina pozvali na oslavu tohoto výročí. Při této
příležitosti jsme zástupce této organizace požádali o pozitivní
přístup k zapsání dalšího pražského místa, které se nachází mimo
území Historického centra Prahy, na Seznam UNESCO. Jedná se konkrétně
o Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího
z Poděbrad. Mimochodem, dalším prestižním seznamem je European Heritage
Label neboli Evropské dědictví, označující iniciativu Evropské unie,
jejímž záměrem je upozornit na pamětihodnosti, které oslavují
a symbolizují evropskou integraci, ideály a historii. Na tento seznam
bychom rádi prosadili soubor světově unikátních funkcionalistických vil
z dvacátých let minulého století na Babě. K oslavám pětadvacátého
výročí zapsání Historického centra Prahy na Seznam světového
kulturního a přírodního dědictví UNESCO chystáme i sympozia, na něž
pozveme zástupce některých měst, především evropských, která jsou
na Seznamu UNESCO. Nedávno jsme navštívili jedno ze dvou slovenských,
jehož historická část je zde zapsána – Banskou Štiavnici. Věřím, že
jeho primátorka Nadežda Babiaková naše pozvání přijme a obdobně tak
i řada dalších starostů a primátorů měst a obcí, na jejichž
územích se nacházejí památky UNESCO. Zveme nejen politiky, ale
i odborníky, aby se s námi podělili o své poznatky z oblasti péče,
využití a ochrany památek UNESCO.
V roce 2018 tomu bude sto let, co byla v Obecním domě
v Praze vyhlášena Československá republika.
Od Obecního domu v Praze se proto bude odvíjet řada akcí. Včetně těch,
které budou věnovány dílu Alfonse Muchy, který se významně podílel
na jeho výzdobě. Obecní dům bude centrem oslav, avšak spolupracovat budeme
i s řadou dalších institucí. Zejména s těmi jako při oslavách
700. výročí narození Karla IV. Opět tedy i s Ministerstvem kultury ČR
a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a jeho agenturou CzechTourism, abychom
společně koncipovali atraktivní program pro domácí i zahraniční
návštěvníky Prahy, cílený na šíření povědomí o historii
a atraktivitách naší vlasti. Od toho se bude odvíjet i pražská
umělecká scéna. Velký prostor chceme věnovat koncertům klasické hudby
českých autorů a budeme chtít, aby je na repertoáru měla i zahraniční
hudební tělesa a sóloví umělci. Obdobně na české autory budou
zaměřeny i výstavy. Ať v městských galeriích, nebo (předpokládám)
v Národní galerii v Praze. Rád bych zmínil i Městskou knihovnu v Praze.
I ta bude zapojena do oslav stého výročí vzniku naší republiky.
Veřejnosti v této souvislosti chceme ukázat Rezidenci primátora hlavního
města Prahy, která v tehdy nové budově Ústřední knihovny města Prahy,
postavené v letech 1925–1928, byla zřízena Pražskou městskou
spořitelnou jako dar hlavnímu městu k 10. výročí vyhlášení
Československé republiky. Disponuje jedním z nejkrásnějších interiérů
ve stylu art deco. Projektantem budovy Městské knihovny v Praze a její
výzdoby byl František Roith (1876–1942), jenž byl mj. i architektem budovy
České národní banky v Praze na Příkopě.
Pane radní, pro rok 2017 hlavní město Praha navýšilo
rozpočet na granty v kultuře o padesát milionů korun.
Ano, ze tří set milionů korun na tři sta padesát. Chceme, aby zahraniční
návštěvníci do Prahy přijížděli nejen za památkami, ale i kvůli
její programové nabídce. A aby se kvůli ní opakovaně vraceli a pobývali
tu delší dobu. Hodně se chceme věnovat například modernímu cirkusu, ať
už v holešovické tržnici „Jatka78“, nebo „Letní Letné“.
Mimochodem přijdou i představitelé Společnosti pro postavení nového
koncertního sálu v Praze. Příští rok chceme podniknout kroky, aby
v Praze mohl vzniknout další koncertní sál s kapacitou víc než dva
tisíce míst a aby tak byla Praha schopna uspokojit poptávku nejen
tuzemských návštěvníků, ale i těch zahraničních, u nichž (co se
kultury týče) má čím dál větší renomé.
