100. výročí Lázní Luhačovických
30. 10. 2002
Jurkovičův dům je národní kulturní památkou. Nachází se v malebném
prostředí parku blízko lázeňské kolonády. Původní objekt Janova domu
z roku 1822 byl v roce 1902 přestavěn na lázeňský dům s ubytováním
a balneoprovozem podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. V roce 2002 byl
Jurkovičův dům zcela rekonstruován a modernizován. Nyní je exkluzivním
čtyřhvězdičkovým lázeňským hotelem. Nabízí 50 stylově vybavených
jedno- a dvoulůžkových pokojů a 1 apartmá, lobby bar, terasu a stylovou
restauraci. Poskytuje komplexní lázeňské a léčebné služby. K dispozici
je tu vyhřívaný bazén s masážním programem, whirpool, sauna, klasické a
podvodní masáže, inhalace, elektroléčba, aromaterapie. Zvláštností jsou
uhličité koupele v původních „zlatých vanách“.
Akciová společnost Lázně Luhačovice letos slaví sté výročí.
Při této příležitosti jako nejnádhernější dar dala klientům i české
architektuře Jurkovičův dům, znovunavrácený do autentické krásy a
podoby.
Kancelář předsedy představenstva a generálního ředitele
akciové společnosti Lázně Luhačovice Ing. Josefa Krůžely, CSc. zdobí
nedávno získaný diplom „Czech Top 100“ za první místo v kategorii
veřejných služeb. Pane předsedo, proč se Lázně Luhačovice, a.s. rozhodly
investovat do čehosi, co přesahuje dimenze firmy i regionu a co svou
precizností jakoby souzní s absolutnem?
Když jsme koncipovali modernizační program, stáli jsme před možnostmi
vložit investice do některého z objektů dole ve městě a dostat je
relativně rychle zpátky, nebo rekonstruovat jedinečný objekt Jurkovičova
domu a posílit image Lázní Luhačovice. Správní rada dala přednost
dlouhodobé perspektivě. Jurkovičův dům jsme pojali jako vklad naší
společnosti stému výročí založení první akciové společnosti Lázně
Luhačovických, od něhož se datuje od roku 1902 období budování
moderního lázeňství v Luhačovicích, ale i jako výraz našeho vztahu ke
kulturnímu dědictví naší země.
Čím byl rok 1902 pro Luhačovice tak významný?
Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století docházelo ke
krystalizaci národního obrození. V té době v Brně vznikla tzv.
„Česká společnost“, jejímiž iniciátory byli bratří Mrštíkové,
Josef Merhaut a členy MUDr. František Veselý, Dušan Jurkovič a další.
„Česká společnost“ se snažila vytvořit někde české centrum,
v němž by se scházeli literáti, hudební skladatelé, malíři apod. Došli
k závěru, že nejvýhodnější by to bylo v lázeňském prostředí.
První pokus v Teplicích nad Bečvou se neujal. Následné rozhodnutí padlo
na Luhačovice, a to proto, že zde v roce 1900 byl Dr. Veselý jmenován
ředitelem lázní. Byl nadán podnikatelským duchem. Měl představu vybudovat
tady, na moravské půdě, moderní lázně českého charakteru a zároveň
s nimi vytvořit tzv. salon západních Slovanů jak v architektuře, tak ve
způsobu života. Podle „České společnosti“ slovanská architektura
vycházela z roubených staveb, přičemž jejím pratvarem byl srub.
K uskutečnění myšlenky si na doporučení bratří Mrštíků Dr.Veselý
přizval slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Ten v té době měl již
za sebou úspěšnou výstavbu Pusteven na Radhošti v Beskydech.
Jurkovičův dům byl první stavbou, kterou zde předchůdkyně naší
společnosti uskutečnila. Z původně dvou solitérních objektů Jurkovič
vytvořil jeden, který zvýšil o hrázděné patro. Barevností a pojetím
(zřejmě) chtěl vyjádřit zasazení domu do okolní přírody. To, že je
živá, barevná, že promlouvá a že se mění. Pohled na fasádu může
vyvolávat asociaci, že se díváte na les, na stromy. Trámy hrázdění
v horní části budovy jsou jakoby větve, v nichž sedí ptáci. V dolních
partiích kvetou květiny. Obdobnými znaky jsou charakteristické i interiéry
objektu a jejich barevnost, i když se doposud nepodařilo rozluštit klíč,
na jehož základě má každý z pokojů jinou barevnost stropu, detailů,
dveří a jejich obložek. Že v určité části nacházíme jednu
převládající barvu, v druhé jinou.
Z čeho jste vycházeli ve své modernizační strategii?
