16. konference Sdružení lázeňských míst České republiky
25. 11. 2013
Ve spolupráci s agenturou CzechTourism, městem Třeboň a
společností Lázně Aurora pořádalo 7. a 8. listopadu 2013 Sdružení
lázeňských míst České republiky svou šestnáctou konferenci s názvem
„Armagedon českého lázeňství“. Stejnojmenný příspěvek na ní
přednesl jeho předseda, starosta Třeboně Jiří Houdek. Další
přednášky, poté proslovili mimo jiné tito řečníci: prezident Svazu
léčebných lázní ČR a generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov a
Lázní Luhačovice Eduard Bláha; ředitelka Odboru zdravotního dohledu
Českého inspektorátu lázní a zřídel Lenka Hřebíková; Theodor Štofira
z EuropeSpa Med & Wellness; Světlana Bajerová ze Všeobecné zdravotní
pojišťovny ČR; Martin Vacek, řídící sekce lázní Odborového svazu
zdravotnictví a sociální péče, s názvem „Drtivý dopad – sociální
dialog v kontextu Armagedonu českého lázeňství“; doc. Petr Petr
z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích „Hodnocení účinku
balneace posouzením vlivu na spotřebu léků“; Jiřího Schlangera
z Výzkumného ústavu balneologického „Efektivita lázeňské péče a
promarněné šance lázeňství“; Tomáš Vylita z Aguas CF – geologické
a balneologické práce „Preventivní ochrana přírodních léčivých
zdrojů v západních Čechách a její perspektivy“; videomostem z Francie
se připojil prezident Evropského svazu lázní, viceprezident Svazu
léčebných lázní ČR a generální ředitel skupiny Royal Spa lázeňské
hotely Martin Plachý s tématem „České lázeňství v evropském
kontextu“; dále pohovořili ředitel Lázní Hodonín Milan Sýkora
s příspěvkem „Fiskální léčebné lázeňství“; ředitel Lázní
Aurora Jiří Kolban přispěl přednáškou „Lázeňství v kontextu
městských slatinných lázní Třeboň“; promluvil starosta města Lázně
Bělohrad Pavel Šubr; místostarosta Jánských Lázní Michal Honzík a
další.
První den konference, po uvítání jejích účastníků
předsedou Sdružení lázeňských míst ČR Jiřím Houdkem, delegáty oslovil
hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Těší mě, že vás mohu jménem Jihočeského kraje pozdravit a zároveň
přivítat v Třeboni, ve městě, ke kterému se tradice lázeňství váže
už od 80. let 19. století. Co mě naopak netěší, jsou okolnosti, které
v současné době lázeňství doprovázejí a kvůli kterým se scházíme.
Vždyť čtvrt roku poté, co byla v říjnu loňského roku zavedena nová
pravidla omezující léčebnou lázeňskou péči hrazenou ze zdravotního
pojištění, přišly české lázně až o polovinu pacientů. A tzv.
komerční klientela je nahradí jen stěží. Uvedené změny nejvíc postihly
lázeňská zařízení poskytující péči pacientům s neurologickými a
pohybovými diagnózami, což se týká právě i jihu Čech. Není se proto co
divit, že se v tolik vyhlášeném medicínském oboru českého
zdravotnictví, jímž léčebné lázeňství je, hovoří o Armagedonu,
který na něj uvrhlo Ministerstvo zdravotnictví ČR v čele s exministrem
Leošem Hegerem. To totiž s proklamovanou snahou ušetřit roztočilo
spirálu, jejíž obětí se nestali „jen“ pacienti, kteří lázeňskou
léčbu potřebují. Dopad má i na zaměstnance lázní, kterým hrozí
propouštění, v lepším případě snižování platů. A ovlivní také na
řadu odvětví, která jsou na léčebné lázeňství napojena, což povede
k dalšímu růstu nezaměstnanosti. Ano, ekonomická situace u nás není
zrovna růžová a zabránit plýtvání je potřeba. Ale škrty je třeba
dělat s rozumem, aby úsporná opatření neudělala ve finále ve státní
kase víc škod než užitku. A právě stát by proto měl zohlednit
zdravotní, sociální i ekonomické souvislosti a pokusit se tomuto
hrozícímu kolapsu českého léčebného lázeňství zabránit, i když mu
většina lázní nepatří.
