10. Výroční konference Asociace hotelů a restaurací České republiky

Výroční konference Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR), zaměřená na prosazení rovných podmínek hospodářské soutěže na českém trhu veřejného stravování a ubytování, a její doprovodné programy se uskutečnily 19. a 20. listopadu 2015 v Clarion Congress Hotelu Ostrava a v areálu Dolní oblasti Vítkovice. Pozvání na ni přijala i řada zahraničních mluvčích, kteří se zaměřili na prognózy cestovního ruchu v souvislosti s kupní silou a poptávkou hostů hotelů, penzionů a restaurací. Konferenci zahájil i ukončil prezident AHR ČR Ing. Václav Stárek.
Pane prezidente, máte za sebou další úspěšnou výroční konferenci.
Ano, je to akce, na níž se majitelé a top management hotelů, penzionů a restaurací rádi setkávají. Využívají při tom služeb, které zpravidla sami poskytují. Není tajemstvím, že hoteliéři jsou hodně kritičtí. Ostatně všeobecně nejnáročnější hosté jsou právě profesionálové cestovního ruchu. Pro nás je to tedy každoročně o to větší výzva. Určitě je to dobrá příležitost, aby si uvědomili, že se jejich pohledy mohou lišit a naopak mnohé problémy mají společné. Není to o tom, kdo je velký nebo malý, ale že mohou fungovat každý v trochu jiném segmentu.

Ostrava, kde se konference uskutečnila, je čím dál atraktivnější.
Je městem se silně industriálním geniem loci a otevřenými lidmi. Za ta léta, co ji navštěvuji, udělala obrovský krok kupředu. První seznamovací večerní party konference jsme udělali v Dolní oblasti Vítkovice – a byli jsme v úžasu. Nápad pana Světlíka vytvořit z opuštěných železáren multifunkční areál je fantastický. Kdo v Dolní oblasti Vítkovice udělá akci, nebude litovat!

Příspěvky mluvčích konference měly vysokou úroveň.
Snad každý, kdo opakovaně připravuje odbornou konferenci, ví, že stanovovat témata, nechce-li projednávat stále ta samá, není snadné. Letos jsme si řekli, že není až tak podstatné, kdo z přednášejících je z jakého oboru, ale to, čím může posluchače obohatit. Takže mluvčími byli nejen profesionálové služeb cestovního ruchu, ale i experti z jiných oblastí. Zaměřili jsme se i na to, jaká je budoucnost oborů podnikání, v nichž působíme, a na co se máme připravit. Marketing, management, leadership. Hovořili jsme také, jací budou naši nástupci. Generace Y, která v poměrně krátké době povede tuto zemi. Dnes už se z jejích řad rekrutují naši zaměstnanci a jsou to i naši hosté. Zajímavé byly teze, proč jim my starší občas nerozumíme, a nastiňovaly se cesty, jak jim porozumět. Jako zákazníkům, budoucím kolegům a možná i našim nadřízeným. V té souvislosti Peter Benkovič popisoval, co jsou „smrtelné hříchy“ úspěšných lídrů. Že pokud ustrnou a svůj úspěch budují na stále tomtéž postupu řízení a rozhodování, přestanou být in. Slovy Jana Nerudy: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál…“

V sedmém vydání Všudybylu 2015 bylo interview „Snažím se myslet současně česky i čínsky“. Na obdobné téma byl příspěvek vysokoškolské absolventky Kristýny Kortové, jejíž diplomová práce se zabývala specifikami čínských hostů.
Ano, upozorňovala na riziko střetu odlišných kultur, na to, co čínští hosté preferují a jak jim vycházet vstříc. Hovořili jsme v té souvislosti i o gastronomii. U tohoto tématu šéfkuchař hotelu Hilton Prague Franco Luise poukázal na to, nakolik je klíčové dokázat sestavit kvalitní tým a správně jej vést. Že to je jedním z pilířů úspěšně provozované restaurace. A dalším pilířem že je schopnost využívat maxima možností kuchyňských technologií. Že nemá smysl pořídit si drahý konvektomat a mít ho pouze jako troubu na pečení. To, že současné restaurace jsou schopny rychle i v návalových vlnách obsloužit stovky hostů, totiž umožňují i tyto moderní varné technologie. Za další z pilířů pak označil důkladnou znalost ingrediencí a možností jejich kombinování. Pavel Suchánek ze společnosti Rest zase hovořil, jak propagovat gastronomické podniky. Nakolik má při tom smysl využívat velký rezervační portál. Konstatoval, že minimálně v tom, že to restauraci umožní upozornit na sebe tak veliké portfolio potenciálních hostů, jaké by vlastními silami nedokázala oslovit.

