Společnost Franze Kafky, nevládní nezisková organizace, byla založena v roce 1990. Jejím hlavním cílem je přispět k oživení tradic, z nichž vzešel fenomén tzv. pražské německé literatury, a obnovit obecné povědomí o významu kulturní plurality středoevropského regionu. Společnost Franze Kafky má kolem tisíce členů z třiadvaceti zemí světa. Jsou mezi nimi např.: nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass, izraelští spisovatelé Amos Oz a Avigdor Dagan (Viktor Fischl), polský básník Tadeusz Rózewicz, spisovatelé Arnošt Goldflam, Ivan Klíma, Pavel Kosatík, vrchní zemský rabín a pražských rabín Karol E. Sidon, dramatik a spisovatel Milan Uhde, americký architekt Steven Holl, hudební skladatel Ilja Hurník, herci Eva Salzmannová a Jiří Ornest, sochař Olbram Zoubek, literární badatelé Peter Demetz, Klaus Wagenbach, Hans Dieter Zimmermann a řada dalších osobností. Své aktivity společnost uskutečňuje prostřednictvím Centra Franze Kafky. Patří k nim pořádání literárních večerů, besed, odborných přednášek a seminářů. Ve vlastním Nakladatelství Franze Kafky vydala přes stovku titulů. K edičním počinům patří dvacetisvazkové Spisy Karla Poláčka, edice Dílo Franze Kafky usilující o první úplné vydání Kafkova díla v českých překladech či esejistická edice Člověk v zrcadle. Společnost vlastní unikátní repliku soukromé Kafkovy knihovny s téměř tisícem dobových svazků. Provozuje odbornou knihovnu s cennou sekundární sbírkou pražské německé literatury. Vyhlašuje Cenu Franze Kafky, jedinou mezinárodní literární cenu udělovanou v České republice. Jejími dosavadními laureáty jsou spisovatelé Philip Roth (USA), Ivan Klíma (ČR), Péter Nádas (Maďarsko), Elfriede Jelinek (Rakousko), Harold Pinter (Velká Británie), Haruki Murakami (Japonsko), Yves Bonnefoy (Francie), Arnošt Lustig (ČR), Peter Handke (Rakousko) a Václav Havel (ČR). Každým rokem vypisuje Cenu Maxe Broda, studentskou literární soutěž o nejlepší esej, které se pravidelně zúčastňují studenti z celé republiky. Mezi významné uskutečněné projekty patří Pomník Franze Kafky na Starém Městě pražském.

130. výročí Franze Kafky

S ředitelkou Centra Franze Kafky Dr. Markétou Mališovou se potkáváme 3. ledna 2013 v jeho pražském sídle, v Široké ulici.
Paní ředitelko, když jsem mířil do vaší kanceláře, musel jsem projít knihkupectvím. Z jeho regálů na mne dýchl duch staré Prahy. K významným osobnostem, které se o něj zasloužily, bezesporu patří Franz Kafka. Letos si připomínáme 130. výročí jeho narození.
Společnost Franze Kafky iniciovala, aby se toto výročí důstojným způsobem připomnělo. Výročí budí velký ohlas i v zahraničí. Dostali jsme řadu dotazů, co připravujeme, jak budou probíhat oslavy. Společnost Franze Kafky byla založena s cílem obnovit povědomí o tomto spisovateli a připomenout éru, ve které žil, tedy přelom 19. a 20. století. A spolu s ní i literární podhoubí, ze kterého vzešli autoři jako Rainer Maria Rilke, Franz Werfel, Karl Kraus, Max Brod, Gustav Meyrink a další. To jsou spisovatelé povětšinou židovského původu, kteří žili v Praze a hovořili a psali zvláštní pražskou němčinou – Prager Deutsch.

Franz Kafka je turistickým magnetem. Proč je daleko populárnější na Západě včetně USA než v rodné zemi?
Mimo jiné proto, že se nezavděčil žádnému se zde panujících režimů. Ať to byly protiněmecké nálady, nástup fašismu nebo komunismu. Jeho dílo tyto režimy vždy provokovalo svými myšlenkami, takže každá ta doba Kafku odvrhla. Hitler paradoxně napomohl tomu, že se dílo Franze Kafky stalo známé v Americe. Spousta židovských rodin poté, co emigrovala, začala v Americe jeho dílo šířit. Významná je povídka „V kárném táboře“, která předjímala to, co nacisté prováděli. V Československu byl ustavičně zakazován a vycházel jen sporadicky. Střídala se tak období, kdy se nevydával, s částečným uvolněním, kdy už se směl vydat. Například po druhé světové válce bylo připraveno české vydání jeho spisů, ale protože se nakladatel s překladatelem dlouho nemohli dohodnout, než se uskutečnilo, přišel únor osmačtyřicátého roku a komunisti vydání Kafkových spisů zakázali. Franz Kafka v té době zosobňoval to „nejreakčnější a zavrženíhodné z buržoasní kultury“. americký komunistický autor Howard Fast o něm mluvil jako o ohyzdném černém ptáku sedícím na vrcholu „kulturního hnojiště reakce“. Trochu uvolněnější doba nastala kolem šedesátých let, kdy začaly vycházet překlady Kafkových děl. Do roku 1968 aspoň základy: Proces, Zámek, Amerika, některé povídky, deníky a dopisy, ale opět nedošlo k překladu celého díla. Pak nastoupila normalizace a Kafka byl zase vykázán. Ve školách se o něm neučilo. To byl také důvod, proč Společnost Franze Kafky vznikla. Jedním z cílů, který jsme si dali, bylo, že celé jeho dílo přeložíme do češtiny, aby ho Češi a Slováci mohli konečně číst, a nezůstal pro ně pojmem spisovatele, který je nečitelný a nedostupný, jehož znají pouze z ohlasů. Třináctidílné spisy jsme dokončili v roce 2007, a tak se Kafka 83 let po své smrti v rodné zemi konečně dočkal. Dalším cílem bylo připomenout Franze Kafku ve městě, kde se narodil a které proslavil svou literaturou. Proto jsme mu postavili pomník, dnes hojně navštěvované místo v Praze. Zároveň s tím udělujeme v Česku jedinou mezinárodní literární cenu, Cenu Franze Kafky, mezi jejímiž laureáty se už dvakrát objevili pozdější laureáti Nobelovy ceny – Elfriede Jelinek a Harold Pinter. To se stalo dva roky po sobě, takže od té doby ve Švédsku v Akademii sledují, koho navrhneme, aby se netrefili potřetí, snad že by vyšlo najevo, že naše jury je lepší, než ta jejich.

Česká pošta bude ke 130. výročí vydávat známku Franze Kafky.
Vím. Společnost Franze Kafky vydání této známky iniciovala. Velké pochopení jsme našli u Česko-izraelské smíšené obchodní komory a dohodli se, že se tento projekt společně zrealizujeme. Určitě bude báječné, když turisté pošlou z Prahy pohlednici se známkou Franze Kafky. Je to velice účinný nástroj propagace. Funguje to všude ve světě, tak proč ne tady.

• www.franzkafka-soc.cz