Lázeňství v jižních Čechách
je spjato s přírodním léčivým zdrojem, který se v tomto regionu
nachází v hojném množství – slatinou. Velké zásoby peloidů vedly
v první polovině 18. století k otevření první lázeňské budovy
v kraji v Bechyni. K 80. letům 19. století se váže tradice lázeňství
v Třeboni. Od 20. let 20. století se lázeňství provozuje v zámku ve
Vráži nedaleko Písku. Lázeňská péče v jihočeském regionu je
zaměřena na léčbu pohybového ústrojí – revmatických chorob,
degenerativních onemocnění kloubů, vertebrogenního algického syndromu,
funkční poruchy kloubů a svalů, stavů po úrazech a operacích pohybového
aparátu, osteoporózy apod. Léčebné účinky jihočeských lázní umocňuje
vysoká kvalita přírodního prostředí. Neopakovatelná atmosféra malebných
jižních Čech pomáhá vedle harmonie těla navodit i harmonii ducha.
Lázeňskou léčebnou péči v Jihočeském kraji zajišťuje pět
poskytovatelů: Lázně Bechyně a Lázně Jupiter v Bechyni, Lázně Aurora a
Bertiny lázně v Třeboni a Lázně Hotel Vráž ve Vráži u Písku. Ve
výčtu jsem uvedl pouze poskytovatele lázeňské léčebné péče, nikoliv
zařízení omezující se na wellness a relaxační služby.
Lázeňskou léčebnou péči
doporučuje ošetřující lékař. Návrh na léčení v lázních podává
registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař. Možné je
využívat komplexní lázeňskou, příspěvkovou lázeňskou péči nebo
lázeňskou péči plně hrazenou z vlastních prostředků klienta. Komplexní
lázeňská péče navazuje na ústavní (lůžkovou) péči nebo
specializovanou ambulantní zdravotní péči. Jejím cílem je pacienta
doléčit, předejít vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo jejich rozsah
minimalizovat. Týká se rovněž nemocí z povolání a jiných druhů
poškození zdraví při výkonu profese.
Se změnami v úhradách se většina léčebných lázní České republiky
musí daleko víc zaměřovat na samopláteckou klientelu včetně zájemců
o wellness. Avšak přesouvat v souladu s globalizací orientaci českého
lázeňství směrem k wellness a potlačovat jeho léčebné aspekty
neodpovídá jeho tradicím, které se od prvopočátku opíraly o medicínské
postupy, unikátní lidské a přírodní léčivé zdroje a špičkové
vědecké poznatky té které doby.
Počet přijatých dospělých pacientů
v lázeňských zařízeních v Jihočeském kraji dle Ročenky Ústavu
zdravotnických informací a statistiky Lázeňská péče 2012 činil celkem
34 770 osob (počítáno včetně doprovodu), přičemž na komplexní
lázeňskou péči bylo přijato 11 055 pacientů, 2 402 na příspěvkovou
lázeňskou péči na náklady zdravotního pojištění a 21 290 samoplátců
(z toho 514 cizinců a 20 776 tuzemců). Lůžková kapacita lázeňských
zařízeních Jihočeského kraje přitom zahrnuje 1 588 lůžek. Došlo tak
k meziročnímu propadu lázeňské péče o víc než padesát procent. Tyto
informace potvrzuje i situace v již zmíněných lázních Vráž. Průzkum
těchto lázní z letošního léta mezi pacienty, obvodními lékaři a
specialisty odhalil, že nevědí, kdy a na jakou léčebnou lázeňskou péči
mají pacienti nárok. To vedlo lázně Vráž ke zřízení linky pomoci, aby
se zájemci o léčbu a lékaři orientovali v nově vzniklé
legislativě.
Zahraniční návštěvníci
tvoří 20 % hostů, a jsou především z německy mluvících zemí. Zde je
ale nutná spolupráce s cestovními kancelářemi, a to spíše regionálního
charakteru. Globální cestovní kanceláře zpravidla nejeví o jihočeská
lázeňská zařízení zájem, protože je pro ně snadnější prodávat
Karlovy Vary či Mariánské Lázně. Paradoxně tak nastává stav, kdy
namísto nabídky péče pro zahraniční klientelu a udržování tradice
domácích pobytů našich občanů čelíme trendu, kdy Češi odjíždějí za
procedurami do zahraničí, například do Bavorska, kde již nyní tvoří 2 %
z celkového počtu lázeňských hostů. Na tyto pobyty se od loňska
zaměřují cestovní kanceláře z celých jihozápadních Čech. Nutno ovšem
dodat, že se nejedná o léčebné, rehabilitační či rekondiční, ale
spíše relaxační pobyty.
