110 nových pracovních míst v Hodoníně a Lednici

10. října 2006 Lázně Hodonín slavnostně představily provoz svých nových ubytovacích kapacit a balneoprovozu. 11. října pak byly neméně slavnostně otevřeny úplně nové lázně České republiky, Lázně Lednice. Jak ilustruje toto deváté vydání Všudybylu, s prvním náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Milanem Venclíkem se potkáváme v krátké době podruhé. 18. září to bylo na brněnském letišti, kde jsem jej zastihl ve společnosti prezidenta republiky profesora Václava Klause, a nyní na slavnostním otevření zbrusu nových Lázní Valtice. Pane náměstku, jak zaznělo z úst mnoha vašich předřečníků, velkou zásluhu na tom, že České republice přibyly nové lázně, má rozvojová strategie Jihomoravského kraje.
Ano, jako jednu ze svých priorit s významným vlivem na sociální sféru a zejména zaměstnanost jsme definovali odvětví cestovního ruchu a lázeňství. Jsme přesvědčení, že Jihomoravský kraj má pro rozvoj léčebného lázeňství vynikající předpoklady. Kromě základní podmínky – přírodních léčivých zdrojů – je zde nádherná krajina s řadou prvořadých pamětihodností. Jihomoravský kraj proto velmi aktivně podporuje projekty, jako jsou tyto – výstavba nových ubytovacích kapacit a balneoprovozu v Lázních Hodonín a vybudování Lázní Lednice. Nespornou synergickou výhodou Lázní Lednice je sousedství s Valticko-Lednickým areálem zapsaným na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jsem přesvědčen, že obě realizace přispějí k ekonomickému oživení obou míst, a to nejen díky rozvoji lázeňství a cestovního ruchu, ale zejména díky dalším hospodářským aktivitám na ně navazujícím.

Předsedy dobrovolného svazku obcí Hodonína a Lednice, nazvaného Jihomoravské lázně, a ředitele Lázní Hodonín Ing. Milana Sýkory jsem se zeptal, co bylo hlavním aspektem, díky němuž se podařilo oba projekty realizovat.
Hlavní aspekty byly tři. Tím základním byl velice kvalitní podnikatelský záměr. V Lázních Hodonín a nově i v Lázních Lednice zhodnocujeme jedinečný přírodní léčivý zdroj – vodu z třetihorního moře – juvenilní jodobromovou solanku starou několik milionů let. Její složení se téměř nemění. Zhruba 45g pevných látek na jeden litr vody. To je vysoká mineralizace s nesmírně pozitivními účinky na neurologické potíže a pohybový aparát. A přestože tuto indikaci u nás v Hodoníně ani v Lednici neléčíme, je velmi vhodná i při gynekologických potížích. Naše lázně disponují velice zkušeným a kvalifikovaným lázeňským personálem. K vysoké oblíbenosti zdejších lázní přispívá i to, že působíme v samém srdci moravského Slovácka. Mentalita lidí tu je úžasně družná. Pacienti se tak u nás cítí velice dobře. Poptávka po léčebných lázeňských pobytech byla a je vysoká. Ať už z řad pacientů, jejichž léčení je hrazeno ze zdravotního pojištění, nebo lázeňských hostů – samoplátců. Donedávna jediné jihomoravské lázně, tady v Hodoníně, byly poměrně malé, s kapacitou dvě stě lůžek. Bylo tak komplikované zkombinovat samopláteckou klientelu s klientelou zdravotních pojišťoven. Takže především proto vznikl záměr vybudovat v Hodoníně novou léčebnu pro dalších sto lázeňských hostů. Druhým krokem, a to už ve vztahu k čerpání peněz z evropských strukturálních rozvojových fondů, bylo to, že jsme z Hodonína a Lednice vytvořili dobrovolný svazek obcí Jihomoravské lázně a prostřednictvím náročného výběrového řízení vybrali agenturu, která takovéto projekty zpracovává. Správnost volby agentury potvrdila skutečnost, že během tří měsíců usilovné práce byl projekt zpracován, že se zařadil mezi úspěšné a byl vybrán pro realizaci.