Tradicí vašich konferencí jsou workshopy.
První byl k evidenci tržeb. AHR ČR jednoznačně říká: Jsme pro potírání „šedé ekonomiky“ a narovnání podmínek hospodářské soutěže. Nesmí to zůstat tak, že platit daně budou zase pouze ti, kdo tak činí už nyní. Je třeba zrevidovat odvodovou zátěž podnikatelů v pohostinství, která je v Česku velmi vysoká.
Druhý workshop na téma vzdělávání vedl jednatel středních odborných škol Svazu českých a moravských spotřebních družstev doktor Ludvík Vomáčka. Mimo jiné hovořil o mistrovských zkouškách, které by zajistily, aby odborníci z praxe mohli předávat své zkušenosti žákům škol v rámci jejich výuky.
Poslední workshop, nazvaný „Legislativní smršť v potravinovém právu“, vedl Tomáš Čapek. Týkal se zejména označování potravin. To je věc, která se podruhé v krátké době mění. Dlouhodobě voláme po stabilním právním prostředí, aby zákony nebyly měněny „za pochodu“. Nestabilní a příliš komplikované právní prostředí, plné neustálých změn, je jedním z největších zabijáků podnikání. Nedávno jsem hovořil s jedním českým poslancem, který navštívil holandský Haag. Tam se prý zákonodárců ptal: „Kolik za rok přijmete zákonů?“ Dostalo se mu odpovědi, že osmnáct. Holanďané se jej na oplátku zeptali: „A kolik vy?“ Řekl jim, že nejméně desetkrát tolik. Tady je vidět, jak funguje česká legislativa. Nepřehledné, neustále se měnící prostředí. Mám obavy, že některé zákony se mění už jen proto, aby se měnily. Zdůrazňujeme, že by i v Česku mělo být nastoleno stabilní legislativní prostředí, že pokud se něco domluví, mělo by to platit alespoň pět let.

Pane prezidente, o pohostinství se traduje, že je doménou šedé ekonomiky.
A to i náměstkyní ministra financí ČR pro oblast cel a daní paní Simonou Hornochovou, která kdysi publikovala, že pohostinství vykazuje velikou nevůli k daňovým odvodům. Tzv. šedá ekonomika v Česku je na úrovni zhruba 15 %, což je stav srovnatelný s mírou daňových úniků ve Spolkové republice Německo. Hotelnictví a gastronomie ale nejsou obory, které by byly na špici „šedé ekonomiky“. Tím lídrem s nejvyššími daňovými úniky a zaměstnáváním „načerno“ je v Česku stavebnictví. AHR ČR vítá iniciativu české vlády a zákonodárců daňové úniky minimalizovat. Musí to ale vzít důsledně a ve všech oblastech, včetně povinné registrace plátců DPH, a ne aby bylo nadále tolerováno obcházení registrace plátcem DPH vykazováním několika firem v rámci jedné. Není možné, aby státem dotovaná stravovací zařízení (jako například školní jídelny) komerčně prodávala obědová menu za padesát korun. Prodávat obědové menu za 50 Kč včetně DPH lze, jen když se v jeho ceně promítají dotace z veřejných zdrojů či daňové úniky. Je třeba narovnat podmínky podnikání. Tedy aby odvody za zaměstnance a daně byly řádně placeny všemi subjekty na trhu, a ne aby zaměstnanci byli vypláceni „bokem“. A aby výstavba objektu podniku podnikajícího v pohostinství, kuchyně, stravovacích prostor, vybavení varnými technologiemi, voda a energie, likvidace odpadů, suroviny, pracovní oděvy, mzdy zaměstnanců, odvody za ně atd. nebyly hrazeny z veřejných zdrojů. V Německu z veřejných prostředků dotovaná stravovací zařízení nemají šanci podnikat! Jídla ze školních kuchyní jsou určena pouze žákům a studentům. Nikomu jinému! Když už česká legislativa školním jídelnám umožňuje podnikat, nikoliv daňoví poplatníci, ale koncový spotřebitel by měl takovému (ne)podnikatelskému subjektu uhradit všechny vstupy a náklady. Pak by ceny takovýchto obědů nemohly být dumpingové. Přitom ale neříkáme, že by hotelové školy a gastronomická učiliště neměly mít své školní výukové restaurace. Kritizujeme, že to dělají téměř všechny školy a univerzity. A nejen v oblasti stravovacích služeb, ale i v hotelovém ubytování. Tyto nerovné podmínky hospodářské soutěže nutí některé podnikatele, aby alespoň částečně využívali zónu tzv. šedé ekonomiky. Druhým velmi důležitým krokem je pak celková revize daňového zatížení podnikatelů. Provozovatelé restaurací mají dvakrát vyšší DPH než v Rakousku, stejné ceny surovin a ostatních vstupů a čtyřikrát nižší ceny pokrmů.
Pokud chce stát minimalizovat šedou ekonomiku, pak musí také učinit kroky k tomu, aby se v této zemi dalo podnikat se ziskem – jinak to pro nikoho nemá smysl. Za uplynulých deset let totiž nebylo učiněno nic, co by pomohlo podnikání v gastronomii a pohostinství. Už je čas to udělat!

 

• www.ahrcr.cz