Stodvacetiletá tradice
Nejen zkušenosti z Vráže ukazují na to, že je nutné si položit otázku,
zda se chceme vzdát téměř stodvacetileté tradice českého léčebného
lázeňství, založeného na medicínských balneologických postupech, které
jsou z evropského i světového hlediska unikátní, a kvalitativně
sestoupit o několik tříd níž k tzv. global spa. Existuje hrozba, že
opuštění nebo snížení vysokých léčebných standardů nepřinese
očekávaná pozitiva, ale naopak způsobí snížení atraktivity českých
lázní. Neprospěje tak pacientům ani nezvýší příliv zahraničních
hostů a ve svém důsledku povede ke snížení počtu pracovních míst
v daném místě a regionu. Je naprosto nemožné se vyrovnat s tak zásadní
změnou legislativy v časovém horizontu několika měsíců. Současný stav
je pro české lázeňství neudržitelný a mnohé lázně bojují o holé
přežití. Asi ve všech lázeňských zařízeních platí také to, že jen
naprostá loajalita zaměstnanců a víra odborných lékařů, že dělají
správnou věc, drží české lázeňství nad vodou. Tyto skutečnosti
potvrzuje memorandum, které před několika týdny podepsali prezidenti
Sdružení lázeňských měst a Svazu léčebných lázní České republiky.
Tento dokument, který podpořil i prezident Evropského svazu lázní,
upozorňuje na kritickou a neudržitelnou situaci v lázeňství a na silně
negativní dopady pro všechna lázeňská místa a regiony. Poukazuje také na
ohrožení dostupnosti lázeňské léčebně-rehabilitační péče pro
potřebné pacienty, na dopady na zaměstnanost a ekonomické bytí
jednotlivých provozovatelů. Požaduje, s okamžitou platností, umožnit
základní léčebné pobyty i těm pacientům, kteří takový pobyt již
absolvovali před 1. říjnem 2012, navrátit původní délku pobytu, obnovit
možnost edukačních pobytů a opakování lázeňských pobytů posuzovat
zásadně z odborného hlediska, nikoliv pouze ekonomického. Naplnění
každého z těchto požadavků by přitom navíc znamenalo úspory na
lázeňské péči.
Pohled Asociace krajů ČR
Situace, která v českém lázeňství v rámci celé republiky nastala po
zavedení tzv. úhradové vyhlášky, je pro provozovatele lázeňské péče
závažným problémem, kterého si je vědoma i Asociace krajů České
republiky. Na nejbližším jednání se proto Zdravotní komise Rady Asociace
krajů ČR bude touto problematikou intenzivně zabývat, i když krajům
žádné lázně nepatří. Důležité proto rovněž je, aby se do řešení
této problematiky aktivně zapojil také stát, zdravotní pojišťovny a Svaz
měst a obcí České republiky.
Lázeňství z pohledu cestovního ruchu
Lázeňství spolu s wellness jsou součástí produktové řady turistické
nabídky jižních Čech. Prezentujeme je v rámci výstav, veletrhů,
v tištěných propagačních materiálech a na turistickém portálu www.jiznicechy.cz. Cestovním kancelářím
a agenturám zprostředkováváme kontakt s lázeňskými místy
v Jihočeském kraji. Jako příklad uvedu naši prezentaci v Jekatěrinburgu.
Tamní největší cestovní kancelář Biblio Globus Travel projevila zájem
o lázeňství, takže jsme pro ni připravili motivační cestu. Starosta
Třeboně pan Houdek pro ni sestavil program, v jehož rámci zástupci
kanceláře navštívili Lázně Aurora a Lázně Berta, a již probíhá
vyjednávání o jejich zařazení do nabídkových katalogů Biblio Globus
Travel pro ruský trh. Obdobně tomu bude v případě chystané incentivy pro
čtyřicet ruských profesionálů cestovního ruchu vybraných s pomocí
agentury CzechTourism a její pobočky v Jekatěrinburgu. Svou nabídku jsme
prezentovali přímo ve Sverdlovsku, a zaznamenali mimořádný zájem. Takže
další zástupci ruské strany přijedou v prosinci. V programu budou mít
mimo jiné právě návštěvu jihočeských lázeňských míst.
Podtrženo, sečteno
Všichni odpovědní, ať na místní nebo regionální úrovni, nyní spojují
síly a snaží se zachránit nejen konkrétní lázně, ale samu podstatu
českého lázeňství. Chci proto všem, řadovými zaměstnanci a občany
počínaje, přes lékaře, zástupce měst i krajů, partnery v odborových
organizacích až po reprezentanty Sdružení lázeňských míst ČR poděkovat
a popřát, aby na rozhodném místě, v Praze, na Ministerstvu zdravotnictví
ČR nebo na Úřadu vlády nebo v Parlamentu zvítězil zdravý rozum a vůle
zachránit léčebné lázeňství. Abychom přestali všechno počítat na
zlaťáky ušetřené v jedné kapse, když se nám jich mnohem větší počet
ztrácí z té druhé. Řečeno s nadsázkou, mohli bychom začít rušit
nemocnice či domovy důchodců, protože tam přeci lidé jen leží a
neprodukují žádný zisk. Právě proto teď na konferenci věnujeme svůj
čas, energii a úsilí tomu, jak pomáhat a léčit ty, kteří by v první
řadě sami měli pomáhat a léčit.