Především jsme ctili architekturu tvůrce v exteriéru. Interiéry byly,
bohužel, za desetiletí užívání zdevastovány a změněny. Měli jsme proto
zájem, aby se architektonický styl exteriéru budovy promítl i do jejích
interiérů. Dalším cílem bylo citlivě do objektu včlenit nové funkce tak,
aby to nerušilo původní záměr poplatný době, kdy dům vznikal. Třetím,
a řekl bych stěžejním aspektem bylo, dotáhnout záměr do nejmenších
detailů.Vycházeli jsme z toho, že když už se do rekonstrukce vkládají
nemalé peníze, a u historických objektů to bývá nad rámec jakékoliv
návratnosti (u Jurkovičova domu cca 2 miliony korun na lůžko), že chceme,
aby zde byly vidět. V základech, v nosných či střešních konstrukcích,
v technologii obvykle viděny nebývají. Zato dotažení interiérů, pokud se
objektu podaří vrátit původního ducha, může vytvořit atmosféru i dojem
účelně vynaložených prostředků.
Ač nemohu být pamětníkem, domnívám se, že se vám to zdařilo,
ačkoliv balneo a technické vybavení jsou hypermoderní. Nicméně podařilo
se vám uchovat i několik původních zlatých van.
Záměrem bylo uchovat co nejvíce z původního objektu. Pokud jde
o technologie, je to zřejmě problém rekonstrukce všech historických
objektů, kdy na jedné straně máte zájem zachovat co nejvíce autentického,
ale na druhé musíte respektovat platné předpisy pro jejich užívání.
Např. instalovat vzduchotechniku. Za Jurkoviče žádnou vzduchotechniku
řešit nemuseli, prostě otevřeli okno. Nebo protipožární normy. Dnes
musíte mít úniková schodiště. Každý pokoj musí být samostatnou
protipožární jednotkou s protipožárními dveřmi. A stojíte před
problémem, jak to řešit, když máte sto roků staré dveře, které nikdo
nikdy neprojektoval jako protipožární, a chcete je zachovat. Nebo hygienické
předpisy. Co můžete z hlediska balneoprovozu, kuchyně či restaurace.
Spousty omezení, které se musí respektovat.
Jurkovičův dům je v místě vývěru léčivých minerálních
pramenů.
To byla další vysoce limitující věc, která nesmírně komplikovala
stavební činnost. Zdrojové pásmo z hlediska čistoty, mikrobiologické
nezávadnosti, chemického složení apod. muselo zůstat netknuté. Od
Jurkovičova domu je totiž deset metrů nalevo jeden pramen Vincentky. Deset
metrů napravo druhý, který se lahvuje. Nevím, zda si kdo umí představit,
jak mohou být za této situace prováděny zemní práce. Nemohl zde stát
jediný mechanismus, aby nebyl důkladně zaizolován, aby z něho ani kapka
oleje neukápla na půdu. Bylo naprosto nemyslitelné jít do země. Dům nebylo
možné zvětšit, pouze jej upravit do vnější podoby, jakou měl. Všechny
moderní prvky, technologie apod. se musely citlivě naskládat dovnitř
(povětšinou na půdu pod krov), aby nerušily.
Vrátit lesk špičkovému architektonickému objektu je jedna věc.
Druhá, obchodně to zhodnotit…
Velmi mne těší, že si Lázně Luhačovice uchovávají vysoký standard jako
profilové zařízení pro léčení dýchacích cest v České republice.
Máme však zájem své kapacity a služby prodávat nejenom pacientům, pro
něž je pobyt nezbytnou součástí léčby. Proto je aktivně nabízíme
i těm, kteří jsou zdraví. Ti k nám pak přijíždějí na relaxační a
rehabilitační pobyty. Vezmu-li údaje za loňský rok, měli jsme zde dvacet
šest a půl tisíce hostů. (Desetiprocentní meziroční nárůst
návštěvnosti.) Pro hlavní sezonu, od dubna do konce října, jsme tak nuceni
nakupovat externí ubytovací kapacity, protože naše vlastní poptávce
nestačí. Čtrnáct tisíc hostů si pobyt platilo samo. Zbývající část
přijela na základě návrhu zdravotních pojišťoven. Před deseti lety zde
nebyli žádní zahraniční hosté. Dnes jich přijíždí dvacet procent
z celkového objemu. Z Rakouska, Německa, USA, z Kanady, Izraele, a každý
si s sebou přináší zvyklosti místa, odkud pochází. Napomáhají nám tak
být srovnatelní s ostatními vyspělými zeměmi vstříc očekávané
multinacionální klientele.
Rané dětství jsem prožil v baťováckém dvojdomku v Sezimově
Ústí. Možná i díky obdobnému urbanistickému charakteru ve mně Zlín
vyvolává příjemné asociace. Věřím, že i v řadě návštěvníků,
nejen město, ale celý Zlínský kraj.
Zlínský kraj disponuje obrovským potenciálem. Je zde čistá ekologicky
nedotčená příroda. Např. chráněná oblast Bílé Karpaty. Mnoho
pamětihodností včetně unikátního Baťova kanálu. Řada kulturních
památek a zvláštností lidové kultury, neboť se tu potkávají Valašsko se
Slováckem. Je zde možné objevovat cosi, o co usiloval Leoš Janáček svým
hledáním pravdy života a jejím vyjadřováním hudbou, když v Lázních
Luhačovice čtyřiadvacetkrát pobýval.
Lázně Luhačovice, a.s.
Lázeňské náměstí 436
763 26 Luhačovice
tel. 577 682 111
fax: 577 132 526
e-mail:
info@lazneluhacovice.cz