Ředitele Centra pro regionální rozvoj České republiky RNDr. Ivo Ryšlavého jsem se zeptal, čím si to projekt zasloužil.
Jak pan ředitel Sýkora řekl, bylo to tím, že byl dobře zpracován a že se jedná o velice kvalitní podnikatelský záměr. Všechny projekty, které mají být podpořeny Evropskou unií, prochází soutěží, v níž se podrobně hodnotí jejich pojetí, připravenost, udržitelnost a přínos. Na základě tohoto hodnocení vyjde pořadí přihlášených projektů, jež má smysl podpořit. V soutěži zaměřené na velké projekty cestovního ruchu nadregionálního významu, kam patří tento projekt lázní, bylo kolem padesáti projektů z celé republiky. Vybráno jich bylo zhruba deset. Realizace projektu Jihomoravských lázní je tak výsledkem prosazení nesporné kvality záměru, připravenosti, konfrontované s kvalitou ostatních přihlášených projektů.

Město Lednice je součástí Valticko-Lednického areálu zapsaného na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Lázně Hodonín pak za sebou mají úspěšnou léčebnou historii. Pane Sýkoro, do jaké míry k úspěchu v soutěži o přidělení peněz z evropských strukturálních fondů přispělo to, že se Lednice a Hodonín sdružily do dobrovolného svazku obcí?
Dovolím si teď nehovořit jenom jako ředitel Lázní Hodonín, ale jako předseda dobrovolného svazku obcí Jihomoravské lázně. Od samého počátku jsme věděli, že kdyby šly lednický projekt a hodonínský projekt do soutěže samostatně, že by oba subjekty měly mnohem těžší výchozí pozici je prosadit. Proto jsme se rozhodli spojit a vytvořit nadregionální projekt. Jaký cíl jsme sledovali v Hodoníně, jsem naznačil na začátku. A jaký v Lednici? Rozvíjet cestovní ruch v Lednici by se mohlo jevit nošením dříví do lesa. Lednice je hojně navštěvovaným místem. Ale pouze v hlavní turistické sezoně. To znamená, že vybudovat zde lázně mělo za jeden z cílů prodloužit turistickou sezonu ve Valticko-Lednickém areálu. Dalším neméně významným aspektem bylo, aby se při tom nejednalo pouze o krátkodobé pobyty. Léčebné a rehabilitační lázně jsou s to přivést do Lednice hosty, kteří zde budou trávit střednědobé a dlouhodobější pobyty, a spolu s nimi budou na návštěvy přijíždět i jejich rodinní příslušníci a přátelé. Rád bych podotkl, že společnou realizací projektu představitelé dobrovolného svazku obcí Jihomoravské lázně také sledovali zvýšení zaměstnanosti v nesnadném regionu. Díky němu bude vytvořeno sto jedenáct nových pracovních míst. V neposlední řadě je nutno zmínit, že dochází k využití vysoce kvalitního přírodního léčebného zdroje také v Lednici, kde doposud využíván nebyl. Pro samotné Lázně Lednice by bezesporu bylo obtížné prokousávat se problematikou cestovního ruchu a léčebného lázeňství, s níž zatím nemají zkušenosti. Díky dobrovolnému svazku tak je know-how, které Lázně Hodonín získaly během sedmadvaceti let svého trvání, k dispozici rozvoji jihomoravskému lázeňství nejen v Hodoníně, ale i v Lednici.

Pane Ryšlavý, opravdu je sdružení se do dobrovolného svazku obcí pro realizaci takovýchto projektů a získání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie výhodou?
Řekl bych, že ano. Již jsem zmínil, že se jedná o formu soutěže. V jejím rámci jsou vyhlášeny určité podmínky, na základě jejichž splnění může být podpora Evropské unie poskytnuta. Je na příjemci, aby se co nejlépe dokázal do těchto kritérií vejít. Aby evropské dotace dokázal co nejlépe zúročit. Podmínky jsou nastaveny tak, aby nevítězily záměry: „Dejte nám peníze, až je utratíme, řekneme si o další.“ Jsou takové, aby danou oblast podpory zasáhly co nejkomplexněji a vytvořily předpoklad pro následný rozvoj. Vznik sdružení jako je dobrovolný svazek obcí Jihomoravské lázně přišel s projektem, jehož efekty se synergicky doplňují, a je reálnou zárukou, že vložené prostředky Evropské unie budou mít očekávaný přínos pro rozvoj území. Že přinesou nové pracovní příležitosti a nastartují dlouhodobý rozvoj na dvou místech, v Lednici a v Hodoníně.

www.kr-jihomoravsky.cz
www.laznehodonin.cz
www.crr.